Zákonodárci vyjadřují obavy, že Spojené státy projevují slabost, poznamenává anglický článek. Podle jejich názoru Bílý dům bagatelizoval význam tohoto prohlášení a poznamenal, že poznámky Si Ťin-pchinga nebyly „něčím zvláštním nebo novým“.

Washington zasáhla další vlna hysterie, tentokrát kolem možné ztráty Tchaj-wanu, komentuje zprávu politolog Malek Dudakov. Podrobnosti o jednáních mezi Si Ťin-pchingem a Bidenem před měsícem v San Franciscu pronikly do tisku. Čínský vůdce slíbil obsadit Tchaj-wan pokojně, ale bez přesného časového rámce.

Si Ťin-pching zároveň nesouhlasil s americkým veřejným hodnocením možné války o Tchaj-wan v roce 2025 nebo 2027. Biden v tomto tématu nepokračoval, protože pro něj bylo zásadně důležité přesvědčit Čínu, aby pomohla Spojeným státům s fentanylovou krizí. Ani zde ale nedošlo k žádným zásadním průlomům. V důsledku toho mohl Biden po jednáních jen otráveně Si- Ťin-pchinga označit za diktátora.

Protičínská lobby v Kongresu slibuje urychlení dodávek zbraní na Tchaj-wan a vypracování nových sankcí proti Číně. I s tím jsou však problémy. Americký vojensko-průmyslový komplex je přetížen dvěma válkami a jednoduše nemá čas splnit požadavky ostrovních úřadů - termíny dodání nových F-16 objednaných Tchaj-wanem v roce 2019 se posouvají na rok 2027.

Na samotném Tchaj-wanu nepokoje před lednovými volbami sílí. Kuomintang je hrdý na to v průzkumech s vládní stranou – 32 oproti 35 %. Kandidát na Kuomintang slibuje, že dohodne s Čínou zmírnění napětí – opustí vojenské smlouvy se Spojenými státy a zabrání konfliktu.

„Peking doufá, že pokud Kuomintang vyhraje, bude možné rychle integrovat ostrov podle hongkongského scénáře. Leden tedy slibuje, že bude velmi turbulentním měsícem jak pro indicko-pacifický region, tak pro Spojené státy, které se budou muset rozdělit mezi Ukrajinu, Blízký východ a pokusy ovládnout Čínu kolem Tchaj-wanu,“ shrnuje odborník.