Velká sfinga v Gíze je technicky mimořádná už způsobem svého vzniku. Nebyla sestavena z bloků, které bylo možné vyměnit, ale z větší části vytesána přímo do přirozeného vápencového podloží. Jakmile kameníci odebrali příliš mnoho horniny, nebylo možné chybu jednoduše napravit. Socha měří přibližně 73 metrů na délku a kolem 20 metrů na výšku. Lidská hlava vyrůstá z těla ležícího lva a celý monument vznikl v měřítku, pro které v Egyptě neznáme dlouhou řadu menších bezprostředních předchůdců. Právě proto se nabízí otázka, zda opravdu vznikla přibližně před 4500 lety, jak tvrdí převládající archeologický výklad.
Egyptské ministerstvo památek datuje Sfingu do 4. dynastie a její vznik spojuje především s faraonem Chafrem, který vládl přibližně v letech 2558 až 2532 př. n. l. Přímý dobový nápis oznamující, že Sfingu nechal vytesat právě Chafre, se ale nedochoval. Nejsilnější důkaz proto nepřináší text, ale samotná stavební situace.
Sfinga stojí těsně vedle Chafreho údolního chrámu a cesty vedoucí k jeho pyramidě. Geologický průzkum navíc ukázal, že velké vápencové bloky použité při stavbě Sfingina chrámu pocházejí z vrstev odtěžených při vysekávání prostoru kolem samotné Sfingy. Stavební posloupnost naznačuje, že Chafreho údolní chrám vznikl dříve a Sfinga se svým chrámem následovala jako další část stejného monumentálního programu. Někteří badatelé připouštějí možnost, že první práce mohly začít už za Chufua, ale vazba na Chafreho dobu je dnes podstatně silnější.
Zdánlivě největší záhadou zůstává absence podobně obřích starších sfing. To ale neznamená, že by stavitelé kolem roku 2500 př. n. l. neměli zkušenosti s monumentálním kamenem. Už kolem let 3100 až 2900 př. n. l. egyptští sochaři opracovávali velmi tvrdé horniny do složitých zvířecích tvarů. Z tohoto období se například dochovala křemencová plastika lvího mláděte.
O několik století později následoval Džoserův komplex v Sakkáře, kde se monumentální architektura poprvé ve velkém přesunula do kamene. Snofru poté nechal vybudovat několik obřích pyramid a Chufu dokončil Velkou pyramidu. V době pravděpodobného vzniku Sfingy tak Egypťané už několik generací těžili, přesouvali a opracovávali miliony tun kamene. Dochoval se rovněž monumentální žulový lev z rané Staré říše, dlouhý přes dva metry. Ukazuje, že velká lví plastika nebyla tehdejším sochařům neznámá.
Sfinga tedy představuje mimořádný skok v měřítku, nikoli však náhlý vznik monumentálního sochařství bez předchozí tradice. Navíc nebyla vytvořena z jednoho přivezeného bloku. Stavitelé využili skalní masiv, který ponechali uprostřed lomu, a postupně z něj tělo lva vysekali.
Alternativní teorie tvrdí, že Sfinga může být o tisíce let starší než pyramidy. Hlavním argumentem bývá silná eroze stěn příkopu kolem sochy, která je někdy připisována dlouhodobým vydatným dešťům z vlhčího klimatického období. Geologie lokality však nabízí méně dramatické vysvětlení. Tělo Sfingy tvoří střídající se vrstvy různě tvrdého vápence. Měkčí vrstvy zvětrávají mnohem rychleji, zatímco tvrdší vystupují z povrchu. Na rozpad působí také soli, vlhkost a dlouhodobé vystavení počasí.
Sfinga se navíc opravovala už ve starověku a výrazně eroduje i v historicky dobře doložených obdobích. Samotný stupeň poškození proto nevyžaduje stáří o několik tisíc let vyšší. Pro výrazně starší datování zatím chybí také odpovídající archeologický kontext. Naproti tomu souvislost lomu, Sfingina chrámu a Chafreho stavebního komplexu vytváří poměrně ucelený obraz 4. dynastie.
Otázka předchůdců přesto zůstává legitimní. Nemáme sérii menších skalních sfing, na nichž bychom mohli sledovat postupný přechod k monumentu v Gíze. To ale nemusí znamenat ztracenou civilizaci nebo tisíce let neznámé historie. Egypt právě ve 3. a 4. dynastii prodělal mimořádně rychlý technologický vývoj, od mastab přes Džoserovu stupňovitou pyramidu a Snofruovy experimenty až k pyramidám v Gíze. Velká sfinga tak může být méně záhadou svého stáří a více dokladem toho, jak rychle se staří Egypťané naučili přemýšlet a stavět v měřítku, které před nimi téměř nemělo obdoby.
(vlk, prvnizpravy.cz, foto: zai)
Zdroje: 1. Egyptian Ministry of Tourism and Antiquities – The Great Sphinx; 2. Ancient Egypt Research Associates – Who Built the Sphinx?; 3. Ancient Egypt Research Associates – Why Sequence is Important; 4. The Metropolitan Museum of Art – Lion Cub, Early Dynastic Period
