Jednání americké, ruské a ukrajinské delegace ve Spojených arabských emirátech se stala podnětem ke kritickému komentáři publicisty a poradce ministra zahraničí Pavla Šika, který porovnal současné rozhovory s mírovými jednáními, která se odehrávala na jaře 2022 v Istanbulu, a upozornil na proměnu ukrajinské vyjednávací pozice, kterou považuje za zásadní. Zatímco před více než čtyřmi lety se podle jeho interpretace hovořilo o stažení ruských vojsk a ukrajinské neutralitě, nyní se pozornost soustředí na územní ústupky Kyjeva. Šik zároveň sleduje další diplomatické kroky Spojených států a jejich jednání s Moskvou.
„Jednání v Abú Zabí skončila, Ukrajina vyjednává o horších podmínkách než před čtyřmi lety a Američané míří přímo za Putinem,“ uvedl na sociálních sítích Šik v úvodu svého příspěvku.
Podle jeho popisu skončily ve Spojených arabských emirátech dvoudenní rozhovory, při nichž se po devíti měsících znovu přímo setkali zástupci Spojených států, Ruska a Ukrajiny v tomto formátu. Za podstatnou okolnost přitom považuje personální kontinuitu na ukrajinské straně. U jednacího stolu se podle něj objevili lidé, kteří byli přítomni také při istanbulských rozhovorech v prvních měsících ruské invaze. Právě tato podobnost mu slouží jako výchozí bod k porovnání tehdejších a současných možností Kyjeva.
„Po dvou dnech skončila ve Spojených arabských emirátech jednání americké, ruské a ukrajinské delegace. Byla to první přímá jednání v tomto formátu po devíti měsících. Více než příznačné je, že za stolem na ukrajinské straně seděli Rustem Umerov a David Arachamija, tedy ti samí, kteří už jednali za Ukrajinu na jaře 2022 v Istanbulu. Tehdy byla na stole dohoda, kterou si dnes v Kyjevě raději nikdo nepřipomíná, Rusko bylo ochotno stáhnout vojska k liniím před invazí a Ukrajina měla výměnou přijmout neutralitu, tedy žádné NATO. Otázku Donbasu měli později řešit přímo oba prezidenti. Sám Arachamija později veřejně přiznal, že hlavním ruským požadavkem byla právě neutralita a že válka mohla skončit,“ napsal Šik.
Z tohoto historického srovnání vyvozuje jeden ze svých hlavních závěrů. Podle něj se za více než čtyři roky války výrazně změnily nejen podmínky případného mírového ujednání, ale také situace samotné Ukrajiny. Připomíná lidské ztráty, odchod milionů obyvatel do zahraničí i hospodářské důsledky konfliktu. Za nejvýmluvnější však považuje rozdíl mezi územními otázkami, o nichž se podle jeho výkladu jednalo v roce 2022, a těmi, které jsou předmětem současných rozhovorů. Ukrajinské odmítání ústupků na Donbasu přitom vnímá jako postup, který může přinášet pouze dočasný odklad rozhodnutí.
„Od té doby uplynuly více než čtyři roky, statisíce lidí jsou mrtvých nebo zmrzačených, miliony Ukrajinců žijí v cizině, země je vylidněná a zadlužená a především, v Abú Zabí se nejednalo o stažení Rusů z Ukrajiny, ale o stažení Ukrajinců ze zbytku Donbasu. Ukrajina to odmítá a o území chce mluvit jen na nejvyšší úrovni, což ale není strategie, nýbrž odklad, který bude fungovat do chvíle, než fronta rozhodne za politiky, a ta se zatím pohybuje jen jedním směrem,“ pokračoval.
Šik si všímá také opatrného slovníku, který jednotliví účastníci po skončení rozhovorů používají. Američtí a ukrajinští představitelé podle jeho shrnutí zdůrazňují produktivitu jednání a jejich konstruktivní průběh, zatímco ruská strana připouští jak dosažené shody, tak přetrvávající rozdíly. Vedle pokračování rozhovorů byla oznámena také dohoda o výměně válečných zajatců. Šik se však soustředí především na otázky, které zůstávají otevřené, a na cíle, jež podle něj Moskva prostřednictvím vyjednávání sleduje.
„Jinak všichni volí slova pečlivě, Marco Rubio mluví o velmi produktivních jednáních, Zelensky o konstruktivních a věcných rozhovorech, David Arachamija o dobré dynamice, ale prý se některé věci zatím nedají zveřejnit a hlavní ruský vyjednavač Vladimir Medinsky připouští, že Moskva a Washington se v něčem shodly a v něčem ne,“ napsal dále Šik.
Psali jsme: Summit APEC v Šen-čenu. Směřování k nové Jaltě?
Za zvlášť důležitou považuje část ruských vyjádření, která podle jeho názoru přesahuje samotnou otázku ukrajinského území. Ve slovech Vladimira Medinského nachází návaznost na ruské požadavky známé již z období předchozích mírových rozhovorů. Moskva podle Šikovy interpretace neusiluje pouze o vojenské nebo územní zisky na Ukrajině, ale také o možnost jednat se Spojenými státy a dalšími západními zeměmi o širším evropském bezpečnostním uspořádání. Právě v této souvislosti se autor znovu vrací k Istanbulu a k otázce vztahů mezi Ruskem a NATO.
„Za pozornost ale podle mě stojí hlavně to, co zdůrazňovala ruská strana a co je takovým dejavu Istanbulu 2022. Medinsky nemluvil tolik o Donbasu jako o ‚novém bezpečnostním uspořádání‘, o vztazích Ruska a NATO a o architektuře, která má ‚respektovat zájmy všech‘ i Ruska, což je klíč k ruskému uvažování. Moskvě nejde jen o pár desítek kilometrů fronty, chce válku na Ukrajině proměnit ve vstupenku k jednání o celém kontinentu, což opakují už přes čtyři roky,“ napsal.
Na tento výklad navazuje upozorněním na plánované pokračování amerických diplomatických jednání. Za pozoruhodné považuje zejména pořadí schůzek Jareda Kushnera a Steva Witkoffa s ruským a ukrajinským prezidentem. Připouští, že harmonogram může mít organizační důvody, současně mu však přikládá možný diplomatický význam.
„Pořadí dalších kroků mluví samo za sebe. Kushner a Witkoff ve čtvrtek 12. listopadu odlétají do Moskvy za Putinem, s nímž chtějí projít výsledky z Emirátů a posunout body, kde se podle nich otevřel prostor. Teprve potom zamíří do Dublinu za Zelenským, aby mu představili návrhy, které při rozhovorech vznikly. Nejdřív Kreml, pak Kyjev. Možná je to jen logistika, ale v diplomacii pořadí málokdy bývá náhodné,“ uvedl Šik.
Celé své hodnocení uzavírá návratem k rozhodnutím z prvních měsíců války. Současnou situaci Ukrajiny chápe jako důvod k přehodnocení tehdejších očekávání, podle nichž mělo pokračování bojů přinést Kyjevu výhodnější postavení. Svůj závěr formuluje jako přímou výzvu těm, kteří Ukrajinu v roce 2022 přesvědčovali, že čas bude pracovat v její prospěch.
„Kdo v roce 2022 Ukrajince přesvědčoval, že čas hraje pro ně a musí bojovat, by se jim dnes měl podívat do očí a omluvit se, že se mýlil,“ uzavřel Pavel Šik.
(Mareš, prvnizpravy.cz, repro: drmnews)
