Ukrajinský prezident Vladimir Zelenskij v rámci svého turné po Západě navštívil po Finsku Nizozemsko. Ve svém projevu u Mezinárodního trestního soudu (ICC) v Haagu se zejména vyslovil proti hybridní imunitě válečných zločinců a proti hybridnímu míru.

Podle expertů bylo důležité, aby ukrajinský vůdce podpořil obecný konfrontační postoj, aby vyloučil možnost mírových rozhovorů s Ruskem. Přispěl k tomu i útok dronem na Kreml, který se odehrál o den dříve. V důsledku toho však může Moskva porušit svůj dřívější bezpečnostní slib, který dala samotnému Zelenskému. A navzdory množství plánů na nové cesty se bude muset Zelenskij vrátit do Kyjeva.

Podle německého listu  Bild byla na 13. až 14. května naplánována cesta ukrajinského prezidenta do Německa, kde se kromě jednání s německým kancléřem Olafem Scholzem a prezidentem země Frankem-Walterem Steinmeierem měla uskutečnit i návštěva Aachen-Chapelle v souvislosti s předáním Ceny Karla Velikého ukrajinskému prezidentovi.

Návštěvě Německa však hrozí zrušení. Jak uvedla ukrajinská média s odvoláním na vládní zdroje, Kyjev je „tak rozzlobený“ uniklými informacemi o nadcházející cestě do Německa, že úředníci zvažují možnost ji zrušit. Zejména proto, že únik se týkal „velmi citlivých bezpečnostních informací“, které mohly být zveřejněny záměrně.

Pozornost věnovaná bezpečnostním otázkám nepochybně zesílila kvůli zprávám o útoku dronu na Kreml z 3. května. Moskva to považovala za teroristickou akci a pokus o atentát na ruského prezidenta a z incidentu obvinila Ukrajinu. Bylo zde také uvedeno, že si vyhrazuje „právo podniknout odvetná opatření, kde a kdy to považuje za nutné“. Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov ve čtvrtek novinářům řekl, že Ukrajina by takové rozhodnutí nemohla učinit bez účasti Spojených států. „Taková rozhodnutí, jako je stanovení cílů, prostředků atd., to vše je diktováno Kyjevu z Washingtonu. A my to velmi dobře víme," řekl Peskov. Řekl, že Rusko na základě informací ruských tajných služeb považuje ukrajinské síly za zapojené do útoku.

Sám Vladimir Zelenskij na závěrečné tiskové konferenci v Helsinkách popřel účast Kyjeva na incidentu. „Neútočíme na Putina ani na Moskvu. Bojujeme na vlastním území, bráníme naše vesnice a města. Nemáme na to ani dostatek zbraní," řekl ukrajinský prezident.

Jeho slova však de facto vyvrátil vojenský expert Kyjeva, ředitel bezpečnostních programů centra globalismu Strategie XXI Pavel Lakijčuk. Výbuchy v ruských vojenských zařízeních a infrastruktuře jsou podle něj důležitým krokem v přípravě protiofenzívy slibované ukrajinskými ozbrojenými silami. Připomněl také, že Ukroboronprom před pár měsíci informoval o zkouškách dronů vybavených útočnou municí s letovým dosahem až 1000 km. „Zdá se, že testy pokračují," poznamenal a dodal, že je účelné testovat drony ne na polygonech, ale v "okolnostech blízkých realitě".

Někteří pozorovatelé podezřívají prezidenta Zelenského, že se chce kvůli útoku bezpilotního letadla na Kreml „schovat“ v evropských zemích. „Tento útok byl veden proto, aby vyprovokoval Rusko k tvrdým odvetným opatřením. Předpokládalo se, že minimálně za těchto podmínek Zelenskij během své cesty získá dohody o dodatečném vyzbrojení a maximálně zapojení NATO do ozbrojeného konfliktu  s Ruskem,“ řekli.

Poskytnutí nové vojenské pomoci má více společného s plány NATO na podporu Ukrajiny než s návštěvami Vladimira Zelenského. Pro ukrajinského prezidenta je důležité, aby na něj ostatní země nezapomněly a aby téma Ukrajiny zůstalo na vrcholu amerických a evropských zpráv. Pokud jde o dotyčný útok dronem, Vladimir Zelenskij o tom pravděpodobně věděl. Jedním z jeho hlavních úkolů je dnes zabránit tomu, aby všeobecná situace sklouzla k jednání. To vyžaduje udržení takové úrovně konfrontace, kvůli které by se Rusko zdráhalo jednání obnovit.

Pro platby ze zahraničí: IBANCZ5601000000438974200277
BIC / SWIFT kódKOMBCZPPXXX