Paleolitičtí lidé z území dnešní severní Ukrajiny vytvářeli z mamutoviny drobné figurky pokryté geometrickými rytinami. Jejich neobvyklá výzdoba archeology zaměstnává už desítky let. Nový výzkum nyní ukazuje, že alespoň část obrazců nebyla vytvořena nezávisle na použitém materiálu. Tvůrci se zřejmě nechávali vést přirozenými strukturami uvnitř mamutích klů.
Mezinárodní tým digitálně a mikroskopicky analyzoval 18 figurek z naleziště Mizyn v Černihivské oblasti. Studie zveřejněná 11. září 2026 v časopise npj Heritage Science dospěla k závěru, že ryté geometrické kompozice na řadě předmětů souvisejí s přirozenými liniemi mamutoviny. Mamutí kel tak pro paleolitického řezbáře nebyl pouze materiálem, do něhož přenesl předem vytvořený vzor. Jeho vnitřní struktura se zřejmě stala součástí samotného tvůrčího procesu.
Slonovina není uvnitř jednolitá. Její růst vytváří charakteristické struktury označované jako Schregerovy a Owenovy linie. Podle orientace řezu se mohou projevit jako křížící se, šikmé nebo zakřivené obrazce. Právě vztah mezi těmito přirozenými strukturami a rytou výzdobou badatelé podrobně sledovali. U mnoha mizynských figurek zjistili, že uměle vytvořené linie přirozenou kresbu respektují, rozvíjejí nebo na ni kompozičně navazují.
Autoři studie proto soudí, že vlastnosti mamutoviny ovlivňovaly rozhodování pravěkých řezbářů. Přirozený vzor materiálu mohl umělci naznačit, kde a jak ornament vést. Takový přístup není lidské tvorbě cizí ani dnes. Řezbář nebo truhlář může při práci využít kresbu dřeva či kamene. U paleolitických předmětů je však obtížné podobný vztah spolehlivě doložit. Detailní digitální dokumentace a mikroskopické zkoumání nyní umožnily porovnat stopy opracování s vnitřní strukturou mamutoviny mnohem přesněji.
Mizyn patří k významným mladopaleolitickým nalezištím ve východní Evropě. Vedle figurek zde byly objeveny další opracované mamutí kosti a kly, nástroje i bohatě zdobené předměty. Nová studie pracovala také s přehodnocenými radiokarbonovými údaji z evropských lokalit s obdobnými figurkami. Autoři na jejich základě řadí mizynské předměty mezi nejstarší známá antropomorfní zobrazení v Evropě vytvořená po posledním glaciálním maximu.
Co přesně jednotlivé figurky představovaly, však zůstává předmětem diskuse. Některé byly interpretovány jako stylizované lidské postavy, jiné jako předměty s odlišným symbolickým či rituálním významem. Nový výzkum jejich funkci definitivně neurčuje. Ukazuje však, že při jejich interpretaci nelze oddělit výsledný tvar od materiálu. Pro paleolitické tvůrce mohla mít význam nejen podoba předmětu, ale také samotná mamutovina a její přirozená kresba.
Mamut představoval pro pravěké komunity významný zdroj masa, kostí i dalších surovin. Kel měl navíc vlastnosti, které z něj činily vhodný materiál pro výrobu trvanlivých a pečlivě opracovaných předmětů. Mizynské figurky nyní naznačují, že lidé dokázali jeho strukturu pozorovat velmi pozorně. Přirozené linie v materiálu nejen ponechali viditelné, ale zřejmě je aktivně začleňovali do vlastní výzdoby.
Výzkum tak nabízí neobvyklý pohled na paleolitické umění. Geometrický ornament nemusel vznikat pouze v představě člověka a následně být přenesen na neutrální povrch. Výsledná kompozice mohla vzniknout dialogem mezi záměrem tvůrce a strukturou materiálu, který držel v ruce. Po tisících let proto drobné figurky z Mizynu nevypovídají jen o tom, co pravěcí lidé dokázali vyřezat. Ukazují také, jak pozorně dokázali vnímat samotnou surovinu a využít obrazce, které už příroda vytvořila před nimi.
(mia, prvnizpravy.cz, foto: zai)
Zdroje: 1. npj Heritage Science – Internal structure of Mammoth ivory inspired the design of Mizyn (Ukraine) Upper Palaeolithic figurines; 2. National Museum of the History of Ukraine – digitální sbírka předmětů z Mizynu
