Na začátek bych citoval z rukopisu knihy Metafyzika 3.světová války, kterou jsem začal připravovat v roce 2023. V kapitole „Mají USA koloniální armádu?“ uvádím:

Klasický kolonialismus v podstatě znamenalo okupaci území útočníkem. Lze to z hlediska terminologie Západu nazvat lokální kolonizací k využití zdrojů okupovaného území ve prospěch (evropského) státu. Koloniální státy postupně musely okupovaná území opustit a předat vládu místnímu obyvatelstvu. Ale zůstaly tam někde i dosti pevně zakotveny s pomocí technických a korupčních mechanismů. Toto nové období je nazýváno novodobým kolonialismem a je popisováno s využitím termínů: Neokolonialismus, neofeudalismus, digitální nevolnictví 21. století atp.

Nepředstavují typický koloniální stát, jako třeba byla Velká Británie, Francie, Španělsko a další evropské přímořské státy. USA, podobně jako Německo, přišly na mezinárodní scénu příliš pozdě, než aby ukořistily zajímavé koloniální území. Mohly jenom paběrkovat. Nelze se divit, že jako výsledek porážky Německa došlo k odejmutí toho mála kolonií ve střední Africe, ke kterým se dostalo.

Dokonce i ve velmi opatrné wikipedii lze najít neuctivé povídání, že „…Spojené státy americké se zařadily ke koloniálním zemím na konci 19. století v souvislosti se španělsko - americkou válkou a ziskem Filipín a Kuby a dále s americkou politikou v Panamě či Portoriku. Soupeření o koloniální nadvládu bylo jednou z hlavních příčin první světové války. (https://cs.wikipedia.org/wiki/Kolonialismus)

Ještě bych to doplnil poznámkou z kapitoly „Neokolonialismus a G7“: „… Z pohledu roku 21.stoletínjsou nejvíce demokratické země na planetě Zemi těmi státy, které kořistily z kolonií. Mezi nimi dominují ekonomicky silné státy G7: Francie, Velká Británie a britský koloniální klon Kanada. K tomu se objevili během 19. století noví aktéři kolonialismu z řad G7: Německo, Itálie, Japonsko a USA. Mimo kruh G7 je také demokratická postkoloniální Belgie.

Hovořit o Venezuele znamení hovořit o neutěšených sociálních problémech v Latinské Americe, nejen jen o Venezuele.

K eskalaci došlo především, když se stal prezidentem Trump. Jeho úředním našeptávačem byl republikán John Robert Bolton II. Bolton je široce považován za zahraničněpolitického jestřába (psychopata) obhajujícího změnu režimu USA v Íránu, Sýrii, Libyi, Venezuele, Kubě, Jemenu a Severní Koreji.  Bolton byl jedním z mála úředníků, kteří uvažovali o vojenské reakci ve Venezuele, kde se Trump neúspěšně snaží odstranit levicového vůdce Madura.

V roce 2019 Venezuela byla v lednu uvržena do politické krize, když se opoziční vůdce Guaidó prohlásil za úřadujícího prezidenta, čímž přímo zpochybnil Madurovu autoritu nad zemí, ze které miliony lidí uprchly před chudobou. (viz asiatimes.com/2019/09/bolton-gone-but-lets-get-tough-with-venezuela/)

Historie se opakuje i v roce 2025. Letos je Trump daleko agresivnější než v době jeho prvního období v úřadu. 

Na světě vyšla řada článků o tom, co se momentálně děje, ale z hlediska trumpologie situaci vystihuje nejlépe článek z amerického média The Hill. Citujme:
„Největší letadlová loď Pentagonu, USS Gerald R. Ford, dorazila do latinskoamerického regionu v úterý, zatímco napětí s Venezuelou nadále roste.“

Na textu je zajímavé, že nechal Trump až ze Středomoří přesunout „největší“ letadlovku. Na Trumpův rozkaz mohl poslat kteroukoliv letadlovou loď, která je v USA nebo Atlantiku k mání.

Píše se o napětí s Venezuelou, ale to nebylo napětí, ale snaha o co největší destabilizaci venezuelské administrativy.

The Hill dále píší: „…úředníci tvrdili, že je to potřeba k pomoci při rozbití nadnárodních zločineckých organizací a omezení pašování drog...“

Ale není to záležitost Venezuely, ale celé řady jihoamerických států. Čili zdůvodnění je vylhané. Pro Trumpa jde jenom o zvrácení moci a dosazení „jeho“ prezidenta a proamerické administrativy. To je klasický neokoloniální příběh.

Nejbližší lokaj USA zvaný Británie podle čínských novin s Trumpovým kouskem kolem Venezuely má problémy (12.11.2025-www.guancha.cn/internation/2025_11_12_796716.shtml)

Citují, že 11.11.  CNN citovala exkluzivní zprávu od lidí obeznámených s touto záležitostí z 11. listopadu místního času, že Spojené království přestalo sdílet informace s USA o lodích podezřelých z pašování drog v Karibiku, protože Spojené království nechce být "komplicem" amerického vojenského úderu a považuje tyto útoky za "nezákonné".

To zdůrazňuje rostoucí pochybnosti o legitimitě vojenských operací USA v Latinské Americe.

Vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk minulý měsíc řekl, že americké útoky porušily mezinárodní právo a představovaly "nezákonné zabíjení". Zdroje CNN řekly, že britská strana s tímto hodnocením souhlasí.