Vláda Andreje Babiše slibuje modernizaci průmyslu, inovace a ekonomiku s vyšší přidanou hodnotou. Návrh státního rozpočtu na rok 2027 počítá s meziročním zvýšením národních výdajů na vědu a výzkum o dvě miliardy korun. Technologické agentuře ČR (TA ČR), která podporuje aplikovaný výzkum a spolupráci vědců s podniky, však rozpočet klesá z 6,05 na 4,85 miliardy korun. Přichází tak o 1,2 miliardy, téměř 20 procent dosavadních prostředků.
Přenos vědeckých výsledků do výroby přitom vláda označila za základ hospodářské strategie Česko: Země pro budoucnost 2.0. Rozpočet tak otevírá otázku, zda stát vedle financování výzkumu dostatečně podporuje také jeho praktické využití.
Akademie věd má získat 8,51 miliardy korun, meziročně o 462 milionů více. Grantová agentura ČR, zaměřená především na základní výzkum, dostane 5,36 miliardy, tedy o 508 milionů více. Technologická agentura naopak zaznamenává výrazný pokles. Neznamená to automaticky, že se o stejnou částku snižuje veškerá podpora aplikovaného výzkumu. Některé projekty financují ministerstva, evropské fondy nebo jiné veřejné programy. Ze souhrnných rozpočtových údajů však není doloženo, zda a v jakém rozsahu tyto zdroje pokles TA ČR nahrazují.
Pro firmy a výzkumné instituce je přitom důležitá předvídatelnost financování. Vývoj nových technologií trvá roky a nejistota veřejné podpory může komplikovat přípravu projektů i zapojení soukromého kapitálu.
Průmysl dostane miliardy. Kolik půjde skutečně na inovace?
Rozpočet Ministerstva průmyslu a obchodu má vzrůst z 54,48 na přibližně 71,4 miliardy korun. Významnou část výdajů však tvoří energetická opatření, včetně státního převzetí plateb za podporované zdroje energie. Levnější energie může podnikům pomoci udržet výrobu a konkurenceschopnost. Sama však nezajistí nové výrobky, technologie ani vyšší produktivitu. Krátkodobou úlevu v provozních nákladech proto nelze zaměňovat s dlouhodobou podporou inovací.
Vládní hospodářská strategie přitom slibuje podporu technologických firem, startupů, výzkumných investic a propojení univerzit s průmyslem. Rozhodující bude, kolik prostředků skutečně směřuje do těchto oblastí a jaké další soukromé investice dokáže veřejná podpora vyvolat.
Vládní strategie čeká na konkrétní výsledky
Český průmysl potřebuje posilovat produktivitu, technologickou samostatnost a schopnost konkurovat výrobky s vyšší přidanou hodnotou. To vyžaduje nejen kvalitní základní výzkum, ale také jeho převod do průmyslové praxe. Rozpočtové srovnání potvrzuje růst národních výdajů na vědu, současně však odhaluje výrazné oslabení rozpočtu Technologické agentury. Vláda by proto měla doložit, které programy pokles zasáhne, zda bude nahrazen financováním z jiných kapitol a jak zajistí kontinuitu aplikovaného výzkumu.
Samotné rekordní výdaje na vědu ještě neznamenají modernější ekonomiku. Skutečným měřítkem budou nové technologie, soukromé investice, vyšší produktivita a schopnost českých firem uspět na světových trzích. Pokud má být inovativní průmysl skutečnou vládní prioritou, musí tomu odpovídat nejen strategické dokumenty, ale také předvídatelné financování cesty od výzkumu k výrobě.
(Chmelík, prvnizpravy.cz, foto: arch.)
Zdroje: 1. Vláda ČR – Programové prohlášení vlády; 2. Ministerstvo financí – Rozpočet 2027 a výdaje jednotlivých kapitol; 3. Vláda ČR – Hospodářská strategie Česko: Země pro budoucnost 2.0; 4. Ministerstvo financí – Původní návrh rozpočtu 2027 a rozpis kapitol
