Úřady práce by tak získaly pravomoc nahlížet na bankovní údaje lidí i třeba jejich rodinných příslušníků. Problematická není jen otázka, jak moc je to přiměřené, ale i samotný proces, kdy se takovýto potenciálně výrazný zásah do soukromí lidí dostal do novely zákona jako pozměňovací návrh, u kterého se ani nikdo neobtěžoval se zdůvodňováním. 

Za účelem zabránit zneužívání dávek se tak nyní objevil v projednávané novele zákona o státní sociální podpoře paragraf, který má úředníkům umožnit nahlížet "pod pokličku“ bankovních institucí. Ty tak mají dostat novou zákonnou výjimku, která by jim uložila prolomit bankovní tajemství a to nejen o žadateli, ale například i rodinných příslušnících. V případě změn by si tak úřady mohly například ověřit, zda si žadatel o dávky "neschovává“ peníze na jiném účtu. Banka by musela poskytnout údaje například o dalších účtech vedených v rodině. Kromě toho se má posílit kontrola i v dalších oblastech a úřady si například budou moct samy zajistit údaje přímo od poskytovatele energií, kterého v žádosti žadatel uvede. Ke sledování příjmů kvůli systému dávek má podle dřívějších vyjádření ministra Jurečky pomoci také nový registr dohod o provedení práce či pracovní činnosti, který se vláda snaží prosadit v rámci konsolidačního balíčku.

„Povinnost prolamovat bankovní tajemství je obsažena v pozměňovacím návrhu výboru pro sociální politiku. Chybí jakékoli odůvodnění tohoto návrhu, což už samo o sobě je problematické, protože těžko lze hodnotit důvodnost a relevantnost takové úpravy,“ uvedl pro deník Echo24 výkonný ředitel nevládní organizace Iuridicum Remedium a advokát Jan Vobořil. Podle něj jde z řady důvodů o "legislativní zmetek“, který povede v praxi i kvůli chybějící důvodové zprávě k problémům, jak vlastně nové paragrafy vykládat.

V návrhu jsou podle něj i jazykové nejasnosti a v některých případech tak není jasné, co se pod použitými výrazy vlastně schovává, tedy o jaké údaje budou moct úřady žádat. 

„Co je ale větší problém, tak není zřejmé, jestli mají být předávány údaje o číslech, jejich stavech (těžko říci, co je myšleno jako ,stav čísla‘) a změnách těchto čísel, nebo údaje o účtu, konkrétně jeho čísle, stavu na účtu a změnách tohoto stavu (myšleno stavu finančních prostředků na účtu a jednotlivých pohybech). Jde samozřejmě o zcela zásadní rozdíl v dopadu na soukromí,“ řekl dále deníku Echo24 advokát Vobořil.

V případě, že by mělo jít jen o samotná čísla účtů, z kterých si následně úřad vyžádá od žadatele výpisy, zůstává podle Vobořila i tak problematické zejména spojení s okruhem "společně posuzovaných“ osob. 

„Tedy osob, které o dávku nežádají, nemohou se tedy o své vůli nijak vyhnout takovému sběru informací a ani mu nijak zabránit. Z tohoto důvodu bych považoval za vhodné omezit takovou žádost na podepsaný souhlas s jejím podáním od této osoby. Pokud jde o žadatele, tak se domnívám, že možnost úřadu získat údaje o číslech účtu je vzhledem k již existující možnosti dosti ,hloubkové kontroly‘ života žadatele o dávky v hmotné nouzi akceptovatelná,“ uvedl deníku dále Jan Vobořil. 

Pokud by měly úřady získat pravomoc chtít nejen čísla účtů držitele, ale i informace o výši zůstatku či pohybech, není podle Vobořila žádná potřeba měnit současný stav, kdy si úřad může tyto informace vyžádat rovnou od žadatele. Byl by to podle něj z pohledu ochrany soukromí nedůvodný a tudíž nepřiměřený zásah.