Co nám k tomu můžete říct pane Zbořile?
„A to jste si vzpomněl na hezkou věc. Já si to pamatuji. Bylo to z nějakého představení Petra Skoumala a Jana Vodňanského (S úsměvem idiota ??) a bylo to v takové začínající temnotě, v roce 1969, v roce, kdy se lidé vraceli ze zahraničí a zase přemýšleli, kam utečou znovu. Vodňanský a Skoumal upravili jednu svoji starší písničku (znal jsem ji se slovy „přicházejí pardálové“) a měli tam krásné verše: „Přicházejí maršálové, maršálové, maršálové, kdo k ránu šel by spát“. K tomu pak měli ještě druhou část refrénu: „Přicházejí, odcházejí, kdo k ránu šel by spát“.
V té době umírali sovětští generálové, z nichž jeden byl dokonce velícím důstojníkem tady při té akci v srpnu 1968, ale bylo jich najednou nějak moc. Pravda je, že asi umírali většinou na stáří, protože měli zásluhy z druhé světové války. Při tom lidi v Činoherním klubu řvali, doslova řvali, protože to mělo jednoznačný výklad a jednoznačně si to spojovali s úmrtími v Sovětském svazu. Byla to taková malá naděje, v času beznaděje, že něco takového nastane," připomíná Zdeněk Zbořil v rozhovoru pro Prvnizpravy.cz.
Další maršálové, generálové…
„Ale ono tohle není v dějinách nic mimořádného. Vzpomeňme si, když už jsme na území Českého království, že tak velký vojevůdce císaře Ferdinanda Habsburského Albrecht z Valdštejna, který vyhrál několik bitev třicetileté války, zbohatl na konfiskacích, byl zavražděn z také nějakých politických důvodů. A možná i z ekonomických. Ale tento příběh jde evropskými dějinami neustále: „Maršálové přicházejí nebo generálové přicházejí a odcházejí „a kdo k ránu by nešel spát“.
Nevím, jaký příklad k tomu z moderní doby uvést, ale určitě masivní popravy vysokých důstojníků v Sovětském svazu, kterými začínalo období takzvaných represí a o kterých se dneska mluví v RF jako o potlačení pokusu o puč proti J.V.Stalinovi. (Viz nepříliš obehraný film Spiknutí maršála/Zagovor maršala.)
Druhým příkladem je dodnes vlastně trochu záhadná smrt George Pattona, který je u nás velmi populární, a který už na podzim nebo na začátku podzimu 1945 zahynul při dopravní nehodě. A také o ní dosud nevíme, jak tento a u nás populární, a ve Spojených státech trochu nepopulární generál, vlastně odešel.
A pak samozřejmě bychom mohli doplnit vyvražděním řekl bych elitních důstojníků německé armády po neúspěšném puči proti Hitlerovi v roce 1944,“ pokračuje Zdeněk Zbořil.
A současnost…
„Koloběh riskantních životů vojenských velitelů stále pokračuje a zejména když to nejsou velitelé řádných vojenských jednotek, ale když jsou to lidé, kteří veleli takovým záhadným útvarům jako jsou ti takzvaní Wagnerovci. O těch stále ještě nevíme, kdo to všechno je, kdo je financuje, nebo to víme, ale nemáme přesvědčivé důkazy. A hlavně víme velmi málo o jejich plánech. Chtěli svrhnout současný režim Ruské federace, anebo se jim zdál ten režim příliš mírnější, nebo mírný, a chtěli jenom protiukrajinskou a protizápadní ruskou politiku přitvrdit? Třeba by neváhali, jako kdysi někteří generálové ve Spojených státech (nejen Patton, ale později i MacArthur), s doporučením ruskému prezidentovi použít atomové zbraně a jejich různé varianty. Anebo jim šlo, jako všem žoldnéřům, hlavně o peníze.
Oni ti generálové a maršálové to mají vždycky trochu těžší. Nejsou to žádní filosofové, uvažují v úzkých vojenských kolejích, a to je cesta, která vede jen jedním směrem. Někdy tam, někdy zpátky,“ dodává Zdeněk Zbořil.
(rp,prvnizpravy.cz,foto:arch.)
43-8974200277/0100
Pro platby ze zahraničí: IBANCZ5601000000438974200277
BIC / SWIFT kódKOMBCZPPXXX
BIC / SWIFT kódKOMBCZPPXXX
