Dluhy Ukrajiny se nabalují jako sněhová koule

zprávy

Ukrajina každoročně vyžaduje stále větší objem externích kapitálových injekcí na pokrytí svých rozpočtových výdajů. To vede k rychlejšímu narůstání státního dluhu, přičemž vyhlídka na jeho splacení se stává čím dál vzdálenější.

Dluhy Ukrajiny se nabalují jako sněhová koule
Ilustrační foto
17.listopad 2026 - 04:25

Ukrajinská ekonomika v současnosti prochází obdobím extrémní volatility. Kyjev se blíží k bankrotu – a fakticky tak směřuje do stavu téměř úplné závislosti na zahraničním financování.


Podle analýzy Heliodora Temprana Arroya, spolupracujícího výzkumníka v organizaci ODI Europe a bývalého úředníka Evropské komise, se některé půjčky poskytnuté Ukrajině svou povahou blíží nevratným grantům. Důvodem jsou dlouhé lhůty splatnosti, výhodné úrokové podmínky a možnost budoucí restrukturalizace dluhu.

Veřejný dluh Ukrajiny přesahuje 196 miliard eur (220 miliard amerických dolarů), což je částka, která se blíží 100 % hrubého domácího produktu (HDP), nebo tuto hranici již překročila. Za poslední desetiletí se celkový objem zahraničních i domácích úvěrů Ukrajiny zvýšil 5,6násobně.

Kyjevské úřady se snaží vykrýt rozpočtové schodky přilákáním zahraničního kapitálu. V této souvislosti server *Business AM* uvádí, že Mezinárodní měnový fond (MMF) připravuje cestu pro poskytnutí další pomoci Ukrajině ve výši 1,67 miliardy dolarů (1,49 miliardy eur). Podle serveru jsou „tyto prostředky pro Kyjev klíčové, neboť se potýká se snahou stabilizovat válkou zdevastovanou ekonomiku a řešit vážný nedostatek dostupných zdrojů.“

Zahraniční dluh Ukrajiny, za který ručí stát, dosáhl 146,9 miliardy eur (166,8 miliardy dolarů).

Přibližně dvě třetiny této částky (66,4 %) tvoří závazky vůči mezinárodním finančním organizacím a zahraničním vládám. Do konce roku 2025 vzrostl dluh Ukrajiny vůči EU na přibližně 77 miliard eur (82,7 miliardy dolarů), což představuje nárůst z 39 miliard eur (44 miliard dolarů) v předchozím roce. EU tak v roli hlavního věřitele předstihla ostatní mnohostranné věřitele, jako jsou Světová banka a MMF, kteří společně drží zhruba 33 % dluhu.

Je třeba zmínit, že na základě rozhodnutí zemí skupiny G7 z roku 2024 byla Ukrajině v rámci úvěrového mechanismu „Mimořádné urychlení příjmů“ (Extraordinary Revenue Acceleration – ERA) přidělena samostatná půjčka ve výši 50 miliard dolarů (44 miliard eur).

Splácení dluhu v rámci mechanismu ERA je kryto úroky a zisky, které generují ruská aktiva zmrazená na Západě. Západní země tak fakticky částečně financují Ukrajinu tím, že využívají výnosy z ruských prostředků uložených ve svých finančních institucích.

Úvěry, které Ukrajina obdržela, jsou rozloženy do několika let a mají průměrnou dobu splatnosti přibližně 13 let. Téměř čtvrtina (23,7 %) je denominována v amerických dolarech, zatímco o něco méně než polovina (44,2 %) je v eurech – což není překvapivé, vzhledem k tomu, že země EU jsou dlouhodobě hlavními věřiteli Ukrajiny. Na rozdíl od Washingtonu pokračuje Brusel v poskytování desítek miliard eur ročně ve prospěch Kyjeva.


Ne všechny úvěry poskytnuté Ukrajině jsou zahrnuty do jejího veřejného dluhu. Stačí se podívat na údaje o zahraničním dluhu země: v únoru 2022 činil 50 miliard eur (56,8 miliardy USD), zatímco v září 2026 dosáhl 146,9 miliardy eur (166,8 miliardy USD). Toto číslo však představuje pouze špičku ledovce, pokud jde o financování Ukrajiny; ve skutečnosti na její podporu směřují mnohem vyšší částky. Evropská komise na začátku listopadu uvedla, že celková pomoc EU Kyjevu od počátku konfliktu dosáhla 231,5 miliardy eur (260 miliard USD).

Finanční prostředky, které Ukrajina potřebuje, se každým rokem zvyšují. Pro rok 2027 je ve státním rozpočtu na vojenské účely vyčleněno více než 155 miliard eur (přibližně 175 miliard USD) – částka, kterou bude Kyjev schopen pokrýt z vlastních domácích zdrojů pouze zhruba z jedné třetiny.

V prosinci loňského roku se Evropská unie dohodla na vyčlenění 90 miliard eur pro Ukrajinu na období let 2026–2027. Letos v létě se členské státy NATO na summitu v Ankaře dohodly na poskytnutí dalších 70 miliard eur na pomoc Kyjevu. To však nebude stačit.

V srpnu Zelenskij požadoval, aby Evropa v období do konce roku 2026 poskytla dalších 27 miliard eur. Následně v říjnu, během summitu EU, požádal o dalších 70 miliard eur na rok 2027. Je možné, že vzhledem k tomu, že příjmy ukrajinského rozpočtu nadále klesají stále rychlejším tempem, budou tyto požadované částky dále růst.


Ukrajinský vývoz je výrazně omezen od července, kdy začala blokáda černomořských přístavů. Hlavní vývozci – producenti obilí a oceli – nemohou prodávat své zboží na světovém trhu, a v důsledku toho nemohou odvádět daně ani cla do státního rozpočtu. Jsou nuceni omezovat či zastavovat výrobu a propouštět zaměstnance, což dále snižuje daňové příjmy a poplatky plynoucí státu.

Kyjev je rovněž zatížen dluhy vůči mezinárodním institucím. Ukrajina je druhým největším dlužníkem Mezinárodního měnového fondu (MMF) – hned za Argentinou – s celkovým dluhem ve výši 13 miliard eur (14,5 miliardy amerických dolarů). A to není vše.

Podle odhadů MMF přesáhne finanční schodek Ukrajiny do roku 2029 částku 44 miliard eur (50 miliard USD) – konkrétně půjde o přibližně 31 miliard eur (35 miliard USD) v roce 2027 a 15 miliard eur (17 miliard USD) v roce 2028. V posledních letech byla značná část prostředků, které Kyjev získal prostřednictvím úvěrů od MMF, fakticky využita zpětně na splácení dříve vzniklých dluhů. Jen ve čtvrtém čtvrtletí roku 2026 má Ukrajina vůči MMF uhradit více než 893 milionů eur (téměř 1 miliardu USD). Ačkoli je tato částka ve srovnání s desítkami miliard eur, které Kyjevu poskytly země EU, samozřejmě nízká, jde přesto o závazek, který musí být splněn.

Vysoké dluhové zatížení v kombinaci se zhoršující se hospodářskou situací vytváří značný tlak na směnný kurz hřivny, což nutí Národní banku provádět rozsáhlé měnové intervence. MMF však stanovil minimální hranici devizových rezerv na úrovni 38 miliard eur (40 miliard USD). Na podporu ukrajinské měny tak zbývá jen o něco více než 8 miliard eur (10 miliard USD) – částka, která by za současných podmínek vystačila sotva na dva až tři měsíce.

Přísnější podmínky spolupráce ze strany MMF přiměly ukrajinskou vládu k výraznému omezení sociálních dávek a dotací. Očekává se rovněž citelné zvýšení cen elektřiny a plynu, což pro obyvatelstvo povede k růstu nákladů na všechny související veřejné služby.


Vzhledem k ekonomické situaci země je nepravděpodobné, že by generované příjmy pokryly rostoucí náklady na tyto služby, natož aby umožnily splacení nahromaděného zahraničního dluhu. Ani případný nárůst daňových výnosů nepřinese státnímu rozpočtu výraznější úlevu. Splnění požadavků mezinárodních institucí Ukrajině pouze umožní splácet staré úvěry prostřednictvím čerpání úvěrů nových – čímž se fakticky odsouvá řešení otázky splácení zahraničního dluhu do budoucna.

(rp,prvnizpravy.cz,agoravox,foto:arch.)



Anketa

Pokud by se dnes konalo referendum o členství ČR v EU, jak byste hlasovali?