V dopisu z 25.1.1946 Františku Pekařovi, předsedovi sociální komise MNV v Ústí n. L. popisuje přednosta Sociálního úřadu v Ústí n. L. Kučera ve zkratce osud 12 antifašistů, kteří dostávají starobní podpory:
- Alblová Marie, má 2 děti. Její manžel byl 9. IV. 1943 vězněn v Litoměřicích, kde byl odsouzen na 1,5 roku pro poslouchání cizích zpráv, pak byl ve vězení Amber /káznice/, 9.X.1944 předán do policejního vězení v Liberci a od těch dob jest nezvěstný. Od obce Ústí dostávala měsíčně 80 RM do konce května 1945. Od 1.srpna 1945 dostává 300 K.
- Kirpal Arnošt, slepec, naroz. 9.7.1871, původem Čech, také byl v českých slepeckých ústavech. Němci ve spisech ho vedli jako tschechische Blindererein Agttator und spielte im tschechische Blindenverein eine Grosse Rolle. Do konce května 1945 dostával na sebe a manželku 60 RM, od 1.IX.1945 pak 600 Kčs, má potvrzení od MNV Ústí n. L. politicko policejní odd., že se řádně za okupace choval.
- Skohoutilová Margareta, podle potvrzení č. 738 proti nacistického smýšlení, tuberkulósní, obírala do konce dubna 1945 79 RM podpory od města. Její manžel Rudolf Skohoutil byl 3.3.1941 drážďanským gestapem zatčen a 23.3.19412 odsouzen k trestu do káznice na 5 let pro velezradu. Dne 12.4.1943 v trestnici ve Waldheimu zemřel. Od 1.8.1945 vyplácen ji MNV měsíčně 500 Kčs. Nyní jak nám bylo hlášeno, odcestovala do Bavorska a tím podpora odpadá.
- Quiser Josef, nar. 19.3.1883, ženatý se třemi dětmi, manželka tuberkulósní, dcera pracuje a vydělá pouze 60 Kč Kč týdně, jest slepec, dostával RM 61.10 a od 1.7.1945 dostává 300 Kč.
- Hunger František, nar. 14.9.1869, slepec, dostával každoročně částku 50 DM za jedno pololetí, tedy ročně 100 RM. Jest antifašista a má potvrzení od MNV, dostal od města Ústí n. L. 1.12.1945 za druhé pololetí 1945 500 Kčs.
- Klecarová Růžena, nar. 8,9,1887, podle potvrzení MNV v Trmicích, choval se vždy řádně, byla v komunistické straně a její manžel, který jest s ní rozveden jest české národnosti, neplatí na ní žádných alimentů a jest tuberkulósní a pobírala do konce března 1945 68.60 RM. Od 1.9.1945 dostává od města starobní podporu 500 Kčs.
- Brennerová Anna, nar. 19.6.1869, německé národnosti, podle prohlášení politicko bezpečnostního odd. č. 191, s 15.11.1945 chovala se nezávadně, jest vdovou, do konce března 1945 pobírala chudinskou podporu v částce 35 RM. Od 1.11.1945 pobírala od města podporu 300 Kčs.
- Luksch Josef, nar. 15.11.1885, podle prohlášení MNV se choval nezávadně, dostával podporu do konce května 1945 38 RM, od 1.12.1945 pobírá podporu Kčs 300 měsíčně /dostala podporu poprvé/.
- Riflová Vilemina, ar. 24.10.1877, podle potvrzení okresní správní komise jest antifašistka, pobírala podporu do konce března 1945 39 RM, a od 1.9.1945 dostává od města částku 400 Kč měs.
- Salomonová Františka, nar. 5.8.1900, německé národnosti, protinacistického smýšlení, do konce dubna 1945 dostávala RM 30 a od 1.8.1945 dostává 300 Kčs. Jest velmi těžce nemocná, práce neschopná.
- Hame Antonie, nar. 4.4.1915, má 5 dětí, antifašistka, pobírala od města do konce května 1945 RM 269.50 měsíční podporu. Jest nemocná a nemůže pracovati, vzhledem ke svým dětem. Od 1.6.1945 dostává podporu 400 Kčs měsíčně.
- Bauer Josef, nar. 2.12.1872, antifašista, vdovec, do konce května 1945 pobíral měs. RM 50, nemocný, od 1.8.1945 dostává podporu měsíčně 500 Kčs.“
Všichni jsou německá národnosti, měli antifašistické legitimace a potvrzení MNV.
Prvnizpracy.cz - Roček: Mírem válka nekončí aneb příběh 2.světové války
Prvnizpravy.cz - Roček: Mír je pokračováním války a válka pokračováním míru
Prvnizpravy.cz - Roček: I v zázemí byla válka a mrtví
Prvnizpravy.cz - Roček: Čas „převratu“ v roce 1938 a 1945 je podobný
Prvnizpravy.cz - Květnová revoluce v Protektorátu Čechy a Morava
Prvnizpravy.cz - Roček: Antifašisté v roce 1945 vraceli náckům úder
Prvnizpravy.cz - Roček: Němečtí antifašisté čili Poloněmci v roce 1945
Antifašisté byli jakými si Poloněmci – měli úlevy v rámci přídělového systému a nemuseli nosit bílé pásky. A především nepatřili mezi adepty připravovaných odsunů.
Prokazování antifašistické duše
Ústečtí Němci vyplňovali dotazníky, kterými dokládali, že patří do skupiny antifašistů. Krátký životopis měli mnozí vyplněný stroze, šablonovitě, neměli mnohdy co podstatného uvést.
Dotazníky nebyly jedinou formou ověřování politické mravopočestnosti Němců. Proto byly na cyklostylu rozmnožena a na úzké proužky nastříhaná „Prohlášení místopřísežně.“ Manželka prohlašovala za sebe, ale i za svého manžela, který se dosud nevrátil domů, že „nebyli členy SdP, NSDAP nebo jejich bojovných složek“ a manžel, že nebyl důstojníkem říšskoněmecké armády.
V průběhu června 1945 vyplňovali Němci dotazníky, ve kterých odpovídali na otázky, zda byli před rokem 1938 členy nějaké strany a v jaké funkci nebo jiných politických organizací.
V průběhu června 1945 vyplňovali Němci dotazníky, ve kterých odpovídali na otázky, zda byli před rokem 1938 členy nějaké strany a v jaké funkci nebo jiných politických organizací.
Také měli zodpovídat na otázku, zda byli členem SS, SA, NSKK, NSFK nebo jiných fašistických organizací. Na druhé straně formuláře byla kolonka: Údaje pro aktivní boj proti fašismu.
K dispozici byli předtištěné formuláře formátu A5 s nadpisem „Komise. Antifašistický okres Ústí nad Labem.“
Těchto formulářů ale bylo málo. Část dotazníků byla proto dodatečně vytištěna na cyklostylu, ale řada Němců formuláře opisovala přes kopírák na psacím stroji, některé byly dokonce kompletně přepsány vlastní rukou ústeckého Němce.
Na některých dotaznících, většinou vlevo dole, byl jeden či více podpisů ručitelů, kteří potvrzovali, že vypisovaná data jsou pravdivá, ačkoliv taková kolonka na oficiálním dotazníku nebyla uvedena. Na některých cyklostylových dotaznících byla již kolonka ručitelů uvedena.
U manželských párů většinou vypisoval dotazníky pro oba jenom jeden z nich. Údaje o aktivním boji proti fašismu byly většinou u obou stejné nebo velmi podobné.
U některých dotazníků na dalším volném listě byla připojena dobrozdání svědků. Některé byly opatřeny i provizorním razítkem MNV, MSK, některé organizace KSČ nebo firmy, u které Němce pracoval.
Formuláře byly většinou vyplňovány v němčině, nechyběly i česko – německé texty, ve kterých byly česky vypisovány jméno Ústí nad Labem, název čtvrti případně i ulice. Někdy byly, většinou neohrabanou češtinou, vypsány na několika řádcích česky i údaje o snaze osoby vystupovat proti fašismu.
Mezi nejzajímavější přílohy patří rukopisný dvoustránkový elaborát z pera vrchního poštovního inspektora Roberta Kremera. Česky krasopisně uváděl, se kterými židy se znal a jak se s nimi, jako se spolužáky, kamarádil. Celou stať nazval „Židé a já?“
Bez nadsázky lze říci, že ústečtí Němci se snažili zoufale získat „české body“ ve svém kádrovém hodnocení. Je to dobře vidět v poměrně rozsáhlém archivu německého sociálního demokrata Benesche v Archivu města Ústí nad Labem, kde se dochovalo několik set dotazníků.
Ve světě protinacistického kádrování mezi ústeckými Němci dostávala slova v dotaznících poněkud jiný význam, než na jaký jsme zvyklí. Jen zcela vzácně se objevilo něco, co bylo možné nazvat hrdinstvím. Pokud bylo svědecky doloženo ukrývání osob, byť na krátkou dobu nebo na konci války, předávání potravin, potravinových lístků, či jiná drobná pomoc Čechům, židům, lidem na útěku, jednalo se o nebezpečné činy.
Bez nadsázky lze říci, že ústečtí Němci se snažili zoufale získat „české body“ ve svém kádrovém hodnocení. Je to dobře vidět v poměrně rozsáhlém archivu německého sociálního demokrata Benesche v Archivu města Ústí nad Labem, kde se dochovalo několik set dotazníků.
Ve světě protinacistického kádrování mezi ústeckými Němci dostávala slova v dotaznících poněkud jiný význam, než na jaký jsme zvyklí. Jen zcela vzácně se objevilo něco, co bylo možné nazvat hrdinstvím. Pokud bylo svědecky doloženo ukrývání osob, byť na krátkou dobu nebo na konci války, předávání potravin, potravinových lístků, či jiná drobná pomoc Čechům, židům, lidem na útěku, jednalo se o nebezpečné činy.
Dokonce i nic nedělání bylo v dotaznících mělo být pozitivním činem. V ústeckém městském archivu mají řadu dotazníků vyplněných „nulovými ženami“ – ve všech kolonkách o politické činnosti a podobných aktivitách mají napsanou nulu. Jednalo se většinou o ženy v domácnosti, důchodkyně nebo naopak o velmi mladé ženy. Slovo loajální bylo doslova zaklínadlem - minimálně znamenalo nezúčastnit se ničeho, co by poškozovalo lidi, kteří zůstali věrni československé republice.
32. Typologie dotazníkových Němců
Ústecké Němce lze z hlediska obsahu dotazníků rozdělit na
Doslova typickým Němcem byla například Anna Grunichová z Ústí n. L., bydlící v ulici dr. Ed. Beneše 42., narozena Wiklice, jak uvádí v dotazníku, 6. 10. 1883. Všechny kolonky v dotazníku byly proškrtány. Ničeho nikde se nezúčastnila ani do roku 1938 ani po obsazení Sudet nacistickým režimem. Její profesí byla starost o domácnost. Připojena je fotografie starší ženy v prostém oblečení držící kočku.
Jak Němci sbírali antifašistické body
32. Typologie dotazníkových Němců
Ústecké Němce lze z hlediska obsahu dotazníků rozdělit na
- typické antifašisty – členy komunistické strany, sociální demokracie,
- slušně se chovající Němce s dobrozdáním Čechů,
- Němce, kteří zdůrazňovali, že se ničeho nedopustili, v žádné fašistické straně nebyli, nic špatného Čechům neprovedli, a proto jsou vlastně antifašisty,
- Němce, kteří byli v nějaké fašistické organizaci, ale jen krátce nebo že prý musel kvůli zaměstnání,
- Němce, kteří byli organizováni v SPD či NSDAP či byli opferring der NSDAP – čekateli (kandidáty) členství v NSDAP.
Doslova typickým Němcem byla například Anna Grunichová z Ústí n. L., bydlící v ulici dr. Ed. Beneše 42., narozena Wiklice, jak uvádí v dotazníku, 6. 10. 1883. Všechny kolonky v dotazníku byly proškrtány. Ničeho nikde se nezúčastnila ani do roku 1938 ani po obsazení Sudet nacistickým režimem. Její profesí byla starost o domácnost. Připojena je fotografie starší ženy v prostém oblečení držící kočku.
Jak Němci sbírali antifašistické body
Pokud ústečtí Němci nebyli před válkou sociálními demokraty, komunisty nebo nebyli v odboji, měli velmi omezené možnosti získat legitimaci antifašisty. Doufali, že získají této výjimky z poválečného německého osudu (tedy i odsunu) pomocí drobných zásluh a kádrových bonusů v životopisu.
Uváděné pozitivní informace v jejich prospěch lze rozdělit do devíti skupin:
1b. poslouchání zahraničního rozhlasu a aktivní rozšiřování zpráv mezi lidmi potvrzené svědky
1c. poslouchání zahraničního rozhlasu jenom vypsané v životopisu bez možnosti ověření
- 1. poslouchání zahraničního rozhlasu
1b. poslouchání zahraničního rozhlasu a aktivní rozšiřování zpráv mezi lidmi potvrzené svědky
1c. poslouchání zahraničního rozhlasu jenom vypsané v životopisu bez možnosti ověření
- 2. Slušné chování vůči Čechů
2b. doplněné ještě o slušné chování vůči zajatcům, případně židům
- 3. Pomoc perzekuovanému člověku
3b. Skrývání osoby nebo věci patříci člověku (majetek nebo problémová věc – např. zbraň)
3c.Hmotná pomoc perzekuovanému člověku
3d. Pomoc perzekuovanému člověku formou zaměstnávání Čechů, židům, sociálních demokratů a komunistů, což spojoval žadatel o legitimaci většinou s ústrky, které kvůli tomu měl ze strany nacistických organizací
- 4. Manželství jako alibi
4b. Žena měla dítě s Čechem
4c. Rozvádí se s Němcem jako pozitivní rys odloučení se od člověka „špatné“ národnosti
4d. syn či dcera si vzal(a) Čecha
- 5. Problémy s policií
5b. Byl ve vazbě nebo vězení na kratší dobu. Samozřejmě, že nikdo neuváděl i příčinu, pokud se jednalo o trest za tzv. šmelinu
5c. Byl perzekuován člen širší rodiny – sourozenec, zeť, tchán apod.
5d. Vyhozen či přeřazen z práce kvůli udání a vyšetřování policií.
- 6. Členství v odborech jako pozitivní rys německé duše
6b. Pokud nebyl žadatel členem odborů, třeba žena v domácnosti, v odborech byl alespoň druhý manžel.
- 7. Žadatel nikdy nebyl politicky aktivní, před ani po roce 1938. Tedy vysílal signál, že se ničeho politického nikdy nezúčastňoval. Tedy ani neschvaloval nacistickou politiku – oficiální politickou neangažovanost považuje za důkaz antifašismu.
- 8. Má nárok na antifašistický průkaz, protože byl přinucen k členství v nacistické organizaci.
8b. Nebo vstoupil do strany, aby ochránil sebe, případně svojí rodinu před politickým šikanováním.
8c. Zaměstnavatel přihlásil všechny zaměstnance do NSDAP direktivně.
- 9. Stýkal se s židy
9b. Styk s židy po roce 1938.
9c. Je v manželství s židem, polo či čtvrt židem, případně syn/dcera vstoupili do manželství s židem.
9d. Vyplatil židovskému (spolu)majiteli za majetek řádně peníze
9e. Ukryl židovský majetek před exekucí nacistickou mocí.
Zcela ideální bylo pro žadatele o protifašistickou legitimaci, když sehnali na svá tvrzení hodnověrné svědky, kteří by obstáli před výslechem antifašistickou komisí.
V řadě dotazníků se vyskytovala kombinace několika výše uvedených dobrých skutků.
32.1. Zprávy, legendy i mlčení o protinacistické činnosti
Údaje pro aktivní boj proti fašismu lze žánrově rozčlenit na
velmi strohá oznámení,
32.1. Zprávy, legendy i mlčení o protinacistické činnosti
Údaje pro aktivní boj proti fašismu lze žánrově rozčlenit na
velmi strohá oznámení,
- krátký popis hrdinství, či toho, čeho se Němec nedopustil (ač mohl)
- legenda o utrpení a o něčem, o čem si myslí, že je bojem proti nacismu
- dobrozdání svědků ve prospěch Němce, který předložil dotazník
- slohové cvičení zvané životopis, z něhož stejně (mnohdy) nevyplývalo, že Němec byl antifašistou
Strohá oznámení
Nejkratší zdůvodnění toho, co činila za války, měla ze všech Němců v Ústí pravděpodobně Josefa Johnová (31.1.1894) bydlící v Krásném Březně, povoláním v domácnosti, nebyla nikdy členkou žádný strany či hnutí. V údajích o boji proti fašismu napsala: „Byla jsem vždy dělnicí a neměla jsem pro fašismus nic nazbyt.“
Podobně Maria Josefina Schmidtová (16.11.1903), povoláním kancelářská síla zaměstnaná u firmy Honig, továrna na usně a hnací řemeny. Bydlela v Ústí na Janově náměstí č.7.
Ke své činnosti po roce 1938 napsala na otázku Byl po roce 1938 členem jaké strany: „Přistoupil v dubnu 1938 k SDP a byl během roku 1939 převzat do NSDAP. (Od-důvodnění tohoto na druhé straně). Na druhé straně dotazníku bylo pouze napsáno: „Aby jmenovaná si udržela své pracovní místo byla nucena přistoupiti k NSDAP.“
Její manžel Josef Bedřich Schmidt (22.7.1899) zaměstnán v kanceláři u Falknovsko – chebské důlní akciové společnosti v Ústí n. L. o své politické činnosti po roce 1938 napsal totéž, co jeho manželka.
Ve strojopisně přepsaném a vyplněném dotazníku uvedl v rubrice: Byl po roce 1938 členem jaké strany: „Přistoupil během roku 1939 do NSDAP. (Od-důvodnění tohoto na druhé straně). Na druhé straně dotazníku byl jenom o dva řádky výřečnější než manželka: „Podepsaný byl 2 roků bez zaměstnání, poněvadž nebylo možno zaopatřiti si pracovní místo. V roce 1939 konečně byl přinucen přistoupiti do NSDAP, aby se dostal na nějaké místo.“
(rp,prvnizpravy.cz,foto:arch.)
