Evropská unie se ocitla v komplikované situaci při hledání mechanismu, který by umožnil další finanční podporu Ukrajině. Nový návrh Evropské komise měl přinést jasnější pravidla a uvolnit zablokovaná jednání, místo toho však vyvolal další spory mezi členskými státy. Kritickým bodem se stala nejen samotná konstrukce půjčky, ale také právní rámec, v němž by Unie měla přijmout nové závazky.

V debatě se výrazně střetávají rozdílné přístupy k blokovaným ruským aktivům a k tomu, zda je možné je využít pro financování ukrajinské obrany a obnovy. Zatímco část členských států prosazuje tvrdší linii, jiní upozorňují na právní rizika a možné budoucí arbitráže. Nejasnosti panují také kolem postupu Komise, která zvažuje, zda rozhodnutí neprosadit kvalifikovanou většinou, což by znamenalo výrazný zásah do dosavadních unijních pravidel o jednomyslném schvalování společných dluhů.

Tato spleť nevyřešených otázek vytváří napjaté prostředí před prosincovým summitem EU a dodává na významu i českému vnitropolitickému vývoji a roli dosluhující vlády. Právě na tuto dynamiku navazuje publicista Pavla Šika, který situaci zasazuje do širšího politického rámce a nabízí vlastní interpretaci současného dění.

„Ještě jedna poznámka k mému včerejšímu večernímu popisu nového návrhu Evropské komise, který konkretizuje mechanismus půjčky Ukrajině.

Jelikož se tomu věnuje dnes již další úvodník v deníku Politico, musí být každému jasné, o jak závažnou situaci jde. Deník popisuje, jak se jednání o půjčce Ukrajině cituji "zvrhly v chaos a paralýzu, narazily na politickou dysfunkci a střety osobností na nejvyšších úrovních".

Deník vinu za tento chaos nepřímo podsouvá belgickému premiérovi, "excentrickému nacionalistovi" De Weverovi a popisuje jeho střet s německým kancléřem Merzem, který je velkým zastáncem zabavení ruských peněz. Přitom, jak popisuje i Politico, to Merz prosazuje z čistě vnitropolitických důvodů, protože si nemůže politicky dovolit Ukrajinu nepodpořit, ale nechce, aby peníze šly přímo z německého rozpočtu.

Mnozí diskutující u nás na sítích považují zabavení ruských peněz za ten nejzávažnější problém v návrhu. Já osobně, pokud ten prosazovaný návrh tak, jak jsem ho včera popsal a jak jsem ho pochopil ze všech těch článků v médiích, bude schválený, to za hlavní problém nepovažuju, protože peníze zabaveny "právně" nebudou, Rusko je jednou po arbitráži dostane zpět i bez reparací a nic na tom nezmění podle mě ani navrhovaná právní blokáda. Žádná zeď nevydrží věčně.

Osobně bych považoval navrhovaný konstrukt - pokud bude opravdu schválen tak, jak jsem ho popsal - za nebezpečný z jiného důvodu a to, že se Komise v této paralýze a hysterii snaží obejít závazné principy fungování EU ve smyslu zadlužování, pro které je nutný jednomyslný souhlas všech členských zemí a ona se to snaží prosadit "kvalifikovanou většinou". To by znamenalo naprosté "ohnutí" předpisů a pravidel.

Dle článku se ale zdá, že ještě nic není tak jasné a očividně ani na tom novém návrhu Komise nepanuje nějaká zásadní shoda. Nicméně v zákulisí probíhají neustále jednání hlavních aktérů a proto je podle mě zřejmé, že si nikdo jak v Komisi tak ani u našich německých sousedů nepřeje, aby v Česku došlo až do summitu EU v prosinci k jmenování nové vlády, když s tou starou proběhlo tolik diskuzí a věci jsou asi předjednány.

Psali jsme - Zdeněk Zbořil: Poloviční Japonec obnovuje střední Evropu

Na druhé straně mám i trochu pocit, že pravděpodobnému novému českému premiérovi Babišovi, který je určitě se situací obeznámen, se do tohoto chaosu ani moc nechce a bude pro něj pohodlnější v případě schválení půjčky dosluhující českou vládou, ji jako vládu "v demisi" přistihnout u porušení ústavních zvyklostí, což se může dostat až k Ústavnímu soudu.

Protože vláda v demisi dle ústavních zvyklostí sice může činit neodkladné kroky spojené se standardním fungováním státu, ale ke schválení této půjčky Ukrajině - které je zahraničně politickou fiskální záležitostí a mohou (a budou) z toho vyplývat české záruky případně ovlivňující český rozpočet aj - nemá dle ústavních zvyklostí jako vláda v demisi pravomoc,“ okomentoval dění okolo zamýšlené půjčky Ukrajině na síti facebook publicista a glosátor politického a společenského dění Pavel Šik.

(Lukeš, prvnizpravy.cz, repro: xtv)