Poslanecká sněmovna v úterý 20. října podpořila v prvním čtení vládní zákon o registrech ve vzdělávání. Pro návrh hlasovalo 126 poslanců, nikdo nebyl proti. Ministerstvo školství vedené Robertem Plagou chce vytvořit dvě neveřejné centrální databáze. Jejich cílem má být omezení administrativy, přesnější plánování vzdělávací soustavy a efektivnější využívání veřejných prostředků. Předpokládané náklady na zavedení systému dosahují téměř 373 milionů korun.
První registr nebude obsahovat pouze žáky základních a středních škol. Zahrne děti v mateřských školách a přípravných třídách, účastníky školních družin a klubů, žáky základních uměleckých škol, konzervatoří a jazykových škol, studenty vyšších odborných a vysokých škol i uchazeče o přijetí ke vzdělávání. Evidovat se mají rovněž účastníci vysokoškolského celoživotního vzdělávání, osoby s uznaným zahraničním vzděláním a vybrané skupiny absolventů. Přechodná ustanovení počítají také se zpětným doplněním základních údajů o lidech, kteří úspěšně ukončili příslušné vzdělávání od 1. ledna 2018.
Vedle identifikačních údajů bude registr obsahovat informace o přihlášení, přijetí, průběhu a dokončení vzdělávání. U zákonem vymezených skupin dětí a žáků se mají zaznamenávat také údaje o znevýhodnění, nadání, poskytovaných podpůrných opatřeních a závěrech vyšetření uvedených v doporučeních školských poradenských zařízení. Součástí budou rovněž vybrané identifikační a kontaktní údaje zákonných zástupců nezletilých.
Druhý registr zahrne pedagogické pracovníky škol, akademické pracovníky vysokých škol a jejich vědecké pracovníky. Obsahovat bude údaje o vzdělání, kvalifikaci, specializaci, pracovním vztahu a úvazcích. U pedagogů také informace o vyučovaných předmětech, dalším vzdělávání, praxi, platech a mzdách. U akademických a vědeckých pracovníků budou evidovány mimo jiné mzdy a garantované studijní programy. Pro některé pracovníky resortů obrany a vnitra stanoví návrh výjimky. Rozsah zapisovaných informací se tedy bude lišit podle jednotlivých skupin. Podrobnosti má ministerstvo ještě upřesnit prováděcí vyhláškou.
Náklady ponesou také kraje a obce
Podle ministerské analýzy dosáhnou předpokládané náklady veřejných rozpočtů 372,68 milionu korun. Na vývoj systému a související služby připadá 200 milionů, dalších 172,68 milionu má stát jeho zavedení ve školách a dalších institucích. Z toho přibližně 170,6 milionu zatíží rozpočty krajů a obcí. Ministerstvo počítá s průměrnými náklady 20 tisíc korun na jednu školskou organizaci. Další prostředky budou potřebné na přechodný souběh dosavadního vykazování a nových registrů. Pro toto období resort odhaduje dodatečné náklady 6,37 milionu korun ročně po dobu dvou let.
Ministerstvo argumentuje tím, že automatizace odstraní opakované vykazování údajů a uvolní kapacity škol. Jeho analýza však sama připouští, že odhadované snížení administrativní práce nelze automaticky považovat za přímou rozpočtovou úsporu. Ekonomický přínos registrů tak bude záviset především na tom, kolik dosavadních evidencí a výkazů skutečně nahradí.
Údaje zůstanou neveřejné, evidence bude dlouhodobá
Návrh stanoví, že registry nebudou veřejně přístupné. Jednotlivým osobám ministerstvo přidělí jedinečný identifikátor, přístupy mají být omezeny podle zákonných oprávnění a osobní údaje odděleny od údajů využívaných pro statistické analýzy. Zákon současně počítá s dlouhodobým uchováváním informací. Údaje mají být vedeny v individuální podobě ještě pět let po úmrtí evidované osoby a následně dalších 25 let v pseudonymizované podobě.
Údaje budou zapisovat školy, školská zařízení, vysoké školy, ministerstvo a krajské úřady. Návrh rovněž doplňuje registry mezi zákonem stanovené zdroje údajů využitelné Policií České republiky při plnění jejích úkolů. Úřad pro ochranu osobních údajů se již během přípravy legislativy zabýval jejími dopady a v roce 2025 oznámil vyjasnění sporných otázek s ministerstvem. Zákon má nabýt účinnosti 1. září 2028, některá související ustanovení později. Návrh nyní projedná sněmovní školský výbor. Rozhodující otázkou zůstává, zda soustředění rozsáhlých osobních údajů skutečně přinese lepší řízení školství a méně administrativy. Stát musí nejen zajistit jejich ochranu, ale také prokázat, že nová evidence přinese měřitelné výsledky odpovídající vynaloženým prostředkům.
(Kovář, prvnizpravy.cz, foto: zai)
Zdroje: 1. Poslanecká sněmovna – Vládní návrh zákona o registrech ve vzdělávání, tisk 228; 2. Vládní návrh zákona – Úplné paragrafové znění a důvodová zpráva; 3. RIA – Hodnocení finančních a administrativních dopadů; 4. Úřad pro ochranu osobních údajů – Jednání o připravovaných registrech
