Dvě hodiny bez přerušení, bez uhlazování, bez opatrných formulací. Advokát, poslanec a předseda strany PRO Jindřich Rajchl v pořadu Horká linka na kanále Xaver Live nepřišel diskutovat, přišel vysvětlovat, přesvědčovat a místy i provokovat. Jeho styl je jednoduchý. Říct věci napřímo a neřešit, kdo se urazí.
Hned v úvodu otevřel téma sjezdu Sudetoněmeckého landsmanšaftu v Brně. „To není žádné usmíření. To je prosazování vlastních zájmů,“ řekl. Mluvil o historických vazbách, o lidech, kteří podle něj reprezentovali organizaci v minulosti, a odmítl, že by šlo o uzavřenou kapitolu. „Je to ponížení České republiky,“ dodal.
Nezůstalo u slov. Oznámil, že připravuje právní podnět, aby město Brno akci zakázalo. Argumentuje zákonem o shromažďování. Pokud podle něj organizace popírá práva národů nebo skupin, musí být zásah úřadů povinností, ne možností.
Tempo pak rychle zhoustlo. Jedno téma střídalo druhé, ale vracely se stejné linie. Média, energie, Evropská unie, prezident, migrace. Všechno propojené jedním motivem. Podle něj stát ztrácí kontrolu nad klíčovými oblastmi a lidé to platí.
Média, prezident a konflikt o pravomoci
Nejtvrdší střet večera přišel ve chvíli, kdy padla řeč na Českou televizi. Rajchl se do ní pustil bez brzd. „Nemáte jediný důvod platit si propagandu,“ řekl a navrhl dobrovolné koncesionářské poplatky. Kdo chce, zaplatí. Kdo nechce, nedostane obsah.
Jeho argument je přímočarý. Pokud je obsah kvalitní, obstojí sám. Pokud ne, nemá být vynucovaný zákonem. „Ať si to zaplatí ti, kteří to chtějí sledovat. Klidně desetkrát víc. Ale nenuťte nás,“ zaznělo.
Kritika médií se neomezila jen na Českou televizi. Mluvil o systému, který podle něj neinformuje, ale formuje názory. Připomněl i kauzu údajné cenzury prezidentova projevu a obvinil redakce z přebírání neověřených informací. „Stačí, že to někdo řekne, a máte titulky. Bez kontroly,“ uvedl.
Do toho vstoupila i kritika prezidenta Petra Pavla. Rajchl mu vyčítá, že podle něj překračuje pravomoci v zahraniční politice. „Zahraniční politiku určuje vláda, ne prezident,“ řekl. Odmítl jeho aktivitu na mezinárodní scéně a spojil ji s širším problémem. Podle něj se rozhodování přesouvá mimo kontrolu voličů.
Stejně odmítavý byl k myšlence společné evropské armády. „V tu chvíli přestává Česká republika existovat,“ prohlásil.
Energie, EU a ekonomika: Kde leží jádro problému
Jedno téma se vracelo nejčastěji. Energie. Podle Rajchla je to základní kámen celé ekonomiky. Pokud je drahá, zdražuje všechno. Pokud je levná, ekonomika roste.
Řešení vidí jasně. Stát má získat plnou kontrolu nad ČEZem, odejít od cenotvorby navázané na lipskou burzu a nastavit vlastní ceny pro domácí trh. „My si tu cenu můžeme určit sami,“ zopakoval.
Přidal konkrétní dopady. Levnější výroba, nižší ceny zboží, vyšší konkurenceschopnost. „Kdyby elektřina stála třetinu, nastartujeme ekonomiku raketově,“ řekl.
Mluvil i o plynu. Podle něj nestačí levně nakoupit. Stát musí kontrolovat celý řetězec. Jinak si marže vezmou prostředníci.
Na to navázala kritika Evropské unie. Rajchl ji nevnímá jako partnerství, ale jako systém, který podle něj zvýhodňuje silnější státy. „Evropská unie nemá vlastní peníze. To jsou naše peníze,“ řekl.
Příkladem bylo Maďarsko, které podle něj čelí tlaku kvůli vlastním prostředkům. „To není spolupráce. To je nátlak,“ uvedl. Z toho vyvozuje širší závěr. Střední Evropa by měla spolupracovat mezi sebou, ne spoléhat na rozhodování z Bruselu.
Migrace, školství a konkrétní návrhy z praxe
V závěrečné části se dostalo na dotazy diváků. Právě tam se debata posunula z velkých témat ke konkrétním řešením.
Migraci Rajchl označil za ekonomický i bezpečnostní problém. Tvrdí, že tlačí mzdy dolů, zatěžuje sociální systém a zvyšuje kriminalitu. „Řeknete to a jste proruský. Pak se to potvrdí a je ticho,“ poznamenal.
U očkování zdůraznil dobrovolnost. „Každý má právo rozhodovat o svém těle,“ řekl a odmítl argument, že jde primárně o ochranu ostatních.
Ve školství navrhl zavedení školného na vysokých školách s tím, že stát by podporoval strategické obory. Absolvent by si studium odpracoval v Česku. „Nemůžeme financovat někoho, kdo pak odejde,“ uvedl.
U exekucí popsal systém, který by podle něj zabránil dluhovým pastem. Jeden dlužník, jeden exekutor, jasná pravidla. „Cílem není člověka zničit,“ zdůraznil.
Celý večer držel stejný rytmus. Rychlé přechody, ostré výroky, minimum brzd. „Mně je jedno, co o mně píšou,“ zaznělo. A přesně tak vystoupení působilo.
(Barták, prvnizpravy.cz, repro: xaverlive)
