Historie válek je plná generálů, admirálů a slavných bitev. Jen málokterý válečný veterán však dokázal získat vyznamenání, stát se maskotem nepřátelského loďstva a nakonec skončit v muzeu jako jedna z nejpodivnějších relikvií první světové války. Přesně to se podařilo praseti jménem Tirpitz.

Příběh začíná v době, kdy byly živé zásoby zvířat na válečných lodích naprostou samozřejmostí. Námořníci si na dlouhé plavby vozili slepice, ovce i prasata, která představovala zdroj čerstvého masa. Na německém lehkém křižníku SMS Dresden se tak na počátku první světové války ocitlo i jedno obyčejné prase. Nikdo tehdy netušil, že se z něj stane legenda.

Dresden patřil ke svazu viceadmirála Maximiliana von Speeho, který operoval v jižním Atlantiku a Tichomoří. Německé lodě tehdy úspěšně napadaly spojeneckou obchodní dopravu a v listopadu 1914 dokonce zvítězily nad britským loďstvem v bitvě u Coronelu. O několik týdnů později však přišla katastrofa v bitvě u Falklandských ostrovů, kde byla většina německé eskadry zničena. Dresden jako jediná unikla a několik měsíců se skrývala v odlehlých vodách jižního Pacifiku. 


V okamžiku, kdy se loď nakláněla a mizela v moři, se zvíře vyškrábalo na palubu a vrhlo se do vody. Následovala zhruba hodinová plavba směrem k nejbližším lodím. Jenže těmi nebyli Němci. Byli to Britové.

Námořník z HMS Glasgow si všiml podivného plavce a skočil do vody. Záchranná akce se však změnila v zápas o život. Vystrašené zvíře se bránilo tak zuřivě, že svého zachránce téměř utopilo. Nakonec se však podařilo prase dostat na palubu. Posádka byla nadšená. Z bývalé zásoby masa se během několika minut stal nový člen lodní posádky. 

Britové měli smysl pro humor. Zachráněné prase pojmenovali Tirpitz podle německého velkoadmirála Alfred von Tirpitz, muže, který vybudoval mocné císařské námořnictvo Německa. Dokonce mu udělili i falešný Železný kříž. Důvod ocenění byl stejně absurdní jako celý příběh. Podle lodního „vyznamenání“ zůstalo prase na palubě až do poslední chvíle, zatímco jeho spolubojovníci již loď opustili. Britský tisk o celé události psal s naprostou vážností a čtenáři byli nadšeni. 

Tirpitz se stal maskotem HMS Glasgow a později žil ve výcvikovém středisku námořního dělostřelectva v Portsmouthu. Zde strávil několik let jako celebrita britského námořnictva. Jeho osud však nakonec připomněl, že šlo stále o prase.

Po skončení války se Britský červený kříž rozhodl využít jeho popularity k charitativní sbírce. V roce 1919 byl Tirpitz vydražen jako vepřové maso a výtěžek dosáhl tehdy mimořádné částky 1785 liber. V přepočtu na dnešní hodnotu by šlo o desítky tisíc liber. 


Na příběhu Tirpitze je fascinující především to, jak dokonale ukazuje lidskou potřebu vytvářet si symboly i uprostřed válečného šílenství. Námořníci, kteří se denně setkávali se smrtí, si osvojili zvíře pocházející z nepřátelské lodě a proměnili jej v maskota. V době, kdy propaganda obou stran vykreslovala protivníka jako nepřítele bez lidské tváře, se britští námořníci bez váhání vrhli do vody, aby zachránili německé prase.

Dnes je preparovaná hlava Tirpitze stále součástí sbírek Imperial War Museum a patří mezi nejbizarnější exponáty spojené s první světovou válkou. Málokterý válečný příběh totiž obsahuje tolik paradoxů. Prase přežilo potopení válečné lodě, doplavalo k nepříteli, získalo vyznamenání, stalo se celebritou a nakonec skončilo jako muzeální exponát.

A možná právě proto si jej historie pamatuje lépe než mnohé admirály a kapitány, kteří tehdy veleli skutečným válečným lodím.