Migrace z Ukrajiny, která začala jako masivní vlna ukrajinských uprchlíků po únorovém útoku ruských vojsk, vstupuje do nové fáze. Podle údajů polských pohraničníků od konce srpna překročilo hranici s Polskem téměř 99 000 mužů ve věku 18 – 22 let. Zároveň německé ministerstvo vnitra informovalo, že žádosti o ochranu této věkové skupiny vzrostly ze stovek týdně na přibližně 1000 týdně.

Přechod této věkové skupiny souvisí s úpravou ukrajinských pravidel. Od 26. srpna 2025 vláda v Kyjevě umožnila mladým mužům cestovat do zahraničí, a tím otevřela cestu za vzděláním, podle oficiálního zdůvodnění, informoval deník Le Monde. Tento krok přichází poté, co do této změny platil za zákonitost režim, kdy muži ve věku 18 – 60 let nesměli za hranice vycestovat. 

Na jedné straně jde o vysoce chvályhodný krok z humanitárního hlediska. Ti, kdo běží před válkou, mají právo na bezpečí a možnost vybudovat lepší život. Evropská unie již dříve přijala konkrétní opatření, která uprchlíkům z Ukrajiny umožňují přístup k ochraně.  Avšak na straně druhé tento děj vyvolává vážné otázky: jaký dopad bude mít odchod právě mladých mužů z Ukrajiny na její schopnost vést obranu? A jak jsou na takovou vlnu připraveny hostitelské státy?

V Polsku pohraničníci konstatují, že „je to hlavní cesta pro útěk ze země“. V Německu se premiérově hovoří o týdenních počtech až 1 796 osob ve věku 18 – 22 let, což je podle tamních statistik výrazný nárůst oproti situaci před vstupem změny v platnost. 
Takový vývoj otvírá několik zásadních problémů. Prvním je kapacita integračních a sociálních systémů v hostitelských zemích: počet nově příchozích může znamenat výrazný tlak na ubytování, vzdělávání, zdravotní péči i na řádné zařazení do pracovního procesu. I v České republice Ministerstvo vnitra České republiky posílá signály, že vládní aparát začíná mít problém držet krok. V dopise Evropské komisi resort upozornil, že „řízení této situace postupně vyčerpává naše kapacity a vyvolává bezprecedentní tlak na národní veřejné služby“. 

Druhým problémem je otázka legitimity a rovnováhy. Pokud část mladých mužů v obranných věkových kategoriích opouští zemi, která čelí invazi a mobilizaci, jaká zpráva to vysílá? Analytici varují, že změna umožňující vycestovat znamená oslabení náboru do ozbrojených sil Ukrajiny, která už dříve snížila věk branné povinnosti z 27 na 25 let. Kromě toho se objevují i hlasité politické reakce v zemích EU. Jeden německý zákonodárce uvedl: „Nemáme zájem na tom, aby mladí ukrajinští muži trávili čas v Německu místo toho, aby bránili svou zemi.“ 

Třetím momentem je tlak na hostitelské společnosti. Zatímco dříve bylo přijímání uprchlíků v nízkých počtech, nyní se jejich počet významně navyšuje. V Polsku i v Německu roste nespokojenost, že mladí muži jdou především za možností života v zahraničí, zatímco se doma vede válka. To vytváří napětí mezi solidaritou a vnímáním spravedlnosti. 


Závazek přijímat osoby v potřebě je neoddiskutovatelný z etického hlediska. Ale bez robustní strategie, která bere v potaz schopnost integrace, zaměření na vzdělávání, práci, dostupnost služeb a bez férového rozložení břemene mezi státy, hrozí, že solidarita bude vytlačena provozními limity. Jak státu, tak společnosti.

Česká republika se stále nachází mezi státy EU s nejvyšším počtem osob požívajících dočasnou ochranu na obyvatele. Řízení této situace je podle ministerstva vnitra zatíženo silným tlakem na národní veřejné služby. Výzvy spočívají v dalším příjmu nových uprchlíků, zajištění jejich řádné integrace a sledování dopadu na sociální a pracovní systémy. Přitom je nutné zvažovat i perspektivu návratu a ukrajinského pohledu na situaci, která získává nový rozměr odchodem mladých mužů v militárně rizikové věkové skupině.

V souhrnu lze říci, že přijímání uprchlíků z Ukrajiny zůstává humánní povinností, ale vstupuje dnes do nové fáze, kdy hospodářské, demografické a obrané dopady nelze ignorovat. Evropu čeká období, kdy bude muset vyvažovat otevřenost se schopností absorbovat změny. A Česko bude muset definovat, jakou roli v ním zaujme.