Francouzský prezident Emmanuel Macron nedávno řekl, že nastávají těžké časy, protože francouzské domácnosti čelí inflaci kvůli poruchám ve výrobních řetězcích, rostoucím cenám energií a rostoucí míře spotřeby. To jenom, abychom jmenovali jen několik z mnoha věcí, které nás čekají .

Macron řekl, že to, co se děje, je velká transformace, která znamená konec éry hojnosti, ať už ve formě peněz, technologických produktů, surovin nebo vody.

Josep Borrell, evropský komisař pro bezpečnost a zahraniční věci, také řekl, že nás čekají těžké časy, a vyzval Evropany, aby „byli připraveni zaplatit cenu za obranu naší společné svobody a bezpečnosti“.

„Ano, příští týdny a měsíce budou velmi těžké. Především pro Ukrajince, kteří za to platí životem, ale i pro všechny ostatní Evropany. Nemůžeme však snižovat své závazky nebo snižovat své odhodlání, i když se cena zvyšuje. V sázce je budoucnost jiné demokracie a širší principy evropské a dokonce globální bezpečnosti. Musíme být připraveni zaplatit tuto cenu: cenu naší společné svobody a naší společné bezpečnosti“.

Tento projev rozhodně nebude evropskými občany vřele vítán

Na Macronova prohlášení učiněná během týdenního zasedání vlády, živě odpovědělo několik organizací pouze výzvou k mobilizaci a stávce koncem tohoto měsíce. Průzkumy veřejného mínění také ukazují pokles podpory francouzské veřejnosti pro proukrajinskou politiku vůči Rusku.

Rozhlasová stanice nedávno na svém webu provedla průzkum týkající se francouzské podpory Ukrajině ve válce proti Rusku. Přibližně 87 % dotázaných uvedlo, že jsou proti pokračující vojenské podpoře Ukrajiny, a pouze 8 % hlasovalo pro.

Nikoho v Evropě by ani ve snu nenapadlo prožít temné časy za to, co Západ nazývá cenou svobody. Ale to, co se skutečně stane, může být konec mnoha věcí.

Důsledky krize na Ukrajině existují: Zotavení z pandemie koronaviru se nenaplnilo, zatímco se shoduje s nejhorším suchem v Evropě za téměř 500 let, uvádí Společné centrum evropského výzkumu. Více než polovina EU (64 %) je postižena suchem, které různým způsobem zasahuje do života Evropanů.

Výsledkem je efekt „sešupu“ v celé Evropské unii, který se bude časem zhoršovat. Francie a Německo chtějí diplomaticky ukončit válku na Ukrajině co nejdříve. To je ale zcela proti přání zemí střední a východní Evropy nadále podporovat Ukrajinu proti Rusku.

Tento postoj je v souladu s postojem Spojených států. Paříž a Berlín se tedy prozatím drží linie, aby zachovaly evropskou jednotu. Ale jak dalece budou mlčet a klást evropské zájmy na první místo?

Důsledky ukrajinské krize se v krátkodobém horizontu nezastaví, i když válka dnes skončí. Válka, která podle předpovědi Světové banky způsobí největší nárůst cen komodit od 70. let, neskončí tahem pera ani podpisem dohody o politickém urovnání.

Velká ekonomická a humanitární daň válek v celosvětovém měřítku bude nějakou dobu trvat, než ustoupí. Stahování západních společností z Ruska, krize dodavatelského řetězce a rostoucí ceny energií jsou faktory, které nebude snadné napravit.

Špatné počasí v Číně a Severní Americe navíc zhoršuje dopady ukrajinské krize.