Satelitní síť Starlink společnosti SpaceX se stala nástrojem americké zahraniční politiky. Podle nových zjištění agentury Reuters administrativy Joea Bidena i Donalda Trumpa opakovaně žádaly Elona Muska o zapínání či omezování satelitního připojení v zahraničí. Washington tak získal mimořádně účinný prostředek k prosazování svých zájmů. Pro Evropu to znamená nepříjemné poznání: technologie, na nichž mohou záviset vojenské operace a bezpečnost spojenců, nejsou plně pod její kontrolou.
Reuters na základě výpovědí šesti bývalých vysokých amerických představitelů popsal, jak Bílý dům spolupracoval se SpaceX při ovlivňování dostupnosti satelitního internetu. Bidenova administrativa požadovala vypnutí terminálů používaných podle amerických zpravodajských informací Hizballáhem v Libanonu a Húsíi v Jemenu. Část zařízení byla skutečně deaktivována.
Opačný postup Spojené státy prosazovaly v Íránu, kde chtěly prostřednictvím Starlinku podpořit komunikaci protivládních demonstrantů. Trumpova administrativa o podobných zásazích jednala také po americko-izraelských útocích v letech 2025 a 2026. U těchto pozdějších případů však aktivace terminálů nebyla veřejně potvrzena.
Starlink tak přestává být pouze komerční službou. Jeho dostupnost se stává součástí geopolitického soupeření, v němž americká vláda spolupracuje se soukromou společností na dosahování politických a bezpečnostních cílů. Zda takové zásahy odpovídají americkým zájmům, není pro Washington problém. Pro ostatní státy je však zásadní, že o jejich přístupu ke strategické infrastruktuře mohou rozhodovat aktéři mimo jejich kontrolu.
Ukrajina poznala, kdo drží vypínač
Nejtvrdší důsledky této závislosti nyní pociťuje Ukrajina. Od 13. října čelí její armáda omezením satelitního spojení využívaného při řízení bezpilotních prostředků. Terminály na dronech pohybujících se rychlostí přes 160 kilometrů za hodinu ztrácejí spojení, což komplikuje útočné operace i obranu proti ruským dronům. Podle zjištění Reuters přišel pokyn k omezení vojenského systému Starshield zevnitř Bílého domu. Americká administrativa však veřejně nepotvrdila, kdo konkrétně rozhodnutí vydal. Musk naopak tvrdí, že Starshield podléhá americké vládě a o jeho omezeních rozhoduje armáda, případně prezident.
Zvlášť výbušné je politické načasování. Omezení přišlo v době, kdy Trump tlačil na Kyjev, aby zastavil útoky na ruské rafinerie. Přímou souvislost mezi tímto požadavkem a omezením spojení se nepodařilo prokázat. Samotná možnost využít kritickou vojenskou infrastrukturu jako vyjednávací páku však představuje závažný bezpečnostní problém.
Trump sice prohlásil, že přístup Ukrajiny byl obnoven, ale ukrajinští představitelé ještě 23. října upozorňovali, že omezení trvají. Armáda tak zůstává závislá na technologii, jejíž provoz mohou ovlivňovat rozhodnutí Washingtonu a společnosti SpaceX. Pro Kyjev je to tvrdá lekce o skutečné ceně závislosti na zahraniční vojenské pomoci.
Evropa mluví o suverenitě, ale vlastní síť nemá hotovou
Evropská unie dlouhodobě slibuje strategickou autonomii, skutečnost je však podstatně méně příznivá. V oblasti moderního satelitního spojení pro vojenské operace zatím nemá plnohodnotnou okamžitě dostupnou alternativu k americkým systémům. Projekt evropské satelitní sítě IRIS² má zahrnovat 348 družic, první starty se však očekávají až v roce 2029. Do té doby zůstane Evropa v řadě aplikací odkázána na technologie, nad nimiž nemá rozhodující kontrolu. Existující evropské kapacity tuto závislost pouze částečně zmírňují.
Pro Českou republiku jde o důležité varování. Modernizace armády, krizové řízení ani bezpečnost kritické infrastruktury nemohou dlouhodobě stát na předpokladu, že zahraniční poskytovatel bude vždy ochoten a schopen zajistit potřebné služby. Vedle spojeneckých vazeb musí existovat také vlastní nebo smluvně spolehlivě garantované kapacity a záložní systémy.
Nová zjištění Reuters neprokazují, že by Washington plánoval zneužít Starlink proti evropským spojencům. Dokládají však, že satelitní spojení již využívá jako nástroj zahraniční politiky a že americké zájmy nemusí být vždy totožné s evropskými. Evropské vlády investují stovky miliard do zbrojení, přesto stále nedokázaly odstranit jednu ze zásadních technologických závislostí. Armády mohou nakupovat nejmodernější zbraně, ale pokud jejich spojení závisí na rozhodnutí cizí vlády, jejich strategická samostatnost má jasné hranice. A tuto nepříjemnou pravdu případ Starlinku odhaluje. Evropská obrana nemůže trvale stát na vypínači, který drží někdo jiný.
(Kyncl, prvnizpravy.cz, foto: zai)
Zdroje: 1. Agentura EU pro kosmický program – Posílení evropského projektu IRIS; 2. Reuters – USA dlouhodobě žádaly Muska o změny dostupnosti Starlinku; 3. Pokyn k omezení Starshieldu přišel podle zdrojů z Bílého domu; 4. Ukrajina hlásí pokračování omezení Starlinku
