Stát může vykázat tisíce kontrol a sepsat množství protokolů, přesto nemusí zjistit, proč se chyby v hospodaření opakují. Zpráva ministerstva financí o výsledcích finančních kontrol za rok 2025, zveřejněná letos v květnu, popisuje nepříjemný problém: kontrolní praxe se často soustředí na jednotlivá pochybení, zatímco jejich systémové příčiny zůstávají nedostatečně prozkoumané. Administrativní náprava pak může nahradit skutečnou změnu.
Podle ministerstva řada kontrolních zjištění míří na chyby zaměstnanců, často bez reálného dopadu na hospodaření. Systémové nedostatky kontroly identifikují spíše výjimečně. Resort výslovně upozorňuje, že takový výsledek nemusí dokazovat bezchybnost systému, ale omezený způsob jeho prověřování.
Pro vedení úřadu je snazší napravit nesprávný účetní zápis než přiznat špatně nastavené rozhodování. Pracovníka lze proškolit, dokument doplnit a opatření označit za splněné. Pokud však zůstane stejný postup schvalování výdajů a stejná nejasná odpovědnost, může se problém opakovat.
Účetní správnost je nezbytná, sama ale nepotvrzuje účelnost nákupu. I nepotřebná služba může mít bezvadnou fakturu. Kontrola musí vedle správnosti dokladů prověřovat, proč výdaj vznikl, kdo jej schválil a jaký výsledek měl přinést.
Podpisy mohou vytvářet falešné bezpečí
Zpráva MF popisuje také organizace, které mají dokumenty o provedení řídicí kontroly, aniž by dostatečně ověřily skutečnosti a rizika spojená s příjmem či výdajem. U interního auditu upozorňuje na nevyváženou kvalitu, slabé personální zajištění i problematické upřednostňování blízkosti auditora k vedení před účelností, efektivností a nezávislostí.
Takový stav ohrožuje samotný smysl kontroly. Pokud se prověřování změní v oběh podpisů, vzniká dojem, že peníze prošly bezpečným schvalováním. Ve skutečnosti může chybět věcné posouzení potřebnosti, ceny a rizik. Formálně potvrzená kontrola potom poskytuje vedení alibi místo včasného varování.
Zpráva neopravňuje k závěru, že všechny kontroly selhávají. Ukazuje však, proč jejich počet ani množství nalezených chyb nejsou dostatečným měřítkem úspěchu. Rozhodující je, zda prověrka odstraní příčinu pochybení a zda někdo ověří účinnost nápravy.
Nový zákon odpovědnost nenahradí
Od 1. ledna 2027 má dosavadní úpravu nahradit zákon o řízení a kontrole veřejných financí. Ministerstvo jeho zavádění doprovází metodickou podporou a školeními. Výsledkem však nesmí být pouze nové směrnice a další formuláře.
U každého významného nedostatku má být zřejmé, kdo zajistí nápravu, v jakém termínu a jak se ověří její výsledek. Stejně důležité je prověřovat rozhodnutí vedení, nikoli končit u chyby posledního zaměstnance, který zpracoval doklad. Jinak zůstává odpovědnost nejslabší tam, kde se rozhoduje o penězích.
Ministerstvo financí problém pojmenovalo. Na vládě a vedení veřejných institucí nyní je, aby doložily změnu praxe. Pokud kritickou zprávu pouze vezmou na vědomí, zopakují přesně to, před čím varuje: splní administrativní povinnost, ale ochranu veřejných peněz neposílí.
(Kovář, prvnizpravy.cz, foto: red.)
Zdroje: 1. Ministerstvo financí – Zpráva o výsledcích finančních kontrol ve veřejné správě za rok 2025; 2. Ministerstvo financí – Zákon o řízení a kontrole veřejných financí a jeho zavádění
