Vláda Andreje Babiše podpořila návrh Motoristů a SPD na zakotvení české koruny přímo do Ústavy. Kabinet tak podpořil změnu, která by výrazně ztížila případné budoucí přijetí eura. Rozhodnutí je politicky významné také proto, že vládní legislativci původně doporučovali neutrální stanovisko. Koalice však nemá dostatek hlasů k prosazení ústavní novely a návrh současně otevírá otázku vztahu českého ústavního práva k závazkům vyplývajícím z členství v Evropské unii.
Návrh předložili představitelé Motoristů Petr Macinka, Boris Šťastný a Filip Turek společně s předsedou Poslanecké sněmovny Tomiem Okamurou z SPD. Do Ústavy chtějí doplnit ustanovení, podle něhož je měnou České republiky koruna česká. Stručná formulace by však měla zásadní právní důsledky. Zatímco současná právní úprava české měny stojí na běžných zákonech, po přijetí novely by její případná změna vyžadovala ústavní většinu. Pro přechod na euro by tak nestačilo rozhodnutí vlády ani prostá parlamentní většina.
Předkladatelé tvrdí, že návrh přijetí eura nezakazuje. Pouze požadují, aby o tak zásadním rozhodnutí existovala široká politická shoda. Z jejich pohledu jde o ochranu měnové suverenity a pojistku proti tomu, aby budoucí vláda prosadila změnu měny bez dostatečné podpory zákonodárců. Praktickým důsledkem by ovšem bylo výrazné posílení možnosti přijetí eura zablokovat. Ústavní zakotvení koruny by umožnilo parlamentní menšině zabránit změně měny, přestože by ji podporovala vláda a většina poslanců.
Vláda původně počítala s předložením vlastního širšího návrhu až v příštím roce. Ten měl kromě ústavní ochrany koruny zahrnovat také právo občanů držet a používat hotovost. Současná iniciativa Motoristů a SPD tak část tohoto programu předbíhá. Pozoruhodné je, že souhlasné stanovisko k předloze v mezirezortním připomínkovém řízení zaujala pouze ministerstva zahraničí a životního prostředí, vedená představiteli Motoristů. Vládní legislativci doporučovali neutrální postoj, kabinet se však rozhodl návrh politicky podpořit.
Evropský závazek nezmizí změnou české Ústavy
Největší právní otázka spočívá ve vztahu k Evropské unii. Česká republika se při vstupu do EU zavázala přijmout společnou evropskou měnu. Na rozdíl od Dánska nemá trvalou výjimku a její závazek není vázán na konkrétní datum. Vládní legislativci upozornili, že úplné vyvázání z povinnosti přijmout euro by vyžadovalo změnu evropského práva. Samotná úprava české Ústavy proto evropský závazek neodstraní.
Předkladatelé argumentují tím, že jejich návrh není s evropským právem v přímém rozporu, protože zavedení eura výslovně nevylučuje. Připouštějí však možné námitky související se zásadou loajální spolupráce členských států s Unií. Zde vzniká podstatný rozpor: Česká republika by na jedné straně nadále měla povinnost směřovat k přijetí společné měny, na druhé straně by si do vlastního ústavního pořádku vložila další překážku, která může splnění tohoto závazku politicky zablokovat.
Nejde přitom o bezprostřední rozhodování o zavedení eura. Česká republika dosud nevstoupila do mechanismu směnných kurzů ERM II, jehož účast je jednou z podmínek přijetí společné měny. Současná vláda navíc zavedení eura odmítá. Ústavní novela proto neřeší aktuální termín přijetí eura, ale vytváří pravidla pro budoucí vlády. Její význam spočívá především v tom, že by změnila politické podmínky případného přechodu na společnou evropskou měnu.
Koalici chybí dvanáct poslanců, rozhodující bude Senát
Podpora vlády ještě neznamená, že návrh bude přijat. Pro změnu Ústavy je nutný souhlas nejméně tří pětin všech poslanců, tedy 120 hlasů, a současně tří pětin přítomných senátorů. Vládní koalice ANO, SPD a Motoristů disponuje 108 poslanci. K dosažení potřebné většiny jí proto chybí nejméně dvanáct hlasů. Předkladatelé budou muset hledat podporu u opozice, především mezi politiky, kteří dlouhodobě odmítají přijetí eura.
Motoristé již naznačili, že chtějí jednat s částí ODS. Její předseda Martin Kupka se však k návrhu stavěl odmítavě. Případná podpora některých občanských demokratů by proto mohla otevřít další spor o hospodářskou a evropskou orientaci strany. Ještě složitější situace čeká předkladatele v Senátu. Motoristé ani SPD zde nemají vlastní zastoupení a hnutí ANO disponuje pouze čtrnácti z celkových 81 senátorských mandátů. Bez výrazné podpory dalších politických stran nebude možné ústavní změnu prosadit.
Do debaty vstupují také ekonomické zájmy. Svaz průmyslu a dopravy se proti návrhu vymezil. Pro část exportně orientovaných podniků představuje euro možnost snížení kurzových nákladů a odstranění měnového rizika při obchodování se zeměmi eurozóny. Zastánci koruny naopak zdůrazňují význam samostatné měnové politiky České národní banky a schopnost reagovat na domácí hospodářské podmínky. Ústavní zakotvení koruny samo o sobě neposílí její kurz, nesníží inflaci ani nezajistí vyšší kupní sílu obyvatel. Jeho bezprostředním účinkem by byla změna právních podmínek pro případné nahrazení české měny eurem.
Babišova vláda podporou návrhu vyslala signál, že chce zachování české koruny chránit i na ústavní úrovni. Současně však otevřela spor, který bez dohody s opozicí nemůže vyřešit. Vzniká tak politický paradox: Koalice chce prostřednictvím Ústavy ztížit budoucím vládám přijetí eura, ale sama nemá ústavní většinu potřebnou k prosazení této překážky. Rozhodující proto nebude pouze souhlas kabinetu, nýbrž schopnost předkladatelů získat podporu v obou komorách Parlamentu a obhájit soulad návrhu s evropskými závazky České republiky.
(Kovář, prvnizpravy.cz, foto: arch.)
Zdroje: 1. Česká justice – Platba korunou jako ústavní právo Čechů?; 2. ČTK – Vláda podpořila návrh na ústavní zakotvení koruny
