Roček: Rok 1945 jako čas vítězství? Nebo důvod ke zvracení?

politika

V televizionu se objevovalo mávání spojené se vzpomínkou na květnové převzetí Plzně v roce 1945 severoamerikánskou armádou od prchajících nacistických vojáků. To mi připomnělo, že začátek i konec 2.téměř světové války je zatížen politickými žvásty a absurditami.

Roček: Rok 1945 jako čas vítězství? Nebo důvod ke zvracení?
František Roček, publicista
9. května 2024 - 07:20

Občas připomenu, že politika není nic jiného než špína a voliči, kteří politiky zvolili do vlády ve kterémkoliv státu, když mají smůlu, nedoplatí jenom na neplnění předvolebních slibů. Mnohdy musí kvůli blbosti politiků chcípnout ve válce. Připomínám to rozhovorem z května 2005 v Ústeckém deníku, píše publicista František Roček:

„…Zdeněk Radvanovský, historik a děkan Pedagogické fakulty Univerzity J. E. Purkyně v Ústí n. L., se domnívá, že s odstupem doby není příliš co oslavovat, protože druhá světová válka v Evropě byla jen velmi krvavou snahou o nápravu zbytečných chyb a politického cynismu z let 1938 a 1939.

Roček: Co je největším problémem dnešních oslav vítězství?

Válka začala spíše v Mnichově 29. září 1938, než útokem na Polsko 1. září 1939. Obsazením Rakouska na jaře 1938 dal Hitler najevo, že jeho politika je, a v budoucnu bude, agresivní. Mnichovský souhlas Francie a Velké Británie s okupací československého pohraničí Německem byl jasným signálem, že má Hitler nad oběma evropskými mocnostmi politicky jednoznačnou převahu. Okupace zbytku Čech a Moravy a potom i přepadení Polska v roce 1939 bylo jen pokračováním této politiky z Mnichova.

Roček: Pokud světová válka začala Mnichovem, můžeme definovat i útočníky. Bylo to Německo podporované Itálií, ale také Polsko a Maďarsko?

Polsko a Maďarsko pouze využily našeho oslabení, aby získaly části československého území, na něž si činily nároky hned po vzniku samostatné ČSR. Generál Krejčí proto 30. září 1938 řekl, že německé síly je Československo schopno zadržet, ale boje s Německem, Polskem a Maďarskem by nedávaly naději na úspěch. Nebyli jsme odepsáni Francií a Velkou Británií již od poloviny dvacátých let? Již tehdy připouštěli někteří jejich politici, včetně Churchilla, určitou revizi Versaillské smlouvy na úkor Československa a Polska. Pro obě uvedené mocnosti Mnichov byl takovým kompromisem. Velká Británie dokonce nevylučovala ani polské ústupky ve prospěch Německa ještě 28. srpna 1939, čtyři dny před Hitlerovým útokem na Polsko. Mussolini chtěl být opět prostředníkem jako o rok dříve v Mnichově, ale Hitler již neměl tolik trpělivosti. Válku vyhlásily obě mocnosti Německu až tři dny po přepadení Polska a vojensky proti Německu prakticky nezasáhly. Zdá se, že v letech 1938–1939 chtěl každý politicky vydělat na úkor každého… Francie a Velká Británie si zajišťovaly klid ústupky Německu na úkor spojenců, Polsko a Maďarsko chtěly mít prospěch z dělení Československa. V listopadu 1938 Hitler vydal rozkaz k přípravě plánu na obsazení Gdaňska bez vyvolání války s Polskem. V té době polský vyslanec předložil československé vládě nótu s polskými územními požadavky. Svůj díl chtěl urvat i Stalin. Každý chtěl zisk na úkor toho druhého.

Roček: Proto zahájily boje v druhé světové válce útokem na Polsko vlastně dva agresoři, Německo a Sovětské Rusko?

Hitler tehdy ještě nemohl zaútočit na Polsko bez dohody se Stalinem. Německá armáda sice byla silnější a moderněji vyzbrojená než polská, ale Hitler v Polsku zvítězil s vypětím sil. Například na konci polského tažení měla německá armáda velký nedostatek dělostřelecké munice.


Roček: Bez ruské pomoci by Hitler Poláky neporazil?

Ribbentrop přiznal v průběhu zářijové války v depeši pro Molotova, že bez ruské intervence by na východ od německé sféry, tedy blízko ruských hranic, mohlo vzniknout politické vakuum. Čili toto území by neměla německá armáda pevně v rukách. Stalin zaútočil o sedmnáct dnů později než Hitler zhruba stejnými silami jako Německo, ale měl k dispozici více tanků a obrněných vozidel než německá armáda. Stalinovi připadlo 51,4 % území tehdejšího Polska.

Roček: V Mnichově tedy Francouzi a Britové prohráli svoji budoucnost?

Ano. Nejsmutnější na tom je, že německá generalita s britským a francouzským tvrdým postojem počítala. Hitlerova politická klika se dožadovala války, ale generálové varovali před útokem na Československo i Polsko. Francie a Velká Británie promarnily příležitost Hitlera zastavit. Tím mu poskytly prostor pro útok v Evropě v letech 1940 a 1941. Co tehdy Hitler dobyl v Evropě s minimálním vypětím, bylo osvobozováno za cenu ohromných obětí další čtyři dlouhé roky. To nebylo vítězství, ale důsledek politické neschopnosti být v letech 1938 a 1939 důsledným spojencem států středovýchodní Evropy, především Československa a Polska. Na konci války v květnu 1945 musely pak Francie i Británie respektovat místo Hitlera Stalina.

Roček: Nebyl nakonec i květen 1945 novým Mnichovem?

Některé státy, např. Polsko, by na to tak mohly nahlížet. Tím, že v roce 1941 Hitler přepadl Sovětský svaz, dosavadní sovětský agresor se stal obětí a dostal se do klubu spojenců. V roce 1945 byl Stalin natolik silný, že si východní a střední Evropu, a tedy i Československo, převzal do své sféry vlivu. Stalin si také jako jediný agresor z roku 1939 podržel válečné zisky. Polsko muselo Stalinovi v roce 1945 ponechat území, které získal již v roce 1939 výměnou za část německého území.

Roček: Není z tohoto pohledu následný Norimberský proces tak trochu komedií?

Jisté je, že válečných zločinů se nedopouštěli jenom nacističtí fanatici a jednotky SS. Norimberský proces byl proto jen dílčím vypořádáním s válečnými zločiny. Hlubší smysl v tom, vzhledem k rozporuplné úloze Sovětského svazu ve válce, hledat nemusíme. Svůj díl zločinů si vybrala i sovětská vojska vůči Polákům. Sověti přepadli i Finsko a zdecimovali i politickou a kulturní reprezentaci pobaltských států. Typickou byla také sovětská anexe rumunské Besarábie 28. června 1940. SSSR si přisvojil i severní Bukovinu, jež nikdy nepatřila ani jemu, ani carskému Rusku. V srpnu 1940 byla nařízena deportace 43 890 nepohodlných osob z rumunských území připojených k SSSR. Ve snaze získat zpět ztracená území se Rumunsko připojilo v listopadu 1940 k fašistické Ose a zúčastnilo se protisovětského tažení. Když se karta obrátila a sovětská armáda vstoupila do Rumunska, muselo rumunské vojsko jít naopak proti Němcům. Rumunští vojáci byli proto i při osvobozování Československa.

Roček: Je vidět, že tato válka byla plná absurdit. Má válka skutečného vítěze?

Hospodářsky zvítězily bezesporu USA, protože válečnou výrobou americká ekonomika i politická váha USA velmi zmohutněly. Sovětský svaz si zlegalizoval svůj postup až do střední Evropy zahájený v roce 1939. Ostatní tehdejší mocnosti se propadly do prostřednosti již během války. Dnes… jsou skutečnou mocností jen USA. Časem se ekonomicky vyšvihlo nad konkurenty jak poražené Německo, tak i Japonsko. Proto se 8. května oslavuje vlastně neschopnost napravit Mnichov 1938 dříve než po sedmi letech a to ještě za strašlivou cenu. Za válečné oběti kvůli svým politikům si Poláci, Rusové, Angličané a Francouzi mohou sami. Dali Hitlerovi šanci a on ji využil zcela beze zbytku. Jediní, kdo umírali bez větší viny na tom, co za politické komedie se odehrávalo ve střední Evropě v letech 1938 a 1939, jsou Američané. Proto 8. května 1945 zvítězily pouze Spojené státy. Ostatní vítězové se nemají příliš čím pyšnit…“ Konec rozhovoru.

Malý dodatek: Politický řetízkový kolotoč na den D

Invazní masakr 6. června 1944 v Normandii otevřel v Evropě druhou frontu. Píše se, že vylodění v Normandii bylo největší námořní invazí v historii. Téměř 5.000 vyloďovacích a útočných plavidel, 289 doprovodných plavidel a 277 minolovek a téměř 160.000 vojáků, takový byl první den a do konce června se vylodilo 875.000 vojáků.

Slaví to v západnické Evropě každoročně a každých 10 let ještě více. Prostě periodický politický řetízkový kolotoč západní válečnické geniality.

Ale k tomu by těžko došlo bez velkého přispění Rudé armády, protože nacistická německá armáda měla kvůli východní frontě málo vražedných prostředků a velmi omezené rezervy.

Když W. Churchill poslal strýčkovi Stalinovi telegram o úspěšném vylodění, poděkoval mu za sovětskou letní ofenzívu. (Druhá světová válka, VI. díl, Winston Churchill, Lidové noviny 1995, str. 18-19)

V „Malé encyklopedii Druhé světové války 1939 – 1945“ (Naše vojsko 1966) na str. 636 v časovém přehledu válečného zabíjení je krátký zápis: „31. (května) Směrnice sovětského vrchního velení pro velitele 1., 2. a 3. běloruského frontu a 2.pobaltského o přípravě a provedení běloruské operace.“ Stalin napsal Churchillovi, že operace bude zahájena 10. června.

Němce čekalo asi 166 sovětských divizí a jejich smrtonosnou péčí byla skupina armád "Střed" z větší části zničena a v závěru ofenzívy bylo dosaženo předměstí Varšavy.

Do května 1944 Sověti stanuli na hranicích Pobaltí, dobyli zpět Ukrajinu a začali pronikat do Maďarska a Rumunska. Pouze ve středu fronty zůstávala velká území v německých rukou. Prvořadým cílem proto bylo osvobození Běloruska. Operace s krycím názvem Bagration byla naplánována na červen, aby proběhla současně s vyloděním v Normandii.

To bylo pro invazi západních spojenců v Normandii klíčové, protože Němci neměli šanci na přísun větších posil. Ani pro východní frontu neměli Němci kde brát posily, čili nové budoucí mrtvoly.  

(rp,prvnizpravy.cz,foto:arch.)


Anketa

Kdo podle vašeho názoru tříští a radikalizuje naši společnost?