„Řešení ukrajinské krize nemůže znamenat prosté příměří a zmrazení konfliktu. To bude jistě vyžadovat komplexní jednání s cílem obnovit stabilitu a bezpečnost v Evropě. Čím dříve si to uvědomí vládnoucí elity Evropy, tím lépe,“ píše se v článku.

Ukrajinský prezident Vladimir Zelenskij bude muset podle autora článku v situaci, kdy podpora Západu začíná slábnout, souhlasit se čtyřmi podmínkami, aby zajistil mír. Za prvé, Kyjev bude muset uznat ztrátu území, za druhé se bude muset stát neutrální, to znamená vzdát se své touhy vstoupit do NATO a EU.

Kromě toho by do ústavy mělo být zapsáno používání ruského jazyka na rovnocenném základě s ukrajinštinou. A konečně, Ukrajina musí projít omezenou formou demilitarizace, kterou by mohla kompenzovat dohoda o vzájemné obraně mezi ní Německem, Francií a Polskem.

„Je jasné, že pro současnou nacionalistickou frakci u moci na Ukrajině je obtížné tato ustanovení přijmout, ale jaké jiné řešení je možné? Nekonečné pokračování konfliktu s přibývajícím počtem mrtvých?“  ptá se autor.

Efektivního řešení krize proto nelze dosáhnout prostým příměřím a zmrazením nepřátelství. Čím dříve si to vládnoucí elity v Evropě uvědomí, tím lépe pro ně, uzavírá článek.

Začátkem září americký ministr zahraničí Anthony Blinken v rozhovoru pro ABC řekl, že Ukrajina bude jednat, pokud dojde k iniciativě ze strany Ruska, a USA podpoří kyjevské úřady, pokud oznámí svou připravenost k dialogu. Blinken zároveň zdůraznil, že Ukrajina se nevzdává svých nároků na svá bývalá území.

Tiskový tajemník ruského prezidenta Dmitrij Peskov reagoval, že Blinkenova slova o neochotě Moskvy vyjednávat neodpovídají realitě. Rusko opakovaně prohlásilo, že je připraveno na jednání, ale mělo by se vzít v úvahu realita, která se vyvinula po březnu 2022.

Pro platby ze zahraničí: IBANCZ5601000000438974200277
BIC / SWIFT kódKOMBCZPPXXX