Před 11 měsíci Vladimir Putin popsal Federálnímu shromáždění Ruské federace Západ takto: „Chovali se stejně nestydatě a licoměrně, když ničili Jugoslávii, Irák, Libyi a Sýrii, a tuto hanbu ze sebe už nikdy nesmyjí. Pojmy jako čest, důvěra a slušnost pro ně přestaly existovat. Za dlouhá léta kolonializmu, diktátu a hegemonie si zvykli na to, že jim je dovoleno vše. Zvykli si plivat na celý svět.

Ruským politikům a novinářům trvalo dlouho, než se vzpamatovali ze své iluze o tom, že spolu se zánikem komunizmu se svět stane společenstvím, které se bude řídit dohodnutými pravidly. Mnoho ruských intelektuálů a novinářů mělo zvláště o Spojených státech idealizovaný obraz, který je vedl i k chybnému chápání skutečných záměrů Washingtonu vůči Rusku. Jak jinak si lze vysvětlit nedostatečnou připravenost a reakci Ruska, když Washington svrhl zvolenou vládu Ukrajiny, či když Gruzie napadla Jižní Osetii?

Jak Putin nyní chápe, jsou současné důsledky mylného očekávání ruské vlády ohledně spravedlivých a čestných vztahů se Západem, vážné. Pokud totiž degradace Západu nepovede k jeho kolapsu, je válka nevyhnutelná. Americké a evropské národy jsou bez vlivu na své vlády, které slouží agendě finančně mocných. Současně však když Západ přesvědčil svět o tom, že se nedokáže červenat ani za svou účast na genocidě, stalo se pravděpodobné, že i ti nejvíce prozápadní Rusové se od washingtonských léček budou nejpravděpodobněji držet poněkud opodál.