Roček: Pár poznámek k summitu zvaném COP27

politika

Banda potentátů, eko žvanivců a naivních (tedy upřímně snaživých) odborníků je doprovázena slogany typu „Riskujeme, že zanecháme teplejší a smrtelnější svět pro dnešní děti a všechny budoucí generace“ v rámci   konference COP27 v Egyptě konané od pondělí 7. až do 18.listopadu.

Roček: Pár poznámek k summitu zvaném COP27
František Roček, publicista
8. listopadu 2022 - 06:20

Výsledek konference bude zcela jistě  smutný, pokračuje publicista František Roček v komentáři pro Prvnizpravy.cz.

Konference známá jako COP27 má nasměrovat Zemi na cestu k čistým nulovým emisím a udržet globální oteplování na úrovni 1,5 °C. Že jde o komedii ukazuje, že vyjednávání za celou EU vede skupinka pod vedením českého podivína Fialy v rámci delegace českého předsednictví v Radě EU.

Nepatřím mezi klimatické skeptiky. Oteplování v Čechách vnímám, protože žiji téměř 70 let. Nedivím se tomu, protože planeta je stále více zahnojována drancováním přírodních zdrojů a výrobou toho, co se pozítří změní v odpad. Ale COP 27 je téměř bez šance, protože u lidské opice vyšší inteligence (než je u šimpanzů) je spíše průvodním jevem člověčenství při vytváření odpadu.

Katastrofické vize jsou zbytečné, protože pro státní a regionální správy jsou důsledky zřejmé. Problém není ve váhavosti v opatřeních ke snížení emisí. Ve skutečnosti lidské společenství klimatický problém nevyřeší jen snahou o zabrzdění oteplování.

Jediná reálná opatření vedou ke snížení celkové spotřeby civilizace jako celku, tedy snížení těžby, omezení manipulace s materiálem a dopravní náročnosti, snížení spotřeby energie při výrobě samotným omezením výroby, ne jen snížením energetické náročnosti při výrobě.

Z hlediska ekosystému je v řadě lokalit problémem i vypořádat se každodenně celkem s 8 miliardami hoven, které ze sebe my lidičky vytlačíme.

V souvislosti s tím si vzpomínám na předsedu senátu Jaroslava Kuberu, který se zachoval poněkud sobecky, když si dovolil zemřít. Jenom díky tomu byl místo zemřelého Kubery zvolený naprostý zoufalec zvaný Vystrčil.
Kubera kritizoval nekoncepčnost tzv. ekologické politiky: „…když lidé ušetří na některých nákladech, tak budou plýtvat někde jinde. Koupí si třeba oblečení, ale výroba oblečení také zatěžuje planetu. To je snůška nesmyslů, které panují. Jsou to takové kampaně, které vždy čas od času obkrouží celý svět a všichni jsou nadšení. Teď je to momentálně elektromobilita…“

Elektromobilita prý může do budoucna snížit energetickou náročnost dopravy a odstranit čmoudíky z výfuků. Jenže, chyba je již v samotné přebujelosti dopravy. Vedle domácností a průmyslu má doprava jeden z největších podílů na konečné spotřebě energie.

Kromě toho celkové náklady na elektromobilitu nebudou menší než celkové náklady na výrobu, provoz a likvidaci vozítek se spalovacími motory. Větší šanci na řešení tohoto problému budou mít motory na vodík.

Dnešní vize je trapná: Výroba "čisté" energie je závislá na obrovských dolech na vzácné zeminy, větrné turbíny vyžadují množství balzového dřeva, a kvůli tomu dochází k odlesňování Amazonie. Větrné turbíny ani solární panely není možné na konci jejich životnosti dostatečně recyklovat. Dýchání skleněných vláken z rozřezaných listů rotorů větrných turbín nebo pití vody kontaminované těžkými kovy ze solárních panelů představuje vážné zdravotní riziko.

Solární panel, větrná turbína nebo elektromobil nezabrání tomu, aby se při jejich výrobě, ale také při přenosu, skladování a využívání elektrické energie na místní i celostátní úrovni neplýtvalo elektrickou energií.

Přívlastek "čistá" ("clean"), stejně jako "chytrá" ("smart"), se stal nezbytnou charakteristikou všech technologií. Obojí je mýtus.

Ale dá se na tom vydělat. Čerstvá zpráva: V Portugalsku zahájí provoz čínský závod na výrobu baterií. Čínský výrobce baterií Aviation Lithium Battery Technology do roku 2025 tam chce zprovoznit továrnu na baterie pro elektromobily a dodávat baterie na evropský trh.

Cíl COP27 bude stejně bezcenný jako loni u COP 26. Od ekologistů se objevila před egyptským mejdanem výzva, že letošní  COP musí vést k rychlému odklonu od fosilních paliv  a k větší podpoře zemí, které se potýkají s největšími dopady změny klimatu.

Bude velmi legrační sledovat, jak v době, kdy zuří druhá studená válka, a klan NATO zbrojí jako šílený, bude někdo slyšet, že finanční zodpovědnost za důsledky klimatické změny musí nést země globálního Severu, které produkují největší množství emisí. Navzdory slibům ale bohaté země své závazky vůči chudým zemím nedodržují.

Objeví se ale mnoho keců o slibech. Správně se říká, že slibem nezarmoutíš.

Nějaký přechytralec z Deníku referendum 7. listopadu radí: Na klimatické konferenci COP27 by Česká republika měla vyostřit rétoriku a připojit se k požadavku klimatických reparací, které by měly bohaté státy platit stejně, jako když po prohrané válce musí poražené státy platit za způsobené škody.

Přechytralcovy dumky jsou v tomto bodě poněkud zjednodušené, ale v jednom je jeho dumání rozumné: Struktura české ekonomiky má ještě blíž k chudým zemím a zisky od nás odtékají, místo aby sem přicházely, jak je tomu například v Německu. Česká republika se industrializovala později a otevřenost globální ekonomiky jí prospívá mnohem méně než bohatším evropským zemím.
 
Od Ukrajiny k beznaději?

Vzhledem k chaotické politické situaci stupňující se od druhé poloviny 20.století jsou jakákoliv předsevzetí a vize jenom něco, čemu se odborně říká „sračky“. Politická nestabilita vzrůstá. Proto klimatická spolupráce je s otazníkem.

Konkurenční ekonomická (a tím i politická) centra v Asii, Latinské Americe, a postupně i v Africe, jistě velmi ocení snížení akceschopnosti oblasti Evropy (EU). Nejen díky zatažení EU do války USA s Ruskem na Ukrajině.

Díky Zelené dohodě pro Evropu je EU údajně na cestě k tomu, aby se do roku 2050 stala prvním klimaticky neutrálním kontinentem, a chce jít ostatním státům příkladem. Již v červnu Rada EU schválila klimatický balíček ,,Fit for 55", který zavede legislativní opatření tak, aby v EU do roku 2030 došlo ke snížení emisí skleníkových plynů oproti roku 1990 alespoň o 55 % a nejpozději do roku 2050 bylo dosaženo tzv. čisté nuly.
Ohromné náklady s tuto vizí spojené potenciál EU oslabí.

Idioti ve vedení EU zapomínají, že o skryté malosti Evropy svědčí i nepovedená snaha o optimismus v dokumentu o globalizaci (COM(2017) 240 final z  10. 5. 2017), kde je decentně naznačeno, že ve světě Evropská unie již nepředstavuje příliš silného hráče: „Podíl EU na celosvětovém vývozu zboží se drží nad 15% a od přelomu tisíciletí a nástupu Číny coby člena Světové obchodní organizace a exportní mocnosti jen nepatrně klesl.“

Nevíme nic o buducnosti v této době, kdy v druhé studené válce opět ve světě zvítězilo násilí. Dnes již v politických a vojenských strategiích po celém světě počítají s klimatickými změnami jako s faktorem důležitý v konkurenčním boji. „(Americká) strategie volá po "budování trvalých výhod". To zahrnuje vnitřní reformy Pentagonu, jako … zlepšení akvizičních procesů a zvýšení odolnosti americké vojenské infrastruktury vůči změně klimatu….“ (breakingdefense.com/2022/10/). Nebo: „…Pokud ztratíme čas v tomto desetiletí, nebudeme schopni držet krok zejména s klimatickou krizí, ale i s dalšími výzvami," zamňoukal severoamerikánský poradce pro národní bezpečnost Jake Sullivan.



Signál nejistoty

Na druhou stranu ale lidé mají na základě americko – ruské války na Ukrajině již po zuby studenoválečnické vize, kterou USA s pomocí NATO rozpoutaly. V září Asia Times upozornily, že válka na Ukrajině a protičínské nálady generované administrativou USA, nejsou tím, co prostí Severoameričané považují za důležité:

Zahraničně-politická mafie se možná připravuje na globální studenou válku, ale Američané se zaměřují na bezpečnost doma. „Podle průzkumu nestranické nadace Eurasia Group Foundation si téměř polovina Američanů myslí, že Spojené státy by měly snížit své zapojení do záležitostí jiných zemí… lze s jistotou říci, že Američané mají jiné – dalo by se říci praktičtější – obavy, jak odhalil nedávný průzkum Quinnipiac University. Na otázku o nejnaléhavějším problému, kterému dnes USA čelí, 27 % respondentů – což je nejvyšší počet – zařadilo inflaci na 1. místo, zatímco pouze 2 % zařadila Ukrajinu na vrchol. V řadě průzkumů Economist-YouGov za poslední měsíc patřily k hlavním zahraničněpolitickým obavám imigrace a změna klimatu. (https://asiatimes.com/2022/09/what-do-americans-care-about-not-a-cold-war/)

(rp,prvnizpravy.cz,foto:arch.)


Anketa

Zúčastníte se červnových voleb do Evropského parlamentu?

Ano 70%
transparent.gif transparent.gif
Ne 15%
transparent.gif transparent.gif
Nevím 15%
transparent.gif transparent.gif