Co nám k tomu můžete říct pane Zbořile?
„Ono to na první pohled tak vypadá. Samozřejmě dějiny se neopakují, ale jsou si podobné a současný stav vypadá, nebo mně se tak zdá, jako jakási poslední transformace světa. Nejen jako řízená ideo-globalizace, ale inspirovaná imperiálními zájmy některých států. Jsou to ty státy, které jsou největší, mají největší počet obyvatel, které mají největší ekonomický potenciál a které jsou schopné postavit velké armády. Takže pohled z metropolí budoucích koloniálních metropolí, ať už jsou silné, nebezpečné nebo oslabené, jak navrhuje americký prezident, aby byly oslabeny, tak přeci jenom je takový velkopanský. Vlastně jsme to i viděli i při pohřebních „oslavách“ ve Velké Británii, kde se mluvilo o panovnici jako o symbolu velkého impéria, které vlastně už neexistuje. Stejně podobně vypadá debata o tzv. „Putinově válce“ na Ukrajině, kde se Putinovi přikládají ambice téměř Petra Velikého. Putinovi, který sám ovšem o těchto ambicích mluvil. Je to velká propagandistická a agitační figura, ale ono na ní něco opravdu je pravdivého,“ říká v úvodu rozhovoru pro Prvnizpravy.cz Zdeněk Zbořil.
Velmoci pokračují v imperiální politice 19.století…
„Prostě velká impéria se mění neustále. Čínská lidová republika je toho nejlepším příkladem, protože tam dynastické změny znamenaly nejenom nástup nové dynastie, ale také rozvolnění síly a politického významu té dynastie, která předcházela druhé. A to samé najdeme ve Velké Británii a Ruské federaci.
Spojené státy si zatím prožívají rozvolnění svého impéria vlastně také, ale na domácí scéně a proto se snaží udržet svoje imperiální ambice řekněme brutální vojenskou silou.
Takže přinejmenším těch několik zemí, které jsou držiteli nukleárních zbraní, které používají zatím jenom jako prostředek k odstrašování, ale v každém případě se vydělily z mezinárodního společenství národů, které by si měly být rovny a měly by tvořit Organizaci spojených národů, tak se chovají jako kdyby si svět chtěly rozdělit podobně jako ty mladé, rodící se a soupeřící velmoci v a na konci 19.století,“ dodává Zdeněk Zbořil.
Podrobnější analýzu si můžete poslechnout v následujícím rozhovoru Zdeňka Zbořila pro Prvnizpravy.cz
(rp,prvnizpravy.cz,foto:arch.)
