Prezident Petr Pavel kritizuje návrh státního rozpočtu na rok 2027, ale proti jeho přijetí zasahovat nehodlá. Schodek 386 miliard korun označil při návštěvě Berlína za nedobrý a do budoucna rizikový. Současně uvedl, že s prezidentským vetem nepočítá. Hlava státu tak veřejně varuje před dalším zadlužováním, ale politickou odpovědnost za rozpočet ponechává vládě Andreje Babiše. Pavel svůj postoj vysvětlil tím, že rozpočet je nástrojem vlády, která musí obhájit jeho priority i jednotlivé výdaje. Prezident proto nechce prostřednictvím veta prosazovat vlastní představu o hospodaření státu.
Jeho kritika přitom není ojedinělá. Již dříve upozorňoval, že vysoké schodky nejsou přiměřené současné hospodářské situaci. Původní návrh ministerstva financí počítal s deficitem 389 miliard korun, vláda jej následně snížila pouze o tři miliardy. Proti letošnímu schválenému schodku 310 miliard tak kabinet plánuje zvýšit deficit o dalších 76 miliard korun. Pokud bude rozpočet přijat v navržené podobě, půjde o druhý nejvyšší nominální schodek v historii České republiky.
Prezident tedy upozorňuje na vážné riziko, ale současně předem oznamuje, že nevyužije možnost zákon vetovat. Jeho postoj lze chápat jako respektování odpovědnosti vlády a parlamentní většiny. Vyvolává však otázku, jakou politickou váhu má prezidentovo varování, pokud již během projednávání rozpočtu dává najevo, že proti jeho přijetí nezasáhne.
Babiš zvyšuje schodek a mění rozpočtová pravidla
Výhrady k vládnímu návrhu má také Národní rozpočtová rada. Podle jejího říjnového stanoviska ministerstvo financí předpokládá celkový i strukturální deficit veřejných financí ve výši 3,5 procenta HDP. Rada upozorňuje na výrazné zhoršení strukturálního salda a rostoucí zadlužení. Vláda rozpočet obhajuje investicemi, podporou zdravotnictví, školství, obrany a růstem platů. Ministerstvo financí uvádí investiční výdaje přibližně 290 miliard korun. Samotná výše investic však neodpovídá na otázku, zda je nezbytný také tak vysoký celkový schodek.
Kabinet navíc prosadil rozvolnění pravidel rozpočtové odpovědnosti. Tuto novelu Pavel v červenci vetoval s odůvodněním, že může ohrozit dlouhodobou udržitelnost veřejných financí. Vládní většina jeho veto v srpnu přehlasovala. Prezident nyní vysvětluje rozdílný postup tím, že pravidla rozpočtové odpovědnosti ovlivňují také budoucí vlády, zatímco každoroční rozpočet představuje odpovědnost současného kabinetu.
Toto rozlišení je ústavně i politicky srozumitelné. Ekonomické důsledky obou rozhodnutí však nelze zcela oddělit. Rozvolnění pravidel umožňuje vyšší deficity a jejich následné využívání zvyšuje státní dluh. Rozhodnutí přijaté pro jediný rozpočtový rok tak může zatěžovat veřejné finance dlouhodobě.
Kritika bez veta. Kdo ponese následky?
Pavel se rozhodl ponechat rozpočtovou politiku vládě a Poslanecké sněmovně. Z ústavního hlediska k tomu má plné právo. Prezident nemá povinnost rozpočet vetovat a případné veto by navíc mohla parlamentní většina přehlasovat. Politicky je však jeho předčasné oznámení problematické. Prezident totiž svůj postoj zveřejnil ještě před dokončením parlamentního projednávání. Vláda tak již nyní ví, že pokud se návrh zásadně nezmění, neměla by podle současného prezidentova stanoviska očekávat jeho veto.
Nabízí se proto otázka, zda Pavel neměl rozhodnutí ponechat otevřené až do okamžiku, kdy bude znát konečnou podobu zákona. Takový postup by jeho výhrady k vysokému schodku podpořil možností skutečného ústavního zásahu. Babišova vláda tak může prosadit rozpočet, který prezident sám označuje za rizikový, aniž by podle jeho současného vyjádření musela počítat s prezidentským vetem.
Hlavní odpovědnost za další zadlužování samozřejmě ponese kabinet a poslanci, kteří rozpočet schválí. Prezident však bude muset vysvětlovat, proč se rozhodl zůstat pouze u kritiky, přestože měl možnost vyjádřit svůj nesouhlas také formálním rozhodnutím. Pavlův postoj tak ukazuje hranici mezi veřejným varováním a ochotou využít vlastní pravomoci. Prezident kritizuje směr, kterým se veřejné finance ubírají, ale jejich další vývoj nechává na Babišově vládě.
Zůstává proto otázka, zda má prezidentova kritika sloužit pouze jako veřejné upozornění, nebo zda by v případě tak závažných výhrad měla být podpořena také konkrétním politickým krokem. Pavel zatím zvolil první možnost. Odpovědnost za rozpočet ponechal vládě, ale jeho vlastní rozhodnutí nevyužít veto se tím stává součástí politické debaty.
(Fojtík, prvnizpravy.cz, repro: facebook)
Zdroje: 1. Poslanecká sněmovna – Projednávání státního rozpočtu 21. října 2026; 2. Národní rozpočtová rada – Vyjádření k návrhu státního rozpočtu na rok 2027; 3. iROZHLAS Prezident Pavel označil rozpočet za nedobrý, vetovat jej nehodlá; 4. ČTK – Prezident Pavel uvedl, že se nechystá vetovat státní rozpočet
