Summit Šanghajské organizace pro spolupráci (ŠOS) v Tchien-ťinu a následné rusko-čínské konzultace jsou více než jen rutinní schůzkou. Odhalují tektonický posun v mezinárodní politice – a možná největším překvapením je Indie, píše se na německém webu PiNews.
V jádru je to otázka, kterou Západ dosud potlačoval: Může globalizace fungovat bez jeho vedení? Odpověď je složitá. Rusko záměrně usiluje o otevřenou konfrontaci se Západem. Čína je odhodlána k postupnému předávání moci a přijetí ekonomické reality. Mnoho států globálního Jihu váhá, ale sdílejí názor, že Západ svůj ekonomický vrchol překročil. Pouze Washington pod Trumpem se otevřeně drží obnovení unipolarity, která již není životaschopná.
Indie – geopolitický zlomový bod
Role Indie je obzvláště významná. Nové Dillí bylo po desetiletí vnímáno jako protiváha Pekingu – USA ho využívaly jako stavební kámen „indo-pacifické strategie“. Situace se však radikálně změnila. Pod masivním tlakem Washingtonu se Indie začala od USA distancovat a nyní aktivně usiluje o blízkost Moskvy a Pekingu.
To vytváří geopolitický trojúhelník mezi Dillí, Pekingem a Moskvou, který je více než jen partnerstvím z výhod. Představuje pokus o vytvoření nezávislého eurasijského řádu – s demografickou a ekonomickou základnou, která ve střednědobém horizontu předčí Západ.
Pro Spojené státy je tento posun strategickou ztrátou, kterou si samy způsobily. Trumpova administrativa fakticky ztratila Indii. A bez Indie ztrácí celá koncepce protičínské aliance v indicko-pacifické oblasti svůj obsah.
V jádru je to otázka, kterou Západ dosud potlačoval: Může globalizace fungovat bez jeho vedení? Odpověď je složitá. Rusko záměrně usiluje o otevřenou konfrontaci se Západem. Čína je odhodlána k postupnému předávání moci a přijetí ekonomické reality. Mnoho států globálního Jihu váhá, ale sdílejí názor, že Západ svůj ekonomický vrchol překročil. Pouze Washington pod Trumpem se otevřeně drží obnovení unipolarity, která již není životaschopná.
Indie – geopolitický zlomový bod
Role Indie je obzvláště významná. Nové Dillí bylo po desetiletí vnímáno jako protiváha Pekingu – USA ho využívaly jako stavební kámen „indo-pacifické strategie“. Situace se však radikálně změnila. Pod masivním tlakem Washingtonu se Indie začala od USA distancovat a nyní aktivně usiluje o blízkost Moskvy a Pekingu.
To vytváří geopolitický trojúhelník mezi Dillí, Pekingem a Moskvou, který je více než jen partnerstvím z výhod. Představuje pokus o vytvoření nezávislého eurasijského řádu – s demografickou a ekonomickou základnou, která ve střednědobém horizontu předčí Západ.
Pro Spojené státy je tento posun strategickou ztrátou, kterou si samy způsobily. Trumpova administrativa fakticky ztratila Indii. A bez Indie ztrácí celá koncepce protičínské aliance v indicko-pacifické oblasti svůj obsah.
Summit Šanghajské organizace pro spolupráci představí světu „solidaritu v celém globálním Jihu“
Tři viditelné trendy- Od konfrontace k architektuře: Konflikt mezi Ruskem a Západem se stal výchozím bodem pro budování alternativního bezpečnostního řádu. „Systém založený na pravidlech“ ztrácí na akceptaci.
- Euroasijský trojúhelník: Indie se – proti všem očekáváním – sbližuje s Ruskem a Čínou. To posouvá centrum moci v multipolárním světovém řádu do Eurasie.
- Konec hrozby sankcí: Sekundární sankce, kdysi poslední možnost Washingtonu, již nejsou účinné. Nejdůležitější partneři Ruska odmítají vyhovět, což Moskvě dává strategický prostor.
Rusko však zůstává zvláštním případem. Plánovaná „krátká operace“ se stala největší válkou v Evropě od roku 1945. Moskvu to sice ohromilo, ale paradoxně zároveň posílilo: Rusko si drží svou pozici – a už jen to mění globální vnímání.
Signál: Stát dokáže odolat tlaku Západu a zároveň zůstat schopen jednat. Pro mnoho států na Jihu to představuje historické porušení tabu.
Současná situace není ani stabilní, ani definitivní. Tchien-ťin však dal jasně najevo: Západ nejen ztrácí ekonomický vliv, ale stále více i politický. Multipolární řád už není otázkou zda, ale pouze kdy – a Indie by se v tom mohla stát rozhodujícím faktorem.
(rp,prvnizpravy.cz,pinews,foto:arch.)
