Ministerstvo financí zveřejnilo konečné rozdělení výdajů jednotlivých kapitol státního rozpočtu na rok 2027. Vláda počítá s příjmy 2 198,65 miliardy korun, výdaji 2 584,65 miliardy a schodkem 386 miliard korun. Definitivní tabulky nyní ukazují, kam mají peníze skutečně směřovat a jaké priority kabinet při sestavování rozpočtu ochránil.
Rozpočet je výrazně výdajový. Vláda počítá s investicemi kolem 290 miliard korun, příjmy systému veřejného zdravotního pojištění mají vzrůst na 605 miliard, národní výdaje na školství podle Ministerstva financí meziročně stoupnou o 16 miliard a státní podpora obnovitelných zdrojů má stát přibližně 18 miliard korun. Dalších 33,9 miliardy představuje zvýšení výdajů na platy ve veřejné sféře.
Obrana, doprava i školství rostou
Jednou z nejvýrazněji rostoucích kapitol je Ministerstvo obrany. Z letošních 154,79 miliardy korun se dostává na 190,86 miliardy, tedy přibližně o 36 miliard výše. Vláda uvádí, že samotná kapitola ministerstva má poprvé dosáhnout dvou procent HDP. Navzdory sporům uvnitř koalice tak obrana zůstala prakticky nedotčena.
Výrazně roste rovněž Ministerstvo dopravy. Jeho kapitola se zvyšuje ze 145,87 na 162,44 miliardy korun. Vedle ní stojí samostatný rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury ve výši 183,1 miliardy. Dopravní infrastruktura tedy patří mezi oblasti, na nichž vláda navzdory vysokému schodku šetřit nechce.
Ministerstvo školství má hospodařit s 292,10 miliardy korun, zatímco letošní schválený rozpočet činí 283,99 miliardy. Ministerstvo financí zároveň upozorňuje, že po zohlednění evropských prostředků rostou národní výdaje na školství meziročně přibližně o 16 miliard. Ministerstvo vnitra se zvyšuje ze 122,11 na 128,83 miliardy korun.
Největší kapitolou zůstává Ministerstvo práce a sociálních věcí. Jeho výdaje mají vzrůst z přibližně 1,010 bilionu na 1,031 bilionu korun. Samotná tato kapitola tak spolyká přibližně dvě pětiny celého státního rozpočtu.
Naopak Ministerstvo pro místní rozvoj klesá z 31,66 na 21,22 miliardy korun. Tento rozdíl ale nelze automaticky označit za desetimiliardový škrt v bydlení. Kapitola obsahuje více oblastí a meziroční srovnání ovlivňují mimo jiné evropské prostředky i změny institucionálního uspořádání.
Stát zaplatí za dluh o dvacet miliard více
Jedno z nejzajímavějších čísel konečné tabulky ale neleží u žádného ministerstva. Kapitola Státní dluh roste ze 109,97 miliardy korun v roce 2026 na 129,97 miliardy v roce 2027. Meziročně jde přesně o dalších 20 miliard korun.
Tato částka nabízí velmi názorné srovnání s politickou debatou posledních týdnů. Motoristé požadovali při vyjednávání rozpočtu úspory kolem dvaceti miliard, SPD přicházela s variantami osm až 25 miliard. Celý objem, o který se vedl hlasitý koaliční spor, je tedy přibližně stejný jako pouhé meziroční zvýšení nákladů na státní dluh.
To je rozdíl mezi běžným rozpočtovým škrtem a strukturálním problémem. Investici lze odložit, dotační program omezit nebo některý projekt posunout. Náklady spojené s již vytvořeným dluhem ale stát platit musí.
Vláda navíc počítá se schodkem 386 miliard korun, tedy o 76 miliard vyšším než letošní plánovaných 310 miliard. Každý další vysoký deficit zvyšuje nejen samotný dluh, ale vytváří také tlak na jeho budoucí obsluhu.
Ministerstvo financí argumentuje, že rozpočet současně obsahuje rekordní investice, výdaje na zdravotnictví, obranu a růst ekonomiky a že vláda během roku 2027 připraví další legislativní opatření s ambicí zlepšit hospodaření až o 20 miliard korun. Tato opatření ale v nyní předloženém rozpočtu ještě nejsou.
NRR varuje, že skutečný problém přijde později
Národní rozpočtová rada hodnotí vývoj podstatně kritičtěji. Už ve svém zářijovém stanovisku označila návrh rozpočtu 2027 za výrazně expanzivní a upozornila, že strukturální deficit má vzrůst přibližně z 2,5 na 3,5 procenta HDP. Podle vlastních propočtů rady může celkový deficit sektoru veřejných institucí dosáhnout přibližně 3,7 procenta HDP.
Ještě vážnější je dlouhodobý výhled. V nejnovější zprávě o udržitelnosti veřejných financí NRR posunula očekávané dosažení zákonné dluhové brzdy ve výši 55 procent HDP z roku 2037 už na rok 2034. Na konci dlouhodobého projekčního horizontu pracuje nově s dluhem kolem 245 procent HDP, zatímco předchozí zpráva uváděla 178 procent. Rada současně upozorňuje, že významnou část zhoršení projekce způsobuje odlišný předpoklad budoucích obranných výdajů.
NRR navíc považuje za problematické, že zásadní konsolidace je odsouvána především do let 2028 a 2029, aniž jsou zatím představena opatření, která by tak výrazné zlepšení hospodaření věrohodně zajistila.
Konečné rozdělení kapitol proto ukazuje poměrně jasnou politickou volbu. Vláda chce současně financovat obranu, dopravu, školství, zdravotnictví, vyšší platy, důchody i rekordní investice. Rozpočet 2027 tak není postaven na rozsáhlém omezování výdajů, ale na vysokém deficitu a předpokladu, že výraznější konsolidace přijde později.
Proto je téměř 130 miliard korun na státní dluh jedním z nejvýmluvnějších čísel celého návrhu. Tyto peníze nepostaví dálnici, školu ani nemocnici. Jsou cenou za dříve vytvořené závazky. A pokud budou vysoké deficity pokračovat, stejný účet bude dál růst.
(Chmelík, prvnizpravy.cz, repro: x)
Zdroje: 1. Ministerstvo financí – Vláda se dohodla na podobě rozpočtu 2027 a přehled výdajů kapitol; 2. Ministerstvo financí – Původní návrh státního rozpočtu na rok 2027; 3. Vláda ČR – Tisková konference po jednání vlády 21. září 2026; 4. Národní rozpočtová rada – Stanovisko č. 5/2026 k fiskální a rozpočtové politice; 5. Národní rozpočtová rada – Zpráva o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí 2026
