Ukrajinský prezident Vladimir Zelenskij oznámil obnovení útoků na ruské ropné rafinerie navzdory požadavkům amerického prezidenta Donalda Trumpa. Kyjev podle něj na tři dny přerušil údery na ruskou energetiku, aby podpořil americkou iniciativu k energetickému příměří. Moskva však pokračovala v bombardování ukrajinských elektráren a dalších energetických zařízení.
Ukrajinské drony následně zasáhly rafinerii v Rjazani. Současně vyšly najevo vážné rozpory mezi Washingtonem a Kyjevem ohledně zpravodajské podpory, satelitního spojení a amerických obchodních dohod s Ruskem.
„Zákaz útoků na rafinerie skončil. Už toho bylo dost,“ prohlásil Zelenskij v rozhovoru pro Financial Times zveřejněném ve čtvrtek 15. října. Dal tak najevo, že Ukrajina nebude jednostranně omezovat útoky na ruskou energetiku, pokud Moskva nepřestane ničit ukrajinskou infrastrukturu.
Trump v neděli oznámil, že Rusko a Ukrajina souhlasily s energetickým příměřím. Jeho vyjádření však obě strany zaskočilo a existenci závazné dohody nepotvrdily. Zelenskij přesto podle vlastních slov nařídil pozastavení úderů na ruské rafinerie. Moskva však během této doby pokračovala v raketových a dronových útocích na ukrajinské energetické objekty. Ve středu ukrajinský prezident informoval, že poslední ruské útoky připravily o elektřinu přibližně 600 tisíc lidí. Další rozsáhlá vlna následovala během noci na čtvrtek. Podle Zelenského vyslalo Rusko proti Ukrajině více než 850 dronů. V Kirovohradské oblasti zahynuli nejméně tři civilisté a dalších šest lidí utrpělo zranění.
Ve čtvrtek ráno ruské úřady potvrdily zásah rafinerie v Rjazaňské oblasti přibližně 300 kilometrů jihovýchodně od Moskvy. Gubernátor Pavel Malkov oznámil požár v areálu závodu a uvedl, že záchranné složky zasahují na místě. Rozsah materiálních škod zatím nebyl znám. Rjazaňská rafinerie patří státní společnosti Rosněfť a představuje významnou součást ruského zpracovatelského průmyslu. Její poškození může narušit výrobu motorových paliv, skutečné dopady však budou záviset na rozsahu škod a délce případné odstávky.
Kreml odmítá ukrajinské tvrzení, že Kyjev útoky během vyhlášené pauzy skutečně zastavil. Mluvčí Dmitrij Peskov prohlásil, že ukrajinské údery na ruskou energetickou infrastrukturu nikdy zcela neustaly. Dodržování deklarovaného omezení oběma stranami nelze nezávisle ověřit.
Trump chce levnější naftu, Zelenskij oslabit ruskou ekonomiku
Za americkým tlakem na zastavení ukrajinských útoků stojí především rostoucí ceny paliv. Ty prudce vzrostly po vypuknutí americko-izraelské války s Íránem a následném narušení energetických dodávek z Blízkého východu. Trump opakovaně kritizoval ukrajinské údery na ruské rafinerie a označoval je za jeden z důvodů zdražování motorové nafty. Washington proto uzavřel s Moskvou dohodu o uvolnění ruské nafty na světové trhy. Současně dočasně zmírnil část amerických sankčních omezení, která měla Rusku bránit v získávání příjmů z energetického exportu.
Podle oznámené dohody má Rusko dodat nejprve více než 300 tisíc tun nafty, během listopadu dalších 500 tisíc tun a následně ještě milion tun. Trump později upřesnil, že dodávky nejsou určeny přímo Spojeným státům, ale širšímu světovému trhu. Kreml ve čtvrtek potvrdil obnovení vývozu. Podle údajů o námořní dopravě již z ruského přístavu Primorsk vyplul tanker přibližně se 40 tisíci tunami nafty směřující do Maroka.
Americký prezident sleduje především snížení cen paliv, které zatěžují dopravce, zemědělce i domácnosti. Vysoké ceny zároveň představují významný politický problém před listopadovými volbami do amerického Kongresu. Zelenskij však považuje americký postup za nebezpečný. Podle něj mohou obnovené dodávky ruských paliv přinést Moskvě další peníze na financování války. Ukrajinské útoky na rafinerie naopak sledují omezení ruských zpracovatelských kapacit, zásobování armády a příjmů energetického sektoru.
Psali jsme: Konflikt v „Korupstánu“ mezi Zelenským a Kličkem
Právě zde se střetávají dvě rozdílné priority. Washington usiluje o stabilizaci světového trhu s pohonnými hmotami, zatímco Kyjev chce pokračovat v ekonomickém tlaku na Rusko. Samotné ukrajinské útoky přitom nejsou jediným důvodem současného zdražování. Významnou roli hrají také válka na Blízkém východě, omezení dodávek a problémy světových rafinérských kapacit.
Zelenskij upozornil, že případné další obchodní dohody Washingtonu s Moskvou mohou tento rozpor prohloubit. Obává se, že po motorové naftě by mohly následovat také dohody o zemním plynu, které by Rusku otevřely další zdroje příjmů.
Nejvážnější část Zelenského vystoupení se týkala americké vojenské podpory. Ukrajinský prezident uvedl, že během přerušení útoků na ruskou energetiku přestala jeho armáda dostávat některá americká včasná varování před přilétajícími balistickými raketami.
Americká vojenská pomoc se stává nástrojem politického tlaku
Podle Zelenského američtí představitelé ukrajinské vojáky předem upozornili, že pokračování útoků na ruské rafinerie může vést k omezení zpravodajské spolupráce. Současně došlo ke zpomalení některých vojenských satelitních služeb využívajících technologii Starlink.
Prezident odmítl vysvětlení, že šlo pouze o technickou závadu. „Nebyl to technický problém. Bylo to rozhodnutí,“ uvedl pro Financial Times.
Rozsah amerických omezení však zůstává sporný. Trump již v úterý prohlásil, že Spojené státy zpravodajské informace Ukrajině nadále poskytují. Také Evropská komise a generální tajemník NATO Mark Rutte uvedli, že nemají informace potvrzující úplné zastavení zpravodajské spolupráce.
Významnou roli sehrála také satelitní technologie společnosti SpaceX. Ukrajinští vojáci upozornili na omezení služby Starshield, vojenské varianty systému Starlink, která je využívána při některých vojenských operacích včetně činnosti bezpilotních prostředků. Elon Musk uvedl, že systémy Starshield jsou pod kontrolou americké vlády a případná omezení jejich rychlosti nebo využití určují příslušné americké orgány. To však samo o sobě nedokazuje, kdo a z jakého důvodu konkrétní omezení na Ukrajině nařídil.
Podle čtvrteční informace Financial Times ukrajinská prezidentská kancelář následně potvrdila obnovení funkčnosti satelitní služby a odstranění rychlostních omezení. Spor o odpovědnost za předchozí výpadky však zůstává nevyjasněný. Zelenskij současně naznačil, za jakých podmínek by byl ochoten znovu jednat o zastavení útoků na ruské rafinerie. Washington by podle něj musel Ukrajině dodat další americké protiraketové střely pro systémy Patriot. Takový krok označil za minimální přijatelnou podmínku.
Ukrajina je na americké zpravodajské podpoře, protivzdušné obraně a satelitních komunikacích stále významně závislá. Jejich případné dlouhodobé omezení by zkomplikovalo ochranu energetické infrastruktury i vedení vojenských operací. Zelenskij proto současně hledá silnější podporu u evropských spojenců. Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová odmítla postup, při kterém je k ústupkům tlačena především Ukrajina, zatímco Rusko pokračuje ve vojenských operacích. Podle ní musí mezinárodní tlak směřovat především na stát, který válku zahájil.
Obnovení útoků na ruské rafinerie tak představuje další vážný střet mezi Kyjevem a Washingtonem. Trump chce levnější paliva a hledá obchodní i diplomatické dohody s Moskvou. Zelenskij naopak odmítá omezovat ukrajinské vojenské operace, pokud Rusko pokračuje v bombardování jeho země. Největším problémem Kyjeva přitom není samotný politický spor s americkým prezidentem, ale skutečnost, že právě Spojené státy stále kontrolují část prostředků, bez nichž se ukrajinská obrana obtížně obejde.
(Kovář, prvnizpravy.cz, repro: firstpost)
Zdroje: 1. Financial Times – Zelenskyy defies Trump as Ukraine resumes strikes on Russian refineries; 2. Financial Times – Původní videorozhovor s Volodymyrem Zelenským; 3. Reuters – Ukraine resumes strikes on Russian refineries as Zelenskiy says we’re done; 4. Associated Press – Ukraine resumes attacks on Russian oil refineries as US relations teeter
