Rozhodnutí ruského Nejvyššího soudu vyřadit opoziční stranu Jabloko z nadcházejících parlamentních voleb vyvolalo kritiku také v Česku. Advokát, poslanec a předseda strany PRO Jindřich Rajchl samotný verdikt ruského soudu neobhajuje a vylučování politických subjektů z voleb považuje za krajně nedemokratické. Současně ale tvrdí, že stejně přísný metr česká média a část politické scény neuplatňují na zásahy proti politickým stranám a médiím na Ukrajině, snahy o zákaz AfD v Německu nebo dění kolem Evropy suverénních národů v Evropském parlamentu.
Ruský Nejvyšší soud Jabloko vyřadil ze zářijových parlamentních voleb. Liberální strana, která vystupuje proti válce na Ukrajině a prosazuje příměří, rozhodnutí označila za politicky motivované a protiústavní a oznámila, že se odvolá. Verdikt následoval po žalobě nacionalistické strany Rodina, která Jabloko vinila z porušení pravidel volební kampaně včetně nepřiznané podpory. Jabloko obvinění odmítá.
Rajchl se zaměřil především na rozdílné reakce, které podle něj podobné zásahy vyvolávají. „Ruský nejvyšší soud vyloučil opoziční stranu Jabloko z nadcházejících voleb a naše média začala ruku v ruce s lepševickými strážci jediné oficiální pravdy okamžitě křičet, jaká je v Rusku strašná totalita,“ napsal na Facebooku Rajchl.
Proti ruskému případu staví především Ukrajinu a postup prezidenta Volodymyra Zelenského. Rajchl tvrdí, že Zelenskyj prostřednictvím prezidentských dekretů „zrušil 19 opozičních politických stran a 3 televizní stanice“, zatímco je podle něj částí evropského veřejného prostoru nadále prezentován jako představitel demokratického světa.
Na Ukrajině byla v březnu 2022, krátce po začátku ruské invaze, po dobu válečného stavu pozastavena činnost jedenácti politických stran, které ukrajinské vedení spojovalo s Ruskem. Rozhodnutí přijala Rada národní bezpečnosti a obrany a Zelenskyj jej uvedl v účinnost. Ukrajinský parlament následně schválil zákon umožňující zákaz stran, které ospravedlňují či podporují ruskou agresi, a Zelenskyj jej v květnu 2022 podepsal. Následovaly soudní zákazy dalších stran.
Tři televizní stanice 112 Ukraine, NewsOne a ZIK přestaly vysílat už v únoru 2021 poté, co Zelenskyj dekretem uvedl v účinnost sankční rozhodnutí Rady národní bezpečnosti a obrany. Rajchl tyto zásahy staví vedle nynějšího rozhodnutí ruského soudu a tvrdí, že reakce na ně nejsou srovnatelné.
„Ještě jsou schopni jej bez uzardění oslavovat a prohlásit za lídra demokratického světa,“ napsal o Zelenském.
Do srovnání zahrnul také Německo a debatu o možném zákazu Alternativy pro Německo. AfD je podle Rajchla politickou silou s vysokou podporou voličů, přesto se podle něj hledají cesty, jak ji zakázat. „Stejně tak jsou úplně v pohodě s tím, že se v Německu snaží ze všech sil zakázat AfD, tedy stranu, která aktuálně dominuje v průzkumech volební podpory,“ uvedl.
Rajchl poukázal rovněž na dění kolem Evropy suverénních národů. Evropský parlament v červenci poměrem 414 hlasů pro, 224 proti a 18 abstencí požádal nezávislý Úřad pro evropské politické strany a evropské politické nadace, aby prověřil, zda evropská politická strana ESN splňuje podmínky registrace a financování a respektuje hodnoty Evropské unie zakotvené v článku 2 Smlouvy o EU. Výsledkem procesu může být ztráta registrace a evropského financování. Nešlo tedy o přímé hlasování Evropského parlamentu o zrušení parlamentní frakce.
Rajchl tento krok popsal výrazně ostřeji. „V Europarlamentu se pro změnu bude hlasovat o zrušení frakce ESN (Evropa suverénních národů), jejíž součástí je kromě AfD i naše partnerské hnutí SPD. Prý proto, že její činnost není v souladu s evropskými hodnotami,“ napsal.
Zároveň výslovně odmítl, že by svým srovnáním obhajoval postup ruského soudu vůči Jabloku. Naopak jej označuje za nedemokratický a tvrdí, že stejný princip by měl platit bez ohledu na to, o jakou zemi nebo politickou stranu jde.
„Aby bylo jasno, ono rozhodnutí ruského soudu rozhodně neobhajuji. Jsem přesvědčen, že jakékoliv vyloučení politického subjektu z voleb je krajně nedemokratickým krokem,“ zdůraznil Rajchl.
Za ještě závažnější považuje zásahy, které připisuje Ukrajině a evropským institucím. „Avšak ještě vyšší stupeň totality je rozhodovat přímo o zrušení stran a opozičních médií prezidentskými dekrety na Ukrajině či o zrušení frakce ze strany politických oponentů v parlamentu,“ uvedl.
Svůj argument pak přenesl do českého prostředí. Čtenáře vyzval, aby si představili situaci, kdy by parlamentní většina rozhodovala o odstranění některé opoziční strany.
„Představte si, co by se strhlo u nás, kdybychom v našem parlamentu koaličními hlasy rozhodli třeba o zrušení Pirátů s odůvodněním, že jejich činnost je v rozporu se zájmy České republiky,“ napsal Rajchl a v závorce přidal vlastní výpad, že v případě Pirátů by takové zdůvodnění podle něj na rozdíl od ESN odpovídalo skutečnosti.
„Naši eurohujeři a Zelenského patolízalové vám však jsou schopni tvrdit, že v Rusku je to totalita, zatímco na Ukrajině a v EP jsou tato rozhodnutí naprosto legitimní. Trapnost jejich neobjektivity a dvojího metru je až k smíchu,“ napsal.
Nejostřejší slova si Rajchl nechal pro ukrajinského prezidenta. Spojovat Zelenského jméno byť jen „s nádechem termínu demokracie“ označil za „čistý oxymóron“. Poté přidal ještě tvrdší osobní hodnocení.
„Tenhle kyjevský zkorumpovaný klaun totiž není nic jiného než bohapustý autokratický diktátor,“ uzavřel advokát a poslanaec Jindřich Rajchl.
(Barták, prvnizpravy.cz, repro: xtv)
