Jednání prezidentů Donalda Trumpa a Vladimira Zelenského v New Yorku dostává výrazný energetický rozměr. Podle Reuters je jedním z témat možné omezení útoků na energetickou infrastrukturu. Člověk obeznámený s jednáním agentuře uvedl, že Trump požádal Zelenského, aby v rámci širší deeskalace zastavil údery na ruské ropné rafinerie. Nejde tedy o veřejně potvrzenou dohodu, ale o návrh, o němž se jedná.
Poškození ruského zpracování ropy už není okrajovým problémem. Po ukrajinském dronovém útoku z 20. září zastavila zpracování ropy moskevská rafinerie Gazprom Něfť. Tři zdroje agentury Reuters uvedly, že požár zasáhl obě hlavní destilační jednotky a opravy mohou trvat několik týdnů. Závod v roce 2024 zpracoval 11,6 milionu tun ropy a vyrobil mimo jiné 3,2 milionu tun nafty.
Ukrajinské útoky zasáhly i další ruské rafinerie. Rusko v červenci zakázalo vývoz nafty poté, co dronové útoky omezily domácí rafinérskou výrobu. Před zákazem přitom bylo druhým největším exportérem nafty na světě po Spojených státech. Trump v pondělí napsal, že Rusko kvůli válce ztratilo kontrolu nad svým odvětvím výroby nafty a že důsledky pociťuje celý svět. Agentura Reuters zároveň uvádí, že americký prezident vyjádřil obavy z rozsahu škod způsobených ukrajinskými útoky na ruské rafinerie.
Kyjev odmítá jednostranný ústupek
Ukrajinská pozice je odlišná. Zelenskij uvedl, že Rusko musí přestat útočit na ukrajinskou energetiku, kritickou infrastrukturu a vývoz potravin. Teprve potom má podle něj následovat odpovídající deeskalace ze strany Ukrajiny. Kyjev se tedy nechce vzdát útoků na ruský ropný sektor bez vzájemného omezení úderů.
Obavy Ukrajiny souvisejí také s nadcházející zimou. Agentura Reuters uvádí, že Kyjev očekává možnost dalších ruských útoků na elektrárny a teplárenskou infrastrukturu. Zelenskij proto chce s Trumpem jednat také o získání dalších amerických systémů Patriot, pokud Rusko na deeskalaci nepřistoupí. Trump minulý týden oznámil, že Rusko a Ukrajina souhlasily se zastavením útoků na energetické cíle. Následující útoky však ukázaly, že nelze hovořit o fungujícím příměří. Rusko zasáhlo čerpací stanice v Kyjevě a Ukrajina následně ruskou rafinerii. Přesnější je proto mluvit o vyjednávaném moratoriu než o existující dohodě.
Za válkou je stále víc vidět cena nafty
Do diplomatického vyjednávání vstupuje světový trh s palivy. Ceny nafty v Evropě a Spojených státech vystoupaly na rekordní hodnoty. Evropské futures byly minulý týden více než dvojnásobné proti začátku roku a zásoby v klíčovém uzlu Amsterdam–Rotterdam–Antverpy klesly na nejnižší úroveň pro toto období roku. Hlavní příčinou není pouze Rusko, ale kombinace války na Ukrajině, konfliktu na Blízkém východě, výpadků dodávek a omezených světových rafinérských kapacit.
Pro Evropu, která je dlouhodobě čistým dovozcem nafty, je další omezení nabídky citlivé. Vyšší ceny se mohou přes nákladní dopravu, zemědělství a logistiku přenášet také do výrobních nákladů, což dává tématu význam i pro českou ekonomiku. Z analytického hlediska se tak pod pojmem energetické příměří střetávají tři rozdílné zájmy. Ukrajina chce zachovat možnost zasahovat ekonomicky citlivou část ruského hospodářství. Rusko potřebuje své rafinerie chránit. Spojené státy zároveň sledují dopady války na mimořádně napjatý světový trh s palivy.
Klíčová otázka proto není, zda se podaří oznámit „energetické příměří“, ale zda budou jeho podmínky skutečně vzájemné. Pokud by Ukrajina zastavila útoky na ruské rafinerie, zatímco ruské údery proti její energetice pokračovaly, nešlo by o symetrickou deeskalaci. Podoba reciprocity tak bude rozhodovat o skutečném významu případného moratoria.
(Kovář, prvnizpravy.cz, repro: bbcnews)
Zdroje: 1. Reuters – Zelenskiy to meet Trump at UN in push for energy truce with Russia; 2. Moscow oil refinery output halted after Sunday drone attack
