Co nám k tomu můžete říct pane Zbořile?
„To jsou skutečně dvě významná výročí, které se vztahují k vzniku a vývoji náboženských obcí na území České republiky, Československa a Českého království. Rádi na ně vzpomínáme a tu vzpomínku si obě tato výročí zaslouží. Jiný problém je s tím, že různé „zájmové skupiny“ v různých církví, stejně jako necírkevní skupiny osob, těch výročí chtějí využít k určité nebál bych se říct politické agitaci a chtějí si tak význam těchto výročí přivlastnit. Pravda je, že interpretace obou těchto výročí je nejenom různorodá, ale někdy i sporná a záleží na povaze toho kdo je chápe ideologicky,“ řekl Zdeněk Zbořil v úvodu rozhovoru pro Prvnizpravy.cz.
Kardinál Duka…
„Mně se zdá, že poslední primas pražský kardinál Duka byl jeden z těch významných mužů, který spojoval dějiny církve a náboženskost lidí na území Českého království i s významným výkladem slova vlastenectví. Připomínal mi osoby, jak z románů, které popisují události od třicetileté války až do 19. Století. Navíc mě k němu vázala i osobní vzpomínka na to, jak pozdější kardinál Duka přivedl na jaře 1968 svoje kolegy z litoměřického semináře na filozofickou fakultu. Byl to první přímo demonstrativní příklad toho, jak se tito lidé přihlásili k ideálům studentského hnutí, které se potom měnily a byly degradovány různými excesy, ale tehdy čin kardinála Duky byl považován za mimořádný.
Takže já na něho budu vzpomínat s úctou a doufám, že jeho nástupci, kteří mají trochu odlišný životopis než měl pan kardinál, dostojí tomu jeho významu pro poslední léta nejenom římskokatolické církve v Čechách, a že to ovlivní i vztah k církvím ostatním,“ dodává Zdeněk Zbořil.
Podrobnější analýzu si můžete poslechnout v následujícím rozhovoru Zdeňka Zbořila pro Prvnizpravy.cz
