A to v dobách její imperiální, podle anglických historiků z počátku 20. stol. imperialistické dominance. Někdy se však jako kouzlo nechtěného objevuje jako pověstné deja vu snaha si tuto dobu připomínat,píše Zdeněk Zbořil v komentáři pro Prvnizpravy.cz.
.
Učinila tak i administrativa prezidenta Spojených států Joe Bidena, když vytvořila novou politicko-geografickou schválnost Indian Pacific. Pro nás novum, které by jistě potěšilo zakladatele německé geopolitiky Karl Haushofera, který předpokládal, už ve dvacátých letech 20. století, že budoucnost světa bude patřit Tichomoří. Jak se do tohoto přání, které jen připravovalo půdu pro heslo America First! s jeho spornou, kdysi s podivuhodně popletenou antisemitskou nebo sionistickou minulostí, dostaly symboly a rituály doby současné, ale stojí opravdu za pozornost. Tato myšlená budoucnost má však také svou minulost, kterou jsme si mohli připomenout při příležitosti přítomnosti indonéského prezidenta Prabowo Subianto a malajsijského sultána Ibrahima na vojenské přehlídce k 81. výročí konce druhé světové války v Moskvě.
Proč právě tito dva representanti zemí, která kdysi zakládaly Hnutí nezúčastněných (1961)? Předpokládáme, že se na této úrovni už dávno nediskutuje o tom, co to byla Havanská deklarace (1979), která dávala tomuto hnutí za úkol „zajistit národní nezávislost, územní nedotknutelnost a bezpečnost nezúčastněných zemí v jejich úsilí proti imperialismu, kolonialismu, neokolonialismu, apartheidu, rasismu, včetně sionismu a všem formám zahraniční agrese, okupace, dominance, vměšování nebo nadvlády, jakož i proti velmocem a politice bloků“.
A ani to nás většinou v Evropě nezajímá, komu překáželo, že toto hnutí má sví členy stále mezi dvěma třetinami členských států OSN, které tvoří asi 55 % světové populace.
Naše euro-americká současnost má ale ještě mnohem dávnější prehistorii. Čínské říše, vytvořené jednotlivými dynastiemi, jsou nazývány zpravidla jménem vládnoucí dynastie. Jejich panovníky byli, až do vyhlášení dynastie Čchin, králové (wáng), či knížata (vévodové, princové - kung). Teprve Jing Čeng sjednotil roku 221.př.n.l. Čínu a vládl jako první vládce (š'chuang-ti), na Západě překládaný až do svržení dynastie Čching v roce 1911 jako císař.
Proto bychom mohli nezapomenout na to, že na dvorech čínských císařů všech možných dynastií, a přidat k nim kdysi a s trochou nadsázky nazývaný politický systém ČLR jako „rudá dynastie“. Bylo to slovní spojení často používané v době komentářů Mao Ce-tungovi kulturní revoluce, a to dokonce i na ještě čankajškovskými „národními“ dobyvateli Formosy, později Tchaj-wanu.
Na dvůr čínských císařů přicházeli panovníci „států Jižních moří“, dnes z Bidenova Indického Pacifiku, přinášeli dary a prokazovali svou oddanost této autoritě. Díky evropským anglo-nizozemským dějinám Zadní Indie, nebo Nizozemské východní Indie, mluvíme o hinduizaci jižních moří, ale je to jen část historické legendy. Tou druhou částí je také sinizace (počínštění) ve smyslu kulturním, politickém a civilizačním.
Mataramští a majapahitští rádžové na Jávě, jak zaznamenávají čínské císařské kroniky, přicházeli poklonit se v ruce se „zlatou květinou“ (bunga mas) a jejím přijetím jim čínský císař otevíral dveře k jednání o otázkách politických a ekonomických.
Snad můžeme napsat, že ozvěnou této minulosti je Bunga Mas Lima 5 (BM5), což je pomocná loď malajsijského královského námořnictva, jakási plovoucí základna přestavěná z kontejnerové lodě, která má sloužit k zajištění bezpečnosti na mořích okolo Malajského poloostrova a v části indonéského souostroví. Její pojmenování, kterému většinou na kolektivním Západu nerozumíme, je ale pro obyvatele této oblasti opět symbolické.
Jak opakovaně připomínáme, nejenom domácí politika, ale i ta mezinárodní a na nejvyšší úrovni se odehrává prostřednictvím rituálů a symbolů. Proto nás zajímá, nikoliv to, co si vymýšlí zpravodajové a komentátoři zejména tehdy, když jsou jim informace o setkání čínského prezidenta s americkým a ruským odepřeny, ale i to, jak tři hybatelé světovými dějinami vizualizovali svá jednání.
Neměli bychom podceňovat, kdo se mohl nebo musel dostavit a stanout před branami pro nás „zakázaného města“. Kdo je vítal a byl ochoten s hosty promluvit. A byli to skutečně hosté, anebo přišli ze „zlatou květinou“ jen proto, aby se jim dostalo slyšení?
Donald Trump se snažil hrát svou obvyklou hru pro stínové divadlo, ale nepodařilo se mu překonat svou řečí těla dojem, že se mu něco nepovedlo. Ani Vladimír Putin nehrál jinak, než jeho předchůdci v uniformách a carském majestátu, který je zaznamenávám v ruských diplomatických archivech nejméně od začátku 18. století. A ten třetí musel nejméně jednoho z obou dalších vylekat tak, že začali odhazovat své jistě chytré telefony ještě dřív, než nasedli do letadla. A proto, co se dělo v Air Force One, už zase nevíme.
Snad roto pochopíme, jak byla marná snaha pan ex-ministra Lipavského „tlačit na Čínu“ tak silně, až se sám ze zahraniční politiky vytlačil. A dokážeme požádat pana předsedu Senátu Vystrčila, aby se věnoval jiné profesi, než poučovat čínskou vládu a radit jí, co mají dělat. Třeba mu ten Kameradschaftsbund v Brně a okolí půjde lépe.
(rp,prvnizpravy.cz,foto:arch.)
43-8974200277/0100
Pro platby ze zahraničí: IBANCZ5601000000438974200277
BIC / SWIFT kódKOMBCZPPXXX
BIC / SWIFT kódKOMBCZPPXXX
