Publicista František Roček v komentáři pro Prvnizpravy.cz vyzdvihuje roli německých antifašistů.
Ředitel ústeckého muzea Václav Houfek o konci války zdůrazňuje zajímavou souvislost: S identifikací nacistů na Ústecku významně pomohli němečtí antifašisté. Lze přímo říci, že organizovali čistky mezi Němci a nahlašovali je ústeckému českému revolučnímu národnímu výboru. Příkoří, kterému byli antifašisté během války vystaveni, nacistům s koncem války vraceli.
„Němečtí antifašisté byli loyální vůči československému státu. Spolu s Čechy přebírali 8. a 9. května moc v Ústí. Bohužel, protiněmecké nálady následkem války a represí, byly vyhraněné. Proto raději v letech 1945 a 1946 požádali o dobrovolný odsun do Německa,“ zdůraznil Houfek.
Prvnizpracy.cz - Roček: Mírem válka nekončí aneb příběh 2.světové války
Prvnizpravy.cz - Roček: Mír je pokračováním války a válka pokračováním míru
Prvnizpravy.cz - Roček: I v zázemí byla válka a mrtví
Prvnizpravy.cz - Roček: Čas „převratu“ v roce 1938 a 1945 je podobný
Prvnizpravy.cz - Květnová revoluce v Protektorátu Čechy a Morava
Zachránili mosty přes Labe
Zachoval se blíže nedatovaný protokol „o záchranné akci obou labských mostů v Ústí nad Labem dne 7. a 8. května 1945.“
Ten v kostce rekapituluje zásluhy řady obyvatel čtvrti Střekov při záchraně ústeckých mostů přes Labe a zajištění materiálu a odzbrojení německých vojáků v posledních dvou dnech německého bezvládí v Ústí v roce 1945.
V protokolu se píše, že oba mosty patřily k nejohroženějším objektům v Ústí.
Již v dubnu 1945 byl „starý labský železniční most“ jako by pro opravy uzavřen, ve skutečnosti se připravovalo zaminování mostu. Antifašisté postup těchto prací monitorovali.
V protokolu jsou vyzdvižena dvě jména. Josef Bělohlav, Střekov III., obchod dřevem Schwarzenberg, kontroloval průběh prací. Zjistil, že bylo kladeno elektrické vedení k náložím.
V protokolu se praví:
„Ihned jsme se pokoušeli navázat přátelské styky s příslušníky místní hlídky něm. branné moci. Podařilo se od jednoho vojína a jednoho feldwebla získat veškeré žádané informace. Dne 7. 5. 1945 za šera o páté hodině ranní dohodl se Josef Sacher (Welzlova č.373, nar. 1.5.1897) v uniformě policisty protiletadlové obrany s bavorským vojínem, který na mostě presidenta Beneše právě měl službu, že zničení mostu bude za všech okolností zabráněno. V tu dobu pochodovali neustále nepřehledné kolony němec. vojska všeho druhu, SS, pancéřové a zásobovací oddíly atd. přes most. Josef Sacher přeťal v této chvíli a s nasazením svého vlastního života kabel k náloži, čímž bylo zničení mostu znemožněno.“
„Ihned jsme se pokoušeli navázat přátelské styky s příslušníky místní hlídky něm. branné moci. Podařilo se od jednoho vojína a jednoho feldwebla získat veškeré žádané informace. Dne 7. 5. 1945 za šera o páté hodině ranní dohodl se Josef Sacher (Welzlova č.373, nar. 1.5.1897) v uniformě policisty protiletadlové obrany s bavorským vojínem, který na mostě presidenta Beneše právě měl službu, že zničení mostu bude za všech okolností zabráněno. V tu dobu pochodovali neustále nepřehledné kolony němec. vojska všeho druhu, SS, pancéřové a zásobovací oddíly atd. přes most. Josef Sacher přeťal v této chvíli a s nasazením svého vlastního života kabel k náloži, čímž bylo zničení mostu znemožněno.“
Bývalý starosta Čeněk Řepka ze Střekova jako očitý svědek uvedl, že jeden důstojník SS jedoucí po mostě na Sachera zamířil, ale nevystřelil, protože Sacher se v tom okamžiku skryl za pilíř.
Citujme dále z protokolu: „V úterý dne 8. května 1945 byla za pomoci jiných něm. antifašistů odstraněna z mostu nálož třaskavin ve váze asi 1000 kg a s přívěsným vozem odvezena do skladiště dřeva fy Schwarzenberg ve Střekově III., Masarykovo nábřeží a tam uschována. Správcem tohoto skladiště dříví byl pozdější předseda MNV ve Střekově pan Josef Bělohlav. Zvláštních zásluh o záchranu mostu má i paní Anna Bělohlavová, manželka Josefa Bělohlava, která i při odvážení třaskavin dohlížela.
V tutéž dobu byly i káble k náloži na starém mostě na několika místech u skladiště dřeva přeťaty. Třaskaviny byly prozatím Václavem Fretschnerem a Ferdinandem Jablonským uskladněny v domečku na mostě.
Nálož třaskavin pro oba labské mosty měla váhu asi 2500 kg. Při odstraňování a odvezení třaskavin se zvlášť zasloužili:
Josef Sacher, nar. 1. V. 1897, Střekov II. Welzelova 373
Karel Sacher, nar. 14. V. 1902, Střekov II. Welzelova 373
Rudolf Renner, nar. 28.8.1906, Střekov III, Püschnerova 45
Václav Fretschner, nar. 27.2.1890, Střekov III., Beethovenova 63
Ferdinand Jablonský, nar. 12. 4. 1892, Střekov I., Komenského 247
Adolf Rehn, nar. 20. 3. 1914, Střekov III., Labská 54
Rudolf Zöllner, nar. 3. 7. 1898, Střekov II., Dürerova 363
Josef Brosche, nar. 13. 4. 1897, Ústí n. L., Dvorské Pole 4
Engelbert Petrak, nar. 1. 9. 1902, Střekov III., Beethovenova 41
František Gutschera, bar. 1. 9. 1886, Střekov III. Püschnerova 26
Budiž ještě podotknuto, že účetní Karel Müllner, Ústí nad Labem Podloubí 707, nar. 4. 9. 1895 v Jaroslavicích v sobotu dne 5. května 1945 na cestě k střekovskému hřbitovu o mostních a jiných akcích jednal obšírně s Václavem Fretschnerem. S Josefem Bělohlavem byl Müllner po dobu něm. okupace v nejužším styku. Při odvezení třaskavin byl osobně přítomen.“
Zabavili zbraně i boty
Josef Sacher, nar. 1. V. 1897, Střekov II. Welzelova 373
Karel Sacher, nar. 14. V. 1902, Střekov II. Welzelova 373
Rudolf Renner, nar. 28.8.1906, Střekov III, Püschnerova 45
Václav Fretschner, nar. 27.2.1890, Střekov III., Beethovenova 63
Ferdinand Jablonský, nar. 12. 4. 1892, Střekov I., Komenského 247
Adolf Rehn, nar. 20. 3. 1914, Střekov III., Labská 54
Rudolf Zöllner, nar. 3. 7. 1898, Střekov II., Dürerova 363
Josef Brosche, nar. 13. 4. 1897, Ústí n. L., Dvorské Pole 4
Engelbert Petrak, nar. 1. 9. 1902, Střekov III., Beethovenova 41
František Gutschera, bar. 1. 9. 1886, Střekov III. Püschnerova 26
Budiž ještě podotknuto, že účetní Karel Müllner, Ústí nad Labem Podloubí 707, nar. 4. 9. 1895 v Jaroslavicích v sobotu dne 5. května 1945 na cestě k střekovskému hřbitovu o mostních a jiných akcích jednal obšírně s Václavem Fretschnerem. S Josefem Bělohlavem byl Müllner po dobu něm. okupace v nejužším styku. Při odvezení třaskavin byl osobně přítomen.“
Zabavili zbraně i boty
V protokolu je dále uvedeno, že bezpečnostní služba ve Střekově, sestávající převážně ze 150 německých komunistů a sociálních demokratů byla vedena bratrem Josefa Sachera Karlem Sachrem a nasazena již v noci ze soboty na neděli 9. května.
Zachránili ve střekovské škole (Střekov II.) „obrovský sklad“ mj. 5000 párů obuvi, výzbroje a výstroje, vojenského nářadí, v hodnotě více než 10 milionů korun.
V ústeckém archivu se zachoval také fragment dalšího popisu akcí antifašistů z počátku května. V něm jsou popsány i detaily o „obrovském skladu“ věcí v hodnotě více než 10 milionů korun.
V něm se praví, že při hlídce antifašistů Josefa Goldammera a Václava Fretschnera v obvodu Střekov III. dne 8.5.1945 v ranních hodinách v jednom dvorci zjistili několik vojenských vozidel s posádkami.
„Jmenovaní antifašisté zadrželi vozidla jakož i osádku – mezi nimi se nacházel setník – která z počátku chtěla se postavit na odpor, ale pak se podrobila a opustila vozidla. Bylo ukořistěno 58 beden a balíčků, 3 strojní pušky, 15 pušek, různé vojenské a výzbrojní předměty jakož i pokladna s 26 000 marek. Tyto věci byly odevzdány Národnímu výboru.
Vedoucí antifašisté Antonín Barvínek a Karel Sacher jeli autem do sousední vsi a nařídili, že veliký počet aut všeho druhu plně naložených s válečným materiálem byl převeden do k tomu určené sběrny ve Střekově II., dvůr obecní školy. V budově dřívější měšťanské školy ve Střekově II., která sloužila SS jako škola pro vojenské zpravodajství byl nalezen obrovský sklad všech možných součástek, kterých potřebuje moderní válečné zpravodajství. Toliko část z toho se dá udati jmenovitě, protože t.č. celkový přehled není dobře možný, budova jsouc částečně rozbourána při náletu bombardovacích letadel dne 19. dubna 1945.
Barvínek určil stráž dobrovolníků pro „pro hlídání celého materiálu buď zabaveného nebo zajištěného … v počtu 16 lidí.“
(rp,prvnizpravy.cz,foto:arch.)
