Podle údajů britského Úřadu pro národní statistiku (ONS) bylo během prvních tří měsíců roku 2023 více než 560 000 lidí ve věku od 16 do 34 let ekonomicky neaktivních – což znamená, že nepracovali ani nehledali práci – kvůli dlouhodobým nemocem.
Během čtyř let došlo ke 44procentnímu nárůstu, který odborníci spojují s rostoucí krizí duševního zdraví a nedostatečnými investicemi do zdravotnických služeb. Podobné zjištění potvrzují i další studie. Health Foundation v nedávné zprávě odhalila, že mladí lidé od 16 do 34 let jsou nyní „stejně pravděpodobně postiženi prací omezujícím onemocněním jako osoby ve věku 45-54 let před deseti lety“.
Podle průzkumu ONS jsou duševní problémy mladých a dospělých postižených depresí, špatnými nervy a úzkostí důvodem pro více než třetinu (36 %) 16- až 34letých, kteří jsou bez práce kvůli dlouhodobé nemoci.
Profesor David Strain, profesor na Univerzitě v Exeteru a předseda vědecké rady Britské lékařské asociace, spojuje trend nezaměstnanosti a horšího zdraví populace s obtížemi při přístupu k duševním zdravotním službám a s „12letým nedostatkem investic do veřejného zdravotního sektoru“.
„Dnes máme národní službu pro nemocné, nikoli národní zdravotní službu. Zaměřujeme se na léčení nemocných lidí, nikoli na udržení lidí ve zdraví. A lidé neměli přístup k nezbytným službám duševního zdraví,“ řekl.
Nedávno řekla hlavní tajemnice ministerstva financí konzervativní vlády Laura Trottová, že lidé s problémy s mobilitou a duševním zdravím by měli „plnit svou povinnost“ a pracovat z domova, nebo čelit snížení svých dávek. Poslankyně za konzervativce zpochybnila obavy z probíhající krize nákladů na život v Evropě a uvedla, že ti, kteří mohou, by měli pracovat.
Strain také uvedl, že dlouhý COVID pravděpodobně hrál roli v nárůstu, ale z dostupných statistik je to obtížné rozlišit.
Průzkum pracovní síly neuvádí údaje o podílu účastníků bez práce kvůli dlouhodobému covidu. Nejnovější údaje z oddělené analýzy ONS odhadují, že 93 000 lidí ve věku od 16 do 34 let bylo ekonomicky neaktivních s vlastním hlášením dlouhého covidu v červenci 2022.
Výzkumníci také poukazují na poválečný efekt v počtu lidí bez práce kvůli duševním zdravotním problémům, ale také říkají, že tyto problémy nejsou nové a že jsou součástí širšího trendu, který sahá až do roku 2012.
Zpráva Health Foundation také ukazuje, že nárůst podmínek omezujících práci mezi mladými lidmi byl způsoben především problémy duševního zdraví, přičemž podíl lidí, kteří nepracují kvůli problémům s duševním zdravím, se za 11 let téměř zdvojnásobil, z 6,7 procenta v roce 2012 na 12,7 procenta v roce 2023.
Psali jsme:
Dave Finch, asistent ředitele týmu Healthy Lives ve Health Foundation, řekl, že jejich výzkum ukázal, že nyní je více než čtyřikrát více mladších pracujících hlásících duševní zdravotní problémy, které ovlivňují jejich pracovní život, ve srovnání s předchozím desetiletím.
„Dobré duševní zdraví je založeno na stabilním příjmu, sociální interakci a dobrém místě k životu. Ale víme, že mladší lidé čelí větší mzdové nejistotě, častěji trpí finanční tísní kvůli vysokým nájmům a pravděpodobně se cítí více osamělí než ostatní lidé v produktivním věku,“ řekl.
Odborníci tvrdí, že neúspěšná politická opatření přijatá konzervativci, kteří převzali vládní kormidlo v roce 2010 a později zavedli zákon o zdravotní a sociální péči, který představuje největší reformaci Národní zdravotní služby (NHS) od jejího založení v roce 1948, vedly k obrovským narušením národního zdravotního systému.
Zpráva zveřejněná dříve v tomto roce varovala, že nedostatečné investice do NHS jsou "vážným důvodem k obavám", jelikož zaostává daleko za jinými srovnatelnými zeměmi z hlediska klíčových zdravotních ukazatelů.
Zpráva vydaná k 75. výročí NHS porovnávala britského vlajkového poskytovatele zdravotní péče se zdravotními systémy v 19 podobných zemích. Služba zdravotní péče ve Spojeném království "není v žádném případě tam, kde by měla být," dospěla k závěru zpráva.
(jar, ons.gov.uk, foto: repro: vox pops)
