Evropa vstupuje do nové energetické krize jinak než v roce 2022. Tehdy byl hlavním problémem ruský plyn. Dnes se tlak skládá z několika různých trhů zároveň. Omezená doprava přes Hormuz zvyšuje rizikovou přirážku u ropy, nedostatek rafinérských kapacit a hotových paliv žene vzhůru diesel a omezenější přeprava LNG z Perského zálivu současně tlačí na evropské ceny zemního plynu. Nejnovější čísla z Perského zálivu jsou varovná.
Ve čtvrtek prošlo Hormuzským průlivem podle předběžných údajů Kpleru pouze sedm velkých obchodních plavidel. Den předtím jich bylo jedenáct a desetidenní průměr činil patnáct. Před začátkem války s Íránem průlivem běžně proplouvalo kolem 125 velkých komerčních lodí denně. Skutečný provoz může být o něco vyšší, protože některá plavidla vypínají transpondéry AIS, propad je však i tak dramatický.
Napětí se současně zvyšuje v Rudém moři. Húsíové ovládli jemenský přístav Mocha a posílili své postavení poblíž Báb al-Mandabu, kudy prochází významná část obchodu mezi Asií a Evropou. Světová energetika tak čelí tlaku na dvou klíčových námořních trasách současně. Podstata dnešního problému spočívá v tom, že jeden geopolitický konflikt se nepropíše jen do jedné komodity, ale může současně zdražit ropu, hotová paliva i zkapalněný plyn.
Ropa, diesel a plyn: tři trhy, jeden geopolitický tlak
Ropa, diesel a zemní plyn nejsou jedna komodita a jejich ceny nevznikají stejným způsobem. Ropa je základní surovina a její cenu nyní zvyšuje omezená doprava přes Hormuz, geopolitické riziko a rychlý pokles světových zásob. Mezinárodní energetická agentura výrazně zhoršila výhled pro rok 2026 a očekává pokles světové nabídky ropy o 5,7 milionu barelů denně, přibližně o šest procent. Globální zásoby se v srpnu snižovaly tempem 3,1 milionu barelů denně. Brent dnes po ranním růstu téměř ke 110 dolarům ustoupil přibližně ke 104 dolarům za barel, když se objevila naděje na dočasné ujednání kolem Íránu. Trh je mimořádně nervózní a několik diplomatických zpráv dokáže během několika hodin změnit cenu o několik dolarů.
Diesel je jiný problém. Vyrábí se z ropy v rafineriích, takže jeho cena závisí nejen na ceně barelu, ale také na tom, zda existuje dostatek rafinérských kapacit a hotového paliva. Proto může diesel zdražovat rychleji než samotná ropa. Omezené dodávky z Perského zálivu se nyní kombinují s výpadky části ruských rafinerií po ukrajinských útocích. Americká průměrná cena dieselu vystoupala nad šest dolarů za galon a dosáhla rekordních hodnot. Pro Evropu je to citlivé, protože diesel používají nákladní automobily, zemědělská technika, stavebnictví, část průmyslu i záložní energetické zdroje. Jeho zdražení se proto rychle přelévá do ceny dopravy a následně do cen zboží.
Zemní plyn je naopak samostatný energetický trh. Jeho evropskou cenu určují zejména stav zásobníků, norské dodávky, počasí, poptávka v Asii a dostupnost LNG. Hormuz ale zasahuje také tento trh, protože přes průliv se vyváží významné množství světového zkapalněného plynu, především z Kataru. Vývoz LNG z Blízkého východu se kvůli problémům v Hormuzu propadl přibližně o 85 procent. Evropa proto musí o dostupné náklady ve větší míře soutěžit s Asií. Jeden geopolitický konflikt tak současně zasahuje ropu i LNG, zatímco problém rafinérií navíc zesiluje tlak na diesel.
Evropa má plyn, ale jeho cena začíná bolet
Evropské zásobníky jsou nyní naplněny přibližně ze 66 procent, což je pro tuto část roku nejnižší stav za patnáct let a zhruba o dvanáct procentních bodů méně než před rokem. Německo se pohybuje kolem 54 procent a Nizozemsko kolem 48 procent. To ještě neznamená, že Evropě hrozí fyzický nedostatek plynu. Nová LNG infrastruktura, norské dodávky a propojené evropské sítě znamenají, že běžnou zimu by měl systém zvládnout. Riziko by výrazně vzrostlo při mimořádně chladném počasí nebo dalším rozsáhlém výpadku dodávek.
Hlavním problémem je zatím cena. Evropský plyn se pohybuje nad 75 eury za megawatthodinu, více než dvojnásobně proti stejnému období loni. Vyšší produkce LNG v Severní Americe část výpadku z Perského zálivu nahrazuje, ale nestačí vrátit cenu k předchozím úrovním. Česká republika je díky evropskému propojení a vlastním zásobníkům v bezpečnější pozici než na počátku energetické krize v roce 2022. To však neznamená, že by česká ekonomika byla izolována od evropských cen. Zásobník může chránit před okamžitým nedostatkem plynu, ale ne před cenou, za kterou bude nutné zásoby znovu doplnit.
Tady začíná přímý dopad na české domácnosti. Domácnosti vytápějící plynem nemusí růst velkoobchodních cen pocítit okamžitě. Záleží na tom, kdy jejich dodavatel energii nakoupil, zda mají fixovanou cenu a kdy jim končí smlouva. Pokud ale vysoké ceny přetrvají, postupně se promítnou do nových ceníků a fixací. Druhá cesta vede přes teplárny. Část českých domácností odebírá centrálně vyráběné teplo a plyn je jedním z paliv používaných v teplárenství. Vyšší náklady se tak mohou časem objevit také v ceně tepla, byť dopad bude v jednotlivých městech rozdílný podle používaného paliva a způsobu výroby.
Psalil jsme: Čína má vlastní AI čipy. Chybí jí ale klíčové paměti
Třetím kanálem je elektřina. Plyn není hlavním zdrojem české výroby elektřiny, ale plynové elektrárny ovlivňují cenu na propojeném evropském trhu zejména v hodinách, kdy určují cenu posledního potřebného zdroje. Dlouhodobě drahý plyn proto může držet výše také velkoobchodní cenu elektřiny. Nakonec přichází nepřímý účet. Podle ERÚ vzrostla v prvním pololetí spotřeba tepla v Česku meziročně o 2,1 procenta a průmyslová spotřeba o 6,6 procenta. Pokud firmám zdraží plyn a současně logistice diesel, část nákladů se může přes ceny výrobků a služeb přenést k domácnostem.
Česká domácnost může energetický šok zaplatit několikrát
Kombinace jednotlivých energetických trhů je pro české domácnosti podstatnější než samotná cena jednoho barelu ropy. První účet může přijít přímo u čerpací stanice. Dražší ropa vytváří tlak na cenu pohonných hmot, ale u dieselu se navíc přidává napjatý trh s rafinovanými produkty. Cena nafty proto nemusí kopírovat cenu ropy jedna ku jedné. Druhý účet přichází přes dopravu. Vyšší cena dieselu zdražuje kamionovou logistiku, zásobování obchodů, stavebnictví i zemědělství. To znamená tlak na ceny potravin a dalšího zboží i pro domácnosti, které automobil vůbec nepoužívají.
Třetím účtem je vytápění a energie. Pokud vysoké ceny plynu vydrží přes zimu nebo se promítnou do kontraktů na další období, budou mít dodavatelé menší prostor nabídnout domácnostem levnější fixace. Podobně mohou růst náklady tepláren a energeticky náročného průmyslu. Čtvrtým účtem může být inflace a úroky. Pokud dražší energie znovu zvýší celkovou inflaci, může České národní bance zkomplikovat další snižování úrokových sazeb. Energetický konflikt vzdálený tisíce kilometrů by se pak české domácnosti mohl dotknout nejen přes benzin, naftu nebo vytápění, ale také přes cenu hypotéky či úvěru.
To je zásadní rozdíl proti jednoduchému tvrzení, že dražší ropa znamená dražší benzin. Současný energetický tlak má několik vrstev a může se v českém rodinném rozpočtu objevit na několika místech současně. Evropská unie od roku 2022 výrazně snížila závislost na ruském plynu. Podíl ruských dodávek na evropském dovozu klesl z přibližně 45 procent před válkou na Ukrajině na zhruba 12 procent v roce 2025. Tím se snížilo geopolitické riziko spojené s Moskvou. Současně ale vzrostl význam globálního LNG trhu a námořních tras, které Evropa nekontroluje.
Evropský účetní dvůr tento týden upozornil, že část dosavadního úspěchu při snižování ruské závislosti umožnily také mírné počasí, vysoké ceny a nižší spotřeba. Z původně odhadovaných investičních potřeb kolem 300 miliard eur bylo podle auditorů závazně podpořeno jen 54,3 miliardy. To není argument pro návrat k ruskému plynu. Je to připomínka, že změnit dodavatele není totéž jako odstranit energetickou zranitelnost.
Hormuzský průliv je od České republiky vzdálen tisíce kilometrů, jeho omezení však může postupně ovlivnit cenu nafty českého řidiče, náklady dopravce, účet za teplo, ceník dodavatele plynu i rozhodování České národní banky. Evropa dnes disponuje rozmanitějšími zdroji energie než před rokem 2022 a fyzická bezpečnost dodávek je vyšší, levnou energetickou pojistku ale nemá. Současná krize tak může českým domácnostem připomenout, že energetická bezpečnost se neplatí jen na faktuře za plyn. Její účet se může objevit u čerpací stanice, v obchodě, v ceně tepla i v úrocích.
(Beneš, prvnizpravy.cz, foto: zai)
Zdroje: 1. Reuters – Hormuz shipping traffic falls to single digits; 2. IEA warns 2026 oil supply gap will widen; 3. Reuters – Oil set for weekly gain as US diesel hits record high; 4. Europe’s winter gas drama could leave deep scars; 5. EU’s Russian energy exit faltering, auditors say; 6. ERÚ – Naplněnost zásobníků plynu 2025–2026; 7. ERÚ – Spotřeba tepla v prvním pololetí 2026
