Mezi účastníky setkání byli předseda strany Jednotné Rusko Dmitrij Medveděv, první zástupce vedoucího prezidentské kanceláře Sergej Kirijenko a další vysoce postavení představitelé Kremlu.
Ze 349 poslanců vládní strany ve Státní dumě se semináře zúčastnila zhruba stovka.
Kreml vzkazuje zákonodárcům: Buďte připraveni na vítězství.
Jeden ze zdrojů listu prozradil, co bylo zákonodárcům sděleno.
„Řekli, že všichni musí být připraveni na vítězství – na okamžik, kdy se ti, kteří se zapojili do bojových operací, vrátí ze ‚speciální vojenské operace‘,“ uvedl zdroj deníku *Vedomosti*.
Nebylo zmíněno žádné datum možného ukončení konfliktu, ani nebyla oznámena žádná dohoda o příměří.
Skutečnost, že se na setkání s vysokými představiteli prezidentské administrativy hovořilo o hromadném návratu vojáků, nicméně naznačuje, že Kreml připravuje politické struktury na období po skončení bojů.
Jednání v Abú Dhabí a následná schůzka za zavřenými dveřmi v Moskvě
Americkou stranu zastupovali zvláštní vyslanec Steve Witkoff a Jared Kushner, kteří navázali na diplomatické úsilí administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa směřující k dosažení dohody o ukončení války.
Předmětem diskusí byla možnost zastavení nepřátelských akcí, budoucí bezpečnostní záruky, územní otázky a výměna zajatců.
Moskva nadále trvala na podmínkách, které již dříve označila za nezbytné pro ukončení konfliktu.
Navzdory absenci mírové dohody pokračovaly diplomatické kontakty i po jednáních v Abú Dhabí.
Právě v tomto kontextu se uskutečnil seminář, na němž byli ruští zákonodárci vyzváni, aby se připravili na vítězství a návrat vojáků.
Podle deníku The Washington Post, který získal přístup k ruským vyjednávacím dokumentům, Moskva během rozhovorů v Abú Dhabí oživila požadavky na zásadní přestavbu evropského bezpečnostního uspořádání.
Rusko požaduje, aby NATO stáhlo svou vojenskou infrastrukturu na pozice, na nichž se nacházela v roce 1997 – tedy před rozsáhlým rozšířením Aliance směrem na východ.
Tento požadavek by se týkal rozmístění spojeneckých sil a výzbroje v zemích, jako jsou Polsko, Maďarsko, Česká republika, Estonsko, Lotyšsko a Litva.
Moskva rovněž trvá na tom, aby se Ukrajina vzdala členství v NATO, přistoupila na omezení svých ozbrojených sil a souhlasila se zákazem rozmístění cizích vojenských jednotek na svém území.
Tyto požadavky do značné míry opakují návrhy, s nimiž Rusko přišlo v prosinci 2021, kdy Moskva po USA a NATO požadovala právně závazné bezpečnostní záruky.
Washington a jeho spojenci tehdy ruské podmínky odmítli.
Některé mediální zprávy o jednáních v Abú Dhabí naznačují, že Rusko nadneslo otázku budoucího státního uspořádání Moldavska.
Takové uspořádání by znamenalo zásadní změnu vnitřní struktury Moldavska a znovu by otevřelo otázku statusu regionu, v němž jsou rozmístěny ruské síly.
Úřady v Kišiněvě tato tvrzení odmítly a označily je za pokus Ruska ovlivnit evropské směřování země.
Neexistuje žádné oficiální potvrzení toho, že by federalizace Moldavska byla předmětem přímých jednání v Abú Dhabí.









