Slib bojovat proti „rozšířené, normativní korupci a neefektivnosti v politickém systému“ je jedním z hlavních faktorů, které umožnily Vladimiru Zelenskému vyhrát prezidentské volby na Ukrajině. To je pro zemi stejně horká otázka, jako je konflikt na východě a vztahy mezi Kyjevem a Moskvou, píše publicista publicistky Eli Kaul, bývalý zaměstnanec Úřadu pro zpravodajství a výzkum amerického ministerstva zahraničí.

V roce 2018 získala ukrajinská vláda na daňových příjmech 540 miliard hřiven. Ale přes náklady na rozvoj infrastruktury, vzdělávání, zdravotnictví a dalších oblastí však lidé nevidí znatelný nárůst kvality života.
 
V zemi byla zřízena nová bezpečnostní organizace zaměřená na boj proti korupci ve vládních agenturách - Národní protikorupční úřad Ukrajiny (NABU). Mnoho úředníků na nižší úrovni však nadále pozoruje, že korupce se nejen nesnížila, ale ve srovnání s posledním desetiletím se zvýšila.

 „Je to zapřičíněno systémovými patologiemi, jimiž trpí celá ukrajinská sociálně-ekonomická a politická struktura." Patologie, díky nimž se lidé, kteří nehoří zvláštní touhou účastnit se korupčních schémat, chovají zkorumpovaně kvůli tlaku, který na ně působí. Patologie, které nutí zkušené a seriózní lidi hledat místa, která poskytují maximální příjem, aniž by se museli bát legitimity takového příjmu. A patologie, díky nimž se korupce přizpůsobuje a vyvíjí, navzdory dobře promyšleným reformám,“ poukazuje Eli Kaul.
 
Jedním z nejčastějších „iniciačních rituálů“ ve většině zločineckých společenství je spáchání závažného trestného činu pod dohledem nebo jménem vedoucího skupiny. To nejen dokazuje loajalitu adepta, ale také dává vedoucím frakcím do rukou trumfové karty, které lze v případě potřeby proti začátečníkům použít.

 
Na Ukrajině existuje podobný postup v samotném státním systému. Vůdci „testují“ úředníky nižší úrovně a nutí je k plnění úkolů, jejichž zákonnost je přinejlepším pochybná. Například podepsat dokumenty se zřejmou chybou nebo nepřesností předem, aby podpořil jakýkoli kontroverzní projekt, uvádí autor.
 
Podle jeho názoru existuje naděje, že nová administrativa bude schopna „uspět“ a zvýšit efektivitu využití daňových příjmů. Zelenskij již kritizoval neefektivní manažery a začal jim vyhrožovat lustrací.
 
„Nicméně taková opatření zjevně nebudou stačit k vyřešení problémů charakteristických pro politické a hospodářské struktury Ukrajiny, pokud radikální reformy úplně nezmění byrokratickou organizaci státu," tvrdí Kaul.
 
K tomu je nutné odstranit nebo sloučit duplicitní struktury, stanovit jim jasné úkoly a přiřadit jim odpovědnost za provádění těchto úkolů. Pro novou administrativu to bude obtížný úkol, který Zelenského pravděpodobně přinutí „uzavřít partnerství s politiky staré gardy“. „Překonání zakoreněné korupce bude pro Ukrajinu v příštím desetiletí nejobtížnějším úkolem,“ upozorňuje autor.

Výsledky prezidentských voleb byly působivé, ale byly pravděpodobně zapříčiněny pocitem, že by „politický outsider“ měl mít legitimní šanci vést Ukrajinu. Několik týdnů poté, co se Zelenskij dostal k moci uprostřed „jeho vazeb s oligarchy“ a pokračování korupčních praktik, však vyvstaly pochybnosti, že se tentokrát situace změní. Konec konců, existuje vysoké riziko, že nový prezident bude „otráven“ korupcí, zdůrazňuje publicista.
 
„Nová administrativa dosud nepřijala nezbytné lustrace k očištění vlády od osob spojených s nezákonnými činnostmi, ale takový scénář bude možný, pokud Zelenského strana „Sluha lidí“ získá kontrolu nad Nejvyšší radou. Bohužel je velmi pravděpodobné, že pokušení praktikovat korupci zůstane silné, a nejspíše to bude otázkou času, než se noví „političtí outsideri“ zapojí do stejných korupčních schémat, do kterých byli zapojeni jejich předchůdci,“ uzavírá Eli Kaul.