Začali jsme u semináře, jak se orientovat ve složité sociální realitě, jak si rovnat myšlenky, porovnávat možnosti a teorie, ověřovat tvrzení… a především o tom, jaké pasti nám chystá náš vlastní mozek, aniž bychom si toho byli vědomi. Zkrátka to, co by měl člověk zvládnout, než se pustí do obtížných témat, píše v komentáři pro Prvnizpravy.cz Petr Hampl.
Následoval popis semináře o totalitarismu zaměřeném především na režim Adolfa Hitlera, o kterém každý ví, ale který byl natolik vnitřně rozporný (a především jeho ideologie byla vnitřně rozporná, dá-li se to vůbec ideologií nazvat), že se o něj vedou nekonečné spory. Jasno do toho vnese profesor Budil a kolega Forman to doplní o jiný pohled na moderní západní svět 20. století – vyjde z moderního umění.
Další vzdělávací lahůdka, dle našeho soudu nutná pro pochopení současného dění, je vznik a růst ukrajinského nacionalismu. Využíváme stejnou metodu jako u jiných témat. Nestavíme se na žádnou stranu sporu (i když osobně každý z nás nějaký názor zastává), ale vycházíme z otázky: Jaké vědomosti lidé potřebují k tomu, aby se v té problematice orientovali?
Prvnizpravy.cz - Petr Hampl: Totalitarismu a vzdělanostní růst
A mezi tím, co otevírá hlubší porozumění válce na Ukrajině, je tamní nacionalismus. Ukrajinský nacionalismus. V první řadě si musíme uvědomovat, že politické národy a tudíž i nacionalismus jsou záležitostí moderního západního světa. V jiných civilizačních okruzích vznikají státy a impéria, ve kterých žijí etnické skupiny. Někde mají etnické skupiny skvělé podmínky pro rozvoj, jinde jsou na tom hůře a jinde dokonce velmi špatně, ale nikde se nehraje hra: jeden národ – jeden stát.
V tom smyslu je ukrajinský nacionalismu ryze západní a my se snažíme porozumět kořenům jeho vzniku. Tím nás provází docent Michal Téra, což je nejlepší současný expert na slovanské dějiny. Jeho výklad je obšírný. Od starých dob, kdy švédští vikingové organizovali slovanské kmeny a sestavili z nich útvar zvaný Kyjevská Rus přes jeho rozpad do řady knížectví, období mongolské nadvlády a obnovení ruského státu, tentokrát s centrem v Moskvě. Boje se Zlatou hordou a dalšími pozůstatky mongolské říše (které mezitím přijaly islám). I to, jak do tohoto dění vstupovali další hráči. Třeba řád německých rytířů, jehož členové se později začali ženit, stali se dědičnou šlechtou a byli začleněni do polského impéria, které bylo ve své době největším evropským státem a které na začátku 17. století ovládalo i Moskvu a okolí. Velká část dnešní Ukrajiny byla územím, kde svobodní kozáci chránili jádro polského impéria před muslimskými vpády. Když ovšem Poláci usilovali o přechod Ukrajinců na katolicismus příliš tvrdě (o tom my Češi něco víme), obrátili se kozáci o pomoc k Moskvě a nakonec se stali součástí ruského státu.
V 19. století na Ukrajině kvetl folklorní nacionalismus, kdy se pěstoval jazyk a kulturní zvyklosti, aniž by byla zpochybňována příslušnost k ruskému impériu. Až ve 20. století začali ukrajinské ambice na vlastní stát podporovat nejprve Němci a po nich ještě horlivěji komunistické vlády Sovětského svazu.
Co jsou v tomto článku dva odstavce, to ovšem obnáší dlouhé vyprávění, spoustu příběhů a nespočet jmen. Mnoho nového i pro člověka, který se ve východních dějinách trochu vyzná. Natož pro nás, kdo jsme nikdy nestudovali rusistiku.
Tedy věci nové, zajímavé a podstatné, protože dění na územích na východ od nás určitě nekončí a určitě ještě přijde hodně událostí, které budeme muset pochopit. A současné oficiální dějepisectví k takovému pochopení nedokáže přispět.
(rp,prvnizpravy.cz,foto:arch.)
BIC / SWIFT kódKOMBCZPPXXX
