Diplomatická aktivita v libyjské otázce je jako motor, který buď zrychluje, nebo zastavuje, píše korespondent Le Figaro v Moskvě. Nejprve se Putin setkal s Erdoganem v Istanbulu, pak Merkelová přijela do Moskvy a vůdci bojujících stran v Libyi, Chalifa Haftar a Fayez Sarraj, dorazili do ruského hlavního města k nečekaným jednáním.
Tato jednání trvala sedm hodin, ale dohodu podepsal jen Fayez Sarraj, hlava vlády Národní dohody v Tripolisu. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov, který se také účastnil jednání, však poznamenal, že bylo dosaženo „určitého pokroku“. Mluvíme zejména o příměří, které bylo v Libyi z velké části pozorováno od neděle.
Návrh dohody, o níž diskutovali, obsahoval „neohraničené zastavení nepřátelství“ v Libyi. Hovoří také o normalizaci života v Libyi, o bezpečném přístupu k humanitární pomoci. Podle médií se jednání zabývala také stažením vojsk a moratoriem na vyslání tureckých sil do Libye. A dohlížet na dodržování dohody by měly OSN, Rusko a Turecko.
Dohoda o příměří se stala nezbytným předpokladem pro politické změny v Libyi. Evropa se obává, že pod jejím bokem vypukl konflikt, který by se mohl stát mezinárodní. Francouzský prezident Emmanuel Macron proto během telefonického rozhovoru s Vladimirem Putinem trval na tom, že pro vnitrolibyjský dialog je nezbytné dlouhodobé příměří. A jako pozitivní signál autor článku nazývá obnovení letů z mezinárodního letiště Tripolisu.