Jiří Paroubek v roce 2010 po volbách odstoupil proto, že pod několikaměsíčním tlakem médií prohlašovala celá řada voličů, že ČSSD nevolila právě kvůli Jiřímu, respektive kvůli jeho mediálnímu obrazu. V momentu, kdy se k tomuto názoru začala v závěru volební kampaně přiklánět i část ČSSD, na svůj post bezprostředně po vyhlášení volebních výsledků pochopitelně rezignoval.

To ale rozhodně nebyl případ Bohuslava Sobotky. I slepý nemohl nevidět, že v ČSSD už od stranického sjezdu v roce 2011 de facto funguje dvojvládí, že všechny orgány jsou tvořeny systémem půl na půl, že veškerá stranická vyjádření jsou prezentována dvojími ústy a že Sobotka stojí v čele ČSSD s bodákem Michala Haška v zádech, kterého zase minimálně od období prezidentské kampaně v letošním roce ve své náruči choval Miloš Zeman.

Pokud tedy budeme hledat viníka nejnižšího volebního výsledku ČSSD za posledních 20 let, není to ani tak Bohuslav Sobotka, ale především Michal Hašek a jeho nezřízené a neřízené osobní ambice. A to hned ze dvou důvodů.

Za prvé, byl to právě on, kdo byl nositelem stranické neloajality, nedisciplinovanosti, nejednoty, rozbrojů, sporů, intrik, podrazů a hádek, což veřejnost vnímala velmi zřetelně. Jeho a Zemanem řízené pokusy o oslabení pozice B. Sobotky a o to, aby to nebyl on, kdo v případě vítězství ČSSD bude sestavovat vládu, včetně srpnového hlasování ÚVV ČSSD, byly viditelné, čitelné a zřejmé. A volič rozhádanou stranu nemá rád a nevěří ji.

Za druhé, jeho psí oddanost velkému vůdci Miloši Zemanovi byla a je do očí bijící, a to, že v případě jeho jmenování premiérem, bude jen loutkou v Zemanových rukách, jakbysmet. A voliči dali jasně najevo, že Zeman sice patří na Hrad, ale že si přejí vládu samostatnou, na Zemanovi nezávislou, dokonce snad i přímo takovou, aby byla protiváhou Zemanovým mocenským choutkám. Proto propadla SPOZ a proto, z obavy, že by ČSSD prostřednictvím Michala Haška byla jen Zemanovou prodlouženou rukou, nedali důvěru ani ČSSD.

Pokud by se tedy měl „zachovat jako muž“ a pakovat se z vedení ČSSD Bohuslav Sobotka (jakkoli si to nemyslím), měl by se ruku v ruce s ním stejně „mužně“ zachovat  i Michal Hašek a jeho parta hic (o čemž jsem přesvědčen), protože nedokázali před volbami držet své ambice na uzdě a protože jim bezprostředně po volbách dali plný průchod.  

Způsobem odporujícím dobrým mravům, vyspělé politické kultuře a politické korektnosti. A právě to voliči svým hlasováním ve volbách jasně řekli.

Při svém nedostatečném politickém přehledu Hašek totiž vůbec nechápe, že když neodejde teď, projde nemilosrdným Zemanovým polibkem smrti a v momentu, kdy ho Zeman už nebude potřebovat (a dlouho to trvat nebude), ho poté, co jej použije ke své pomstě vůči ČSSD, zmačká a zahodí. Nekompromisně, nemilosrdně a jistě s nepěkným mediálním dovětkem na rozloučenou.

Ale to už bude v době, kdy ČSSD dospěje do stádia politické bezvýznamnosti, stejně tak, jako se to přihodilo v těchto volbách ODS. Vždyť o to jde Zemanovi ze všeho nejvíc. O tom snil a k tomu připravoval scénář celých deset let, kdy po neúspěšné prezidentské volbě v roce 2003 na Vysočině objímal stromy. Vrátit ČSSD po dvaceti letech tam, odkud ji v roce 1993 začal zvedat k politickým výšinám, protože si dostatečně nevážila jeho politické geniality a velikosti jeho JÁ. Že bylo vše jinak, není vůbec rozhodující.

Hašek ve své obrovské malosti snad ani netuší, jak jde Zemanově nesmyslné pomstě na ruku. Vždyť na včerejším předsednictvu ČSSD vyhlásil otevřený boj, který se rychlostí blesku přenese do ÚVV, do regionů a také nového poslaneckého klubu. A stačí, aby jen čtyři noví poslanci, a je jedno, ze které frakce, ztratili nervy, klub opustili a nejsilnějším klubem ve Sněmovně bude Babišovo ANO.  

Zemanovy vztahy s Babišem z konce devadesátých let jsou natolik dobré, že se nebude vůbec rozpakovat ho složením vlády pověřit. A další vývoj už bude bez rozhádané, rozpolcené a v tom nejhorším případě i rozdělené ČSSD.

Andrej Babiš by mohl velmi elegantně vstoupit do vlády anebo třeba jen podpořit vznik vlády, a to na půdorysu ANO, TOP 09, ODS a KDU-ČSL. A pokud by se to nepovedlo, potom by mu nic nebránilo v tom, nasměřovat se Zemanovým požehnáním zemi k novým předčasným volbám, které už by asi v pohodě vyhrál.

V tom případě by se s největší pravděpodobností osud ČSSD definitivně naplnil. A nikde není psáno, že to musí trvat čtyři roky.

                                                                                                          

Psáno pro Prvnizpravy.cz
Michal Kraus