V době, kdy je Ukrajina již třetím rokem zmítána válkou, která zemi rozdrtila hospodářsky, demograficky i územně, přichází italský sociolog a bezpečnostní analytik Alessandro Orsini s velmi kontroverzním, ale podloženým tvrzením, a to že prezident Vladimír Zelenskij byl podveden nikoliv Ruskem, ale především Severoatlantickou aliancí (NATO). Ta podle Orsiniho selhala jak ve slibech, tak ve schopnosti porozumět realitě ruské strategie.
Orsini tvrdí, že klíčový moment, kdy bylo možné válku ukončit přijatelným kompromisem pro obě strany, nastal na jaře 2022. V té době, a to je šokující, avšak doložené tvrzení, nepožadoval Vladimir Putin žádné územní zisky.
„Na jaře 2022 Putin nechtěl ani jeden čtvereční centimetr ukrajinského území,“ píše Orsini. Tento moment však nebyl využit. Proč?
Hlavní příčinou nebyla podle Orsiniho údajná neochota Ruska poskytnout bezpečnostní garance, jak tvrdí prozápadní narativ, ale to, že Západ nebyl a stále není ochoten Ukrajině nabídnout skutečné záruky ochrany.
Zelenskij totiž požadoval, aby se klíčové západní mocnosti, jako USA, Francie, Německo, Velká Británie a Itálie, zavázaly, že v případě další ruské agrese zasáhnou vojensky, tedy že „budou bombardovat Rusy, pokud znovu zaútočí“. Takový slib však nikdo z nich dát nechtěl. Strach ze jaderné odvety a riziko přímé války s Ruskem byly silnější než solidarita s napadenou zemí.
„Zelenskij se rozhodl přerušit mírové jednání, protože uvěřil, že Ukrajina může Rusko porazit. A to byl osudový omyl,“ konstatuje Orsini. Věřil falešné iluzi, že s dostatečnou pomocí ze Západu (finanční, vojenskou, politickou), je možné Moskvu zatlačit. Namísto toho ale přišla realita: čtyři ukrajinské oblasti byly anektovány Ruskem 30. září 2022 a fronta se stabilizovala ve prospěch Moskvy.
Západní aliance mezitím lavíruje. Ani americký prezident Donald Trump, který se do úřadu vrátil v lednu 2025, neví, jak dále postupovat. Má dvě možnosti, ale obě jsou špatné. Buď obnoví dodávky zbraní Kyjevu, čímž jen prodlouží utrpení bez naděje na zvrat, nebo bude pasivně sledovat kolaps ukrajinské obrany. V takovém případě však mohou do konfliktu vstoupit vojáci Francie a Británie, a Trump by ztratil kontrolu nad situací.
Psali jsme:
„Trump neví, co má dělat. Rozhodne se podle vývoje událostí,“ uzavírá Orsini s hořkostí.
Tvrzení Alessandra Orsiniho v článku publikovaném na Voce della Sera působí jako mrazivá obžaloba nejen politické naivity ukrajinského prezidenta, ale především cynismu západních mocností. Ukrajina se stala pěšákem v geopolitické partii, jejíž pravidla určují jiní, a jejíž důsledky nese pouze ona sama.
Přes všechny morální apely a rétoriku o podpoře zůstává fakt, že Západ nikdy nechtěl a nechce za Ukrajinu skutečně bojovat. A tím ji ve výsledku nechal na pospas síle, kterou podcenil, a kterou sám pomohl vyprovokovat.
(Kyncl, Voce della Sera, foto: aiko)
