Vzhledem k tomu, že kvůli zdražení energií bylo v Evropě uzavřeno asi 70 procent továren na výrobu čpavku, dochází k nedostatku hnojiv, a to může potravinovou krizi ve světě ještě více prohloubit. Rusko stále vyrábí dostatek čpavku, i na export, nicméně kvůli válce na Ukrajině ho nemůže nikomu dodat.

Vzhledem k tomu, že bez amoniaku není hnojivo a bez hnojiva jsou výnosy obilí malé, OSN se snaží vyřešit problém ruského exportu, aby zabránila humanitární krizi v nejchudších zemích. Organizace spojených národů proto navrhla pokračování dodávek čpavku vyrobeného ruskou společností „Uralchem“ potrubím k ukrajinským hranicím, kde by jej převzala americká společnost „Tramo“. Toto potrubí přepravuje čpavek z ruského Povolží do přístavu Južnyj u Černého moře a má kapacitu 2,5 milionu tun ročně.

„Jsem proti dodávkám ruského čpavku přes ukrajinské území. Povolím to jen tehdy, když nám Rusko předá všechny válečné zajatce. To jsem nabídl OSN,“ řekl Zelenskij.

Přestože Zelenskij tvrdil, že ukrajinská armáda během protiofenzívy v Charkovské oblasti zajala stovky ruských vojáků, nyní připustil, že Moskva má mnohem více válečných zajatců než Kyjev a chce je všechny zpět.

Mezi těmito válečnými zajatci jsou také příslušníci nacistického praporu „Azov", kteří byli zajati v Mariupolu poté, co strávili několik týdnů zabarikádováni v ocelárně „Azovstal". Moskva tyto muže nepovažuje za válečné zajatce, protože nejsou součástí oficiální ukrajinské armády a protože v jejich řadách je mnoho zahraničních žoldáků. Rusko již dlouho říká, že s nimi nebude zacházeno jako s válečnými zajatci a že je nechrání Ženevská konvence. Proto je nelze vyměnit za ruské válečné zajatce, které drží síly loajální ke Kyjevu.