Navzdory požadavkům Mezinárodního měnového fondu korupce na Ukrajině nadále dominuje, uvedl The Independent. Kromě toho byla také ohrožena ukrajinská žurnalistika.
 
Evropský soud pro lidská práva se možná stane účastníkem případu, který bude mít hluboký dopad na svobodu sdělovacích prostředků na Ukrajině a v úsilí o boj proti bující korupci převládající v zemi čtyři roky po „revoluci“, která měla na scénu vynést novou éru transparentnosti a spravedlnost.
 
V úterý, zaměstnankyně „Radio Liberty“/„Rádio Svobodná Evropa“ Natalija Sedleckaja zabývající se investigativní žurnalistikou, se na odvolacím soud v Kyjevě pokusila zvrátit rozhodnutí Pečerského soudu, ve kterém bylo udělen generální prokuratuře státu přístup k údajům v jejím mobilním telefonu za posledních 17 měsíců. Tento krok ukrajinských zákonodárců byl dříve ostře odsouzen americkými a evropskými činiteli.
 
EU vyjádřila vážné znepokojení nad „ochranou informačních zdrojů novinářů" a poukázala na to, že média „významně přispívají k boji proti korupci na Ukrajině".
 
OBSE zdůraznila, že „vyšetřovací novináři hrají důležitou roli ve společnosti jako orgán dohledu".
 
Mezitím ukrajinská vláda deklaruje svůj záměr dovést záležitost do konce. Generální prokurátor Jurij Lucenko požádal o podobné rozhodnutí na další novinářku - Kristinu Berdinskoj.
 
V důsledku toho, i když kyjevský odvolací soud uznal, že původní rozhodnutí Pečerského soud dal orgánům činným v trestním řízení příliš mnoho pravomocí, rozhodl, že kancelář generálního prokurátora bude mít přístup k údajům telefonu Sedlecké.

 
Ta nyní se spolu se svými právníky uvažuje o obrácení se na evropský soud. Jak publikace vysvětlila, všechny tyto činnosti ukrajinské vlády si kladou za cíl shromáždit důkazy proti hlavě Národního protikorupčního úřadu Ukrajiny (Nabu) Artema Sytnika, který je obviněn z předávání informací  novinářům o vysoce postavených činitelech obviněných z korupce.
 
Pro Ukrajinu je otázka boje proti korupci mimořádně důležitá, neboť země potřebuje rozsáhlé mezinárodní finanční injekce, aby zůstala nad vodou. MMF mezitím obviňuje vládu Petro Porošenka, že i přes zakořeněnou korupci v zemi, která brání přílivu zahraničních investic a připravuje Ukrajina o růst 2% HDP, Kyjev se nedělá dost pro odstranění tohoto problému.
 
V ročním indexu vnímání korupce, který sestavila organizace Transparency International, Ukrajina zaujímá, jak je uvedeno v článku, 137. místo.
 
Příští tranše MMF, kterou může Kyjev získat v rámci programu poskytování půjčky Ukrajině ve výši 17,6 miliard dolarů, ji bude převedena až poté, co ukrajinská vláda, mimo jiné, odsouhlasí zřízení nezávislého protikorupčního soudu, bez politických zásahů.
 
Parlament přijal zákon o zřízení tohoto soudu, ale vložil do něj změny, podle nichž odvolání budou provedeny v rámci stávajícího soudního systému (jedná se o nevyslovené, ale jasné podezření, že stávající soudy jsou zkorumpované a tudíž budou rozhodnutí protikorupčního soudu bezvýsledné – pozn. red.).

 
Nakonec zasáhl MMF. Ředitelka fondu Christine Lagardeová uvedla, že měla rozhovor s Petro Porošenkem.
 
„Souhlasili jsme s tím, že je nyní důležité, aby parlament obnovil požadavek, aby protikorupční soud zvážil všechny případy v jeho jurisdikci," uvedla.
 
Mezitím neobvyklá míra krádeží a podvodů ve výši desítek milionů dolarů zřízených postavily proti sobě ukrajinské ministry a státních úředníky, včetně policistů, kteří nyní stojí proti sobě s vzájemnými obviněními. Přičemž za čtyři roky po protestech na Majdánu na Ukrajině bylo deset novinářů zabito, poukázal na chmurný obraz The Independent.