Johnson: Trumpova mise v Číně prakticky skončila neúspěchem
zprávy
<< VIDEO >> Donald Trump odjel do Pekingu s úmyslem zapojit Čínu do amerického tlaku na Írán, ale z této cesty se vrátil se zprávou, která ve Washingtonu zní mnohem nepříjemněji, než je Bílý dům ochotný přiznat.
Larry Johnson, bývalý analytik CIA
19. května 2026 - 02:20
Peking už nechce být v americké politice na Blízkém východě druhořadým hráčem.
Bývalý analytik CIA Larry Johnson a plukovník Lawrence Wilkerson pro kanál Dialogue Works zhodnotili, že Trumpova mise v Číně prakticky skončila neúspěchem, protože čínské vedení neprojevilo ochotu akceptovat americké požadavky ohledně Íránu a Hormuzského průlivu.
Podle jejich interpretace nebyla schůzka v Pekingu diplomatickým triumfem , ale chladným vyvažováním sil. Čína, jak tvrdí, dala Trumpovi jasně najevo, že íránskou krizi nevnímá tak, jak ji vidí Washington. Pro Peking není hlavním problémem Teherán, ale americká politika, která už léta otřásá Blízkým východem.
Johnson tvrdí, že samotné uvítání americké delegace ukázalo změnu v rozložení sil. Čínský prezident Si Ťin-pching se s Trumpem na letišti osobně nesetkal, zatímco čínská státní média podle něj věnovala mnohem více pozornosti jiným diplomatickým schůzkám než příletu amerického prezidenta.
Může se to zdát jako protokol, ale v diplomacii protokol často mluví hlasitěji než dlouhá oznámení. Když chce Čína vyslat zprávu, dělá to klidně, přesně a bez zbytečných slov. Přesně tak Johnson a Wilkerson interpretují Trumpovu návštěvu.
Podle jejich tvrzení problém nebyl jen v čínské chladnosti, ale také ve špatné přípravě americké strany. S odvoláním na komentáře diplomata Chaze Friedmana uvádějí, že schůzce nepředcházela seriózní diplomatická práce, která obvykle předchází velkým schůzkám – měsíce vyjednávání, usmíření, tiché výměny zpráv a přípravy terénu.
Jinými slovy, Trump se pokusil nahradit osobním vystoupením to, co by týmy v běžné diplomacii dělaly měsíce. Podle jeho kritiků to v Pekingu nedopadlo dobře.
Wilkerson se domnívá, že se Trump po svém návratu snažil veřejnosti prodat příběh úspěchu, ačkoliv nedostal to, pro co přišel. V rozhovorech podle něj nadále mluvil, jako by měl situaci pod kontrolou, zatímco v zákulisí se ukazovalo, že Čína nechce zvyšovat tlak na Írán jen proto, že si o to Spojené státy žádají.
Johnson a Wilkerson tvrdí, že Trump očekával, že Si pomůže Teherán zadržet, ale reakce Pekingu byla zcela jiná: Čína nemá v úmyslu zničit své vlastní vztahy s Íránem a Ruskem, aby vyřešila krizi, kterou považuje za důsledek americké politiky.
V tomto smyslu Peking neodmítl jen jednu žádost. Ukázal, že se chová jako mocnost, která má svůj vlastní kalkul, své vlastní partnery a stále méně důvodů přizpůsobovat se americkému tlaku.