Majitel domu v dánském Rebildu chtěl pouze připravit zahradu pro novou terasu. Asi po půlhodině práce ale zahradní vidle narazily na kov. Když začal zeminu opatrně odhrnovat rukama, objevily se šperky, mince a stříbrné pruty. Archeologové nakonec zdokumentovali přibližně 700 předmětů a fragmentů o celkové hmotnosti 18,5 kilogramu. Nordjyske Museer označuje soubor za největší známý stříbrný poklad z vikinské doby nalezený v Dánsku. Je téměř třikrát těžší než dosavadní rekordní Terslevský poklad o hmotnosti kolem 6,5 kilogramu.
Poklad byl uložen do hliněné nádoby někdy v 10. století. Přibližně 320 předmětů o celkové hmotnosti 6,4 kilogramu se zachovalo přímo uvnitř nádoby, další kusy ležely v okolní půdě. Soubor obsahuje množství stříbrných prutů, části náramků, rozsekané stříbro, mince a drobný přívěsek ve tvaru Thorova kladiva. Na jednom z prutů jsou vyryty runy, které lze podle předběžného čtení interpretovat jako „hutu“. Může jít o jméno, značku vlastníka nebo jiný údaj, jeho význam ale zatím není znám.
Nález je důležitý především pro poznání vikinské ekonomiky. Hodnota stříbra tehdy nebyla určována jen podobou mince. Pruty, šperky a takzvané stříbrné zlomky fungovaly jako zásoba hodnoty a platidlo podle hmotnosti a ryzosti. Jednotlivé kusy se proto běžně rozřezávaly, dělily nebo přetavovaly. Analýza hmotnosti předmětů navíc ukazuje, že část zásoby byla uspořádána do určitých váhových skupin. Podle archeologů tak nešlo o nahodilou hromadu cenností, ale o strukturovanou zásobu bohatství.
Součástí pokladu jsou anglosaské i arabské mince. Dva stříbrné penny pocházejí z období vlády anglického krále Eduarda Staršího v letech 899 až 924 a pomáhají určit nejranější možné období, kdy mohl být poklad ukryt. Vedle nich se objevily arabské dirhamy, které se do Skandinávie dostávaly po rozsáhlých obchodních trasách z islámského světa. Některé jsou rozřezané na části, protože při placení byla podstatná především hmotnost obsaženého stříbra.
Poklad tak ukazuje, že severní Jutsko nebylo před více než tisíci lety izolovanou periferií. Obchodní kontakty spojovaly Skandinávii s Anglií na západě i s oblastmi hluboko na východ od Evropy.
Kdo poklad vlastnil a proč jej zakopal, archeologové zatím určit nedokážou. Mohl patřit obchodníkovi, příslušníkovi místní elity nebo člověku zapojenému do dálkového obchodu. Podrobnější výzkum okolí komplikuje skutečnost, že nález leží v dnešní zastavěné oblasti. Poklad mohl být ukryt poblíž tehdejší osady či cesty, ale také na záměrně odlehlém místě. Jeho přesný historický kontext proto zůstává otevřený.
Jisté je pouze to, že majitel se pro své bohatství nikdy nevrátil. O více než tisíc let později jej objevil člověk, který nehledal archeologické památky, ale chtěl položit novou zahradní terasu. Archeolog Torben Sarauw z Nordjyske Museer nález přirovnal k vikinskému trezoru. Právě kombinace obrovského množství stříbra, zahraničních mincí a přesně organizovaných vah dnes umožňuje nahlédnout do světa obchodu a bohatství před více než tisíci lety.
(mia, prvnizpravy.cz, foto: zai)
Zdroje: 1. Nordjyske Museer – Havearbejde afslører Danmarks største vikingesølvskat ; 2. The Art Newspaper – Man discovers Denmark’s largest Viking Age silver hoard while digging a terrace in his garden
