Rajchl otevřel bilanci uplynulého roku nástupem Donalda Trumpa do úřadu. Připomněl datum 20. ledna 2025 a označil jej za okamžik, který podle něj „zásadním způsobem překreslil celou geopolitickou mapu“. Tvrdil, že do té doby se ve veřejném prostoru prosazoval tvrdý postoj k Rusku a odmítání vyjednávání, zatímco po Trumpově nástupu se podle něj narativ změnil a slovo „chcimír“ z veřejné debaty téměř zmizelo. Jako příklad obratu zmínil prezidenta Petra Pavla, o němž řekl, že „otočil úplně neskutečně“ a že je v tom „přeborník“.
V části rozhovoru, který se věnoval zahraničně-politickým otázkám, Rajchl opakovaně zdůrazňoval, že Trump se podle něj snaží tlačit na ukončení konfliktů. Uvedl, že „dokázal fakticky dojednat mír mezi Azerbajdžanem a Arménií“, že „dokázal alespoň částečně urovnat spor mezi Izraelem a Palestinou“ a že se snaží urovnat také válku na Ukrajině. Zároveň tvrdil, že americkému prezidentovi „tvrdě házejí klacky pod nohy evropští lídři“ a jmenoval Ursulu von der Leyenovou, Emmanuela Macrona a Friedricha Merze. Podle Rajchla se snaží „za každou cenu udržet válku v běhu“.
Vysvětlení, proč se tak podle něj děje, postavil na dvou argumentech. Prvním má být potřeba udržet „válečnou ekonomiku“, kterou označil za „dominantní faktor“ současné Evropy. V této souvislosti mluvil o problémech evropského průmyslu, o zavírání automobilek a ocelářství, o propouštění a o tom, že „Volkswagen poprvé v historii zavřel fabriku v Německu“. Druhým argumentem měla být snaha zakrýt ekonomický propad tím, že se Evropa zadlužuje a peníze podle něj „lije zbrojařským korporacím“. Rajchl dokonce prohlásil, že „Evropa teď jede na válečné ekonomice mnohem víc než to Rusko“.
V části věnované Ukrajině se vracel k tématu korupce a k tomu, co označoval za zákulisní pohyby. Zmiňoval, že se podle něj mír blíží, a hovořil o tom, že je „připravena výměna Zelenského“. V rámci stejné pasáže popisoval údajné zásahy ukrajinských institucí a změny v okolí prezidenta. Na závěr této linky dodal, že už i Emmanuel Macron prý řekl, že je potřeba „změnit vztah vůči Putinovi“, protože se podle Rajchla všichni začínají „rvát o ruský trh“. Varoval, aby Česká republika nebyla „poslední pitomci“, kteří budou „mávat modrožlutou vlajkou“ a posílat na Ukrajinu munici.
Řeč byla i o domácí politice. Rajchl navázal na výsledky parlamentních voleb a připomněl, že se moci ujala „nová trojkoalice“, a kritizoval bývalou vládu, která podle něj „zfalšovala rozpočet“ a ztížila přípravu rozpočtu na rok 2026. Do domácího kontextu zahrnul i prezidenta Pavla, o němž řekl, že hraje „svoje hry“ a že mu to přijde „nedůstojné“.
Moderátor se Rajchla ptal, kdo podle něj vydělal na válce. Rajchl odpověděl přímo, že „vydělali na ní samozřejmě banky, vydělali na ní zbrojaři“ a že profitovali také „vrcholní politici“, protože podle něj část zbrojařů politiky platí formou darů. V této pasáži mluvil také o „vratkách“ a jako příklad uvedl kauzu „podnikatelská družstevní záložná alias Kampelička ODS“, kde podle jeho slov „někdo poslal 14 milionů euro a ty peníze si vyzvedl v hotovosti a už je nikdo nikdy neviděl“. Následně řekl, že podle něj nešlo o nákup munice, protože „ani peníze, ani munice nebyla“. Dospěl k závěru, že to byla „čistá vratka“. V obecné rovině pak přidal větu, kterou stylizoval jako pravidlo pro politiky: „Pokud někteří politici rozhodnou o podpoře války, tak tam jako první musí poslat svoje děti.“
Další výrazný blok rozhovoru se týkal ukrajinských uprchlíků a statutu dočasné ochrany. Rajchl jako „třešničku na dortu“ označil situaci na hranicích, kdy podle něj lidé s dočasnou ochranou stojí ve frontách a chtějí na svátky odjet zpět. Konkrétně mluvil o „35 hodinové frontě ve Vyšném Německém“ a používal to jako argument, že nejde o lidi v přímém ohrožení. Uvedl, že je to „výsměch“ politice otevřených dveří, a navrhoval ukončit institut dočasné ochrany. Podle něj by ti, kteří přišli po 24. únoru 2022, měli projít revizí pobytu a azylovým řízením, a kdo „jenom čerpal dávky“, nenašel si práci nebo se dopustil trestného činu či přestupku, měl by podle Rajchla „okamžitě zpátky na Ukrajinu“.
S migračním tématem spojil i kritiku situace na pracovním trhu. Tvrdil, že Ukrajinci podle něj obsazují místa v call centrech i bankách, a pronesl větu: „Jdi dneska do banky, to tam se česky nedomluvíš.“ Na srovnání s československými emigranty před rokem 1989 pak rozvíjel myšlenku, že skutečný uprchlík se často nemůže vrátit do země původu, zatímco návraty na svátky podle něj tento status zpochybňují.
Kritika médií patřila k nejostřejším částem. Rajchl řekl, že „na České televizi je stále tma“, a že se tam „nepohlo vůbec nic“. Naopak vyzdvihl CNN Prima News a konkrétně moderátorku Pavlínu Wolfovou, kterou označil za férovou a popsal, že se podle něj i mimo vysílání ptá a snaží se orientovat v tématech. Pozitivně se vyjádřil také k Nově, zejména k předvolební debatě mezi Petrem Fialou a Andrejem Babišem, kterou moderoval Rey Koranteng. Českou televizi naopak nazval „progresivistická lepševická televize“ a tvrdil, že jejím cílem není vyvážené informování, ale „šířit proevropskou probruselskou propagandu“.
V debatě o České televizi se dostal i k financování. Řekl, že se podle něj připravuje návrh, aby financování přešlo z koncesionářských poplatků na státní rozpočet, což vnímal jako krok, který by umožnil kontrolu hospodaření přes Nejvyšší kontrolní úřad. Zároveň ale dodal, že kdyby bylo na něm, Českou televizi by zrušil. Koncesionářské poplatky označil za nesmyslné a tvrdil, že hospodaření ČT je „jedno velké turecké hospodářství“. Zároveň vyslovil názor, že komerční zpravodajské stanice podle něj dnes dělají kvalitnější zpravodajství než ČT24.
Rozhovor se následně přesunul k policii a justici. Moderátor mluvil o zklamání lidí z praxe v policii i soudnictví a Rajchl reagoval, že očekává zlepšení s novými ministry. Jmenoval Lubomíra Metnara, o němž řekl, že je „slušnej člověk“, ale zároveň upozorňoval na setrvačnost systému. Přiznal, že ho situace frustruje i osobně, protože u soudů vystupuje často, a popisoval rozdíly mezi soudy v Praze a mimo Prahu. Jako pozitivní příklad zmiňoval vlastní zkušenost z Jesenicka, kdy soudy podle jeho slov rozhodovaly striktně podle práva a „státnímu zástupci tam dali neskutečný kartáč“.
Rajchl také upozornil na případy, které označil za trestání názorových projevů. Zmínil kauzy Martiny Bednářové, Zdeňka Vydry a Jakuba Netíka. Kritizoval použití paragrafů, které podle něj umožňují zneužití. Konkrétně mluvil o „paragrafu 318a“, tedy o „neoprávněné službě pro cizí moc“, který nazval paskvilem a mluvil o jeho vypuštění. Za problematický označil i paragraf 405, který popsal jako „strašně gumový“. V jedné pasáži řekl, že by vrátil i zákaz propagace komunismu, a dodal: „Já nejsem komunista, ale je to prostě úplná blbost.“
Psali jsme: Evropa může skončit jako kolonie, varuje Robejšek
Moderátor do tématu justice vložil konkrétní příběh ze severní Moravy, kde měl dotyčný dostat „tři měsíce s roční podmínkou“ a rozsudek měl mít „sto bodů odůvodnění“. Rajchl reagoval, že se tomu nediví, a přidal vlastní zkušenost s případem, kde měl rozsudek údajně „asi 700 stran“. Obecně pak prosazoval názor, že trestní právo má nastupovat především u ohrožení života, zdraví a bezpečnosti, ne kvůli výrokům na sociálních sítích. „To, že někdo něco řekne nebo napíše na Facebook a skončí za to před soudem, to je za mě prostě absolutní nesmysl,“ uvedl.
V návaznosti na otázku, co dělat se soudci a státními zástupci, mluvil o kárném řízení a o tom, že „kapři si rybník sami nevypustí“. Zdůrazňoval princip osobní odpovědnosti za výsledky práce a popisoval situace, kdy se podle něj nic nestane ani po dlouhých letech stíhání a po zjištěních soudu o pochybeních. Připomínal také případy lidí, kteří podle jeho slov přišli o zdraví i úspory v dlouhých sporech, a kritizoval systém odškodňování.
V závěru se moderátor zeptal na komunální volby. Rajchl uvedl, že strana bude kandidovat ve všech krajích, ale ne nutně ve všech obcích, protože nemá tolik lidí. Na otázku po pozitivní zprávě pro Čechy odpověděl, že už samotný odchod Fialovy vlády a příchod Babišovy vlády považuje za „jedno obrovské pozitivum“, a zároveň krotil očekávání, protože vláda podle něj nastoupila krátce před Vánoci.
Do závěrečných vět vložil své priority. Řekl, že bude dělat vše pro to, aby „žádné peníze už nešly na Ukrajinu“, aby se zastavilo ETS2 a migrační pakt, aby se uchránila česká koruna a právo veta, a aby se omezil vliv Bruselu. Silně akcentoval potřebu tvrdšího postoje vůči EU a vyzdvihoval spolupráci ve střední Evropě. Přidal také osobní závazek směrem k voličům, když uvedl, že jeho primární závazek je vůči občanům České republiky, nikoli vůči NATO či Evropské unii, a že v případě konfliktu závazků by „vždycky vyhrál závazek vůči voličům“. Rozhovor uzavřel přáním do roku 2026 a výzvou k podpoře, kterou označil za podmínku toho, aby mohl politicky prosazovat změny.
(Böhm, prvnizpravy.cz, repro: KTV Live)
