Dne 23. listopadu 1942 zasáhly britskou obchodní loď Benlomond dvě torpéda vypálená německou ponorkou U-172. Neeskortované plavidlo se potopilo během přibližně dvou minut asi 750 mil východně od ústí Amazonky. Na palubě byl také čtyřiadvacetiletý čínský námořník Poon Lim, který sloužil jako druhý steward. Po zásahu skončil ve vodě mezi troskami potopené lodi. Po zhruba dvou hodinách se mu podařilo dostat na dřevěný záchranný vor. Netušil, že na něm stráví dalších 133 dní. Z 54 lidí na palubě byl jediným, kdo přežil.
Na voru našel Lim pitnou vodu a menší zásobu nouzových potravin. Bylo však zřejmé, že pokud pomoc nepřijde rychle, bude muset začít shánět jídlo a vodu sám. Z částí vybavení proto vyrobil improvizované rybářské náčiní. Lovil malé ryby, které používal jako návnadu na větší úlovky, a postupně začal chytat také mořské ptáky. Maso si podle potřeby sušil a uchovával.
Nejdůležitější byla voda. Když původní zásoby začaly docházet, zachytával déšť pomocí plachty a dalších částí voru. Právě nedostatek vody představoval jednu z největších hrozeb během období bez srážek. Lim navíc nebyl dobrý plavec. Aby při bouři nebo práci kolem voru nespadl do moře a nepřišel o jedinou možnost přežití, přivazoval se k voru provazem.
První týdny Lim stále doufal, že jej někdo najde. Postupně ale pochopil, že v podmínkách válečného Atlantiku po něm nemusí nikdo cíleně pátrat. Snažil se proto udržet určitý denní režim a zároveň neztratit přehled o čase. Zpočátku si jednotlivé dny označoval pomocí uzlů na provaze. Později začal čas odhadovat podle fází Měsíce.
Během dlouhého driftování podle svých pozdějších vzpomínek několikrát zahlédl lodě a letadla, ale pomoc nepřišla. Na jaře 1943 si začal všímat, že se mění barva moře a přibývá ptáků. Usoudil, že se blíží k pevnině. Měl pravdu. Po 133 dnech jej u brazilského pobřeží objevila rybářská loď. Na pevninu byl dopraven v dubnu 1943.
Lim po měsících na moři výrazně zhubl, ale přežil v překvapivě dobrém stavu. Po krátkém pobytu v nemocnici byl schopen pokračovat v cestě. Jeho příběh vzbudil v Británii mimořádnou pozornost. Dne 20. července 1943 mu byla udělena British Empire Medal za odvahu a mimořádnou vytrvalost. Po válce se přestěhoval do Spojených států a později žil v New Yorku. Zemřel v roce 1991.
Poon Limův příběh bývá připomínán jako jeden z nejpozoruhodnějších případů osamělého přežití na moři. Jeho síla nespočívá v jediném dramatickém okamžiku, ale v délce celé zkoušky. Po více než čtyři měsíce musel každý den řešit stejné základní otázky: kde získat vodu, co ulovit, jak udržet vor a jak neztratit naději.
Přežil především díky tomu, že dokázal omezené zásoby postupně nahradit improvizovaným systémem získávání vody a potravy. A právě tato schopnost přizpůsobit se rozhodla o tom, že se z 54 lidí na palubě Benlomond vrátil domů jediný.
(mia, prvnizpravy.cz, foto: zai)
Zdroje: 1. Uboat.net – Benlomond; 2. Uboat.net – Poon Lim; 3. Gum Saan Journal – Faith, Hope – and Survival: interview with Poon Lim
