Publicista a poradce ministra zahraničí Pavel Šik se na Facebooku ostře vymezil proti způsobu, jakým některá česká a zahraniční média informovala o ruském dronovém útoku u ukrajinské stanice Jahodyn poblíž polských hranic. Ruský dron tam zasáhl lokomotivu jiného vlaku krátce poté, co místem projel zvláštní vlak se zahraničními představiteli. Ukrajinské železnice následně připustily možnost, že cílem mohl být právě tento vlak.
Událost média spojovala mimo jiné s bývalým britským premiérem Borisem Johnsonem a bývalým českým ministrem zahraničních věcí Janem Lipavským. Právě k titulku serveru Aktuálně o Lipavském Šik svou kritiku vztahuje.
„Máme dalšího přeživšího ruského atentátu. Člověk by z titulku na Aktuálně skoro nabyl dojmu, že někde v Moskvě seděl operátor nad fotografií bývalého omylu Černínského paláce a čekal, až jeho vlak dorazí do Jahodynu,“ napsal Šik.
Podle něj nejde pouze o jeden český titulek. Podobný způsob interpretace události vidí také u dalších českých a britských médií.
„Aktuálně.cz se tak úspěšně vyrovnává britskému The Sun a českému iDNES, které napsaly, že Boris Johnson ‚jen o vlásek‘ unikl ruskému útoku, i když sám Johnson k útoku napsal, že byl ‚náhodný a nesmyslný‘. Tyhle titulky ale dnes překonal britský The Independent, kde editor dokonce napsal, že ‚Rusové budou oslavovat, že skoro zabili Borise Johnsona‘,“ uvedl Šik.
„Tohle je fakt fascinující. Západní elity si jezdí na válečnou Ukrajinu na konference skoro jako do Milána na veletrh. A když se najednou ‚zcela nečekaně‘ ve válce objeví dron, máme z toho dva dny světových titulků,“ poznamenal Šik.
Za zásadní pro svou interpretaci považuje rozsah ruských útoků na západní Ukrajinu a zejména na železniční a logistickou infrastrukturu v době, kdy k incidentu u Jahodynu došlo.
„Přitom Rusové už týdny systematicky ničí ukrajinskou infrastrukturu a sami to komentovali, že útočili na západoukrajinskou železniční a logistickou infrastrukturu používanou pro vojenské dodávky. Během 12. a 13. září provedli jeden z rozsáhlých dronových útoků na Ukrajinu, přičemž mimořádně tvrdě zasáhli právě její západní část. Jen během jedné fáze útoku Ukrajina napočítala 453 dronů. Zasažena byla infrastruktura v Rivnenské, Ternopilské, Chmelnycké, Ivano-Frankivské i Lvovské oblasti. A už den před Jahodynem Rusové útočili přímo na železnici v Lucku, jen kousek odtud,“ napsal Šik.
„Pak stejnou oblastí projede speciálně vypravený vlak západních papalášů z konference. Odjede z Jahodynu dříve, než bylo původně plánováno, což ovšem na válečné Ukrajině není žádný zázrak ani tajemné vnuknutí shůry. Ukrajinské železnice kvůli nebezpečí útoků jízdní řády operativně mění. Čtvrt hodiny po jeho odjezdu trefí dron lokomotivu jiného, předem evakuovaného vlaku,“ popsal Šik.
Právě v tomto bodě podle něj nastal posun mezi tím, co bylo původně vysloveno jako možnost, a tím, jak začala událost žít v mediálních titulcích.
„I když ten samý den ISW/CTP uvádí dalších 323 dronů se zásahy na železniční, energetické, průmyslové a logistické infrastruktuře, tak Ukrajinské železnice vysloví domněnku, že právě speciální vlak papalášů mohl být cílem toho jednoho dronu,“ uvedl Šik.
„A v tu chvíli nastupují západní novináři a z domněnky ‚mohl být cílem‘ se během jednoho dne stane v západních médiích pokus o atentát na Johnsona a především světově proslulého českého Honzíka,“ dodal Šik.
Z popsaných okolností Šik vyvozuje dvě možné varianty. První pracuje s předpokladem, že Rusové skutečně chtěli zasáhnout zvláštní vlak se zahraničními představiteli. V takovém případě by podle něj způsob provedení vypovídal především o kvalitě ruského vojenského zpravodajství.
„Buď tedy Rusové po čtyřech a půl letech války čekají se zásahem speciálně vypraveného diplomatického vlaku až k ukrajinským hranicím a pak ho nedokážou rozeznat od jiné lokomotivy na nádraží. V tom případě je kvalita jejich rozvědky asi na úrovni toho legendárního skopnutého dronu z Lipska. V takovém případě můžeme být mnohem klidnější, protože s takovou úrovní ruského vojenského zpravodajství se NATO skutečně nemusí ničeho obávat,“ napsal Šik.
Druhou variantu považuje za pravděpodobnější: podle ní Rusové neútočili na konkrétní západní politiky, ale pokračovali v úderech na ukrajinskou infrastrukturu. V takovém případě se podle Šika problém přesouvá od ruské rozvědky k médiím a způsobu, jakým původní domněnku interpretovala.
„Nebo Rusové velice dobře věděli, co dělají, útočili prostě na ukrajinskou infrastrukturu a cílem nebyl vlak papalášů z konference. Ale v tom případě se nad všemi těmi titulky někdo v Kremlu popadá za břicho a naše skvělá západní média jedou spekulace, clickbait nebo politickou objednávku, což je neštěstí pro veřejnou debatu,“ uzavřel Šik.









