Zdeněk Zbořil: Některé Čapkovy myšlenky jsou pro cenzory i dnes nepřijatelné

<< NĚCO Z HISTORIE >> V našem historickém okénku bychom si mohli připomenout Karla Čapka, který zemřel v prosinci 1938.

Zdeněk Zbořil v rozhovoru pro Prvnizpravy.cz

Můžete nám k němu něco říct pane Zbořile?

„Nechci nosit dříví do lesa, protože jistě se na Karla Čapka a na ten jeho smutný konec bude vzpomínat i v médiích mnohonásobně. Ale já si ještě pamatuji dobu, kdy Čapek byl téměř zakázaný, kdy se o něm ani neučilo ve škole. To jenom velmi stateční učitelé, kteří se uměli takové té zvláštně skryté cenzuře postavit, tak se o něm mluvilo. Ale já si třeba ve škole nepamatuji vzpomínky na Karla Čapka ve školních osnovách padesátých let.

Prvnizpravy.cz- Zbořil: Poslanci si vymýšlí stále nové právní normy a podstatné věci nestíhají

Ale je pravda, že nehynoucí zásluhu na té zvláštní Čapkově rehabilitaci měl otec Tomáše Halíka Miroslav,  který byl  předsedou Čapkovské společnosti nebo přátel Karla Čapka, kteří se pravidelně scházeli na Vyšehradě u jeho hrobu. Nejen dbali o odkaz Karla Čapka, a části jeho pozůstalosti, až ho nakonec  tehdejší komunistický režim přijal za svoji ikonu. I když velmi opatrně. Nejprve se někdy méně, někdy více popularizovala   „Matka“ a „Bílá nemoc“,  ale například sociálně kritické „Ze života hmyzu“, která by mohlo být aktuální v tehdejší době stejně tak jako dnes, se tak trochu na velkých scénách, s jednou výjimkou v ND,  opomíjela,“ říká Zdeněk Zbořil v rozhovoru pro Prvnizpravy.cz.

Karel Čapek a současnost….

„Karel Čapek byl vždy  také známý svými „Hovory s TGM“, které stojí za přečtení ještě dnes. A mimochodem, je to také příklad toho, jak se  Masarykovy a Čapkovy myšlenky, nebo Masarykovy myšlenky zpracované Čapkem, jak se ještě dnes objevují jakoby mimochodem na sítích. A v rámci strategické komunikace se někdy dokonce někomu i zdá,  z té skupiny amatérských a profesionálních  cenzorů, že jsou  některé tyto myšlenky stále ještě  „zdraví nebezpečné“.

Čapek je mimořádná osobnost české kultury a literatury, možná i přes veškerý ten zájem dodnes ještě trošku nepochopená. Je nejenom velkým spisovatelem a dramatikem, který láká pořád k přepracovávání, viz například „Válku s mloky“ Pavlem Kohoutem, ale je zajímavý i svým osudem, osudem novináře za první republiky a člověka z toho prostředí, po kterém dneska toužíme. Aby se alespoň částečně vrátilo ze vzdělanější  minulosti do současnosti,“ dodává Zdeněk Zbořil.

(rp,prvnizpravy.cz,foto:arch.)

43-8974200277/0100

Pro platby ze zahraničí: IBANCZ5601000000438974200277
BIC / SWIFT kódKOMBCZPPXXX